Dost bylo plastů, souhlasí další firmy. Zákazník má mít možnost si třeba kávu odnést ve svém hrnku

Nahrávám video

K omezení využití jednorázových plastových obalů se přihlásily další firmy. Lidl, Fruitisimo, Costa Coffee, IKEA a Starbucks společně s Českou zemědělskou univerzitou podepsaly dohodu s ministerstvem životního prostředí. Začnou více využívat alternativní cesty, například tam, kde to jde, by si lidé měli nosit vlastní obaly. Hygienici by k tomu od listopadu mohli být shovívavější.

Podle ministerstva životního prostředí představují jednorázové obaly čím dál větší problém. V rámci kampaně #dostbyloplastu ministerstvo životního prostředí už v červnu podepsalo první dohody se sedmi společnostmi. V srpnu se ke kampani připojilo město Litoměřice a v září se uskutečnila první ekologická náplavka, tedy zavedení zálohovaných kelímků na farmářských trzích na pražské náplavce. Teď spolupráci přislíbily další velké značky.

Například zákazníci kaváren Starbucks již nyní dostávají slevu na nápoje připravené do vlastního hrnku. I s papírovými kelímky je totiž problém, uvnitř mají voskovou vložku, která je překážkou recyklaci. IKEA pak vyřadí z prodeje brčka, tácky či kelímky a i ve svých restauracích a kavárnách zruší jednorázové plasty.

Česká zemědělská univerzita zase do svých prostor opatří automaty na filtrovanou vodu, což přinese úsporu zhruba 300 tisíc půllitrových PET lahví ročně. Pro univerzitní akce a do vybraných provozoven navíc pořídí vratné kelímky.

„Setkali jsme se s tím, že zákazníci sami o sobě chtějí využívat znovu použitelné obaly,“ přiblížil zakladatel Fruitisima Jan Hummel. Nápoje zákazníkům už do opakovaně využitelných láhví prodávají, jenže s nimi nesmějí přijít znovu, protože nejsou sterilně vymyté a samostatnou mycí místnost není ve stánku kam umístit.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vyzval hygieniky, aby k tomu byli shovívavější. Už od listopadu by to tedy mělo jít.

Život na jedno použití je potřeba změnit, říká ministr

„Snažíme se ve spolupráci se společnostmi, které se v oblasti jednorázových plastů pohybují – jde o restauratérství, stravování, rychlé občerstvení, nákupní řetězce, kavárny – najít cestu, jak využít rostoucí společenskou poptávku po změně. Zákazníci si daleko více než před pár lety uvědomují, že s plasty v celém světě blbneme na kvadrát. Život na jedno použití je potřeba změnit,“ uvedl Brabec.

Dalšími kroky iniciativy má být zapojení úřadů a obcí, na konci roku vyhodnocení výsledků redukce plastů, další omezení na farmářských trzích či značení skutečně rozložitelných materiálů. Ministerstvo zároveň podporuje návrh Evropské komise na zákaz vybraných jednorázových plastů.

„Hlavním tématem nadcházejících měsíců bude předložení nových zákonů týkajících se moderní odpadové legislativy – zákon o odpadech, zákon o vybraných výrobcích s ukončenou životností a novela zákona o obalech. Řešit bude zejména stěžejní problém Česka, jakým je nutnost razantního snížení skládkování a naopak posílení recyklace,“ poznamenal Brabec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
před 9 hhodinami

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
před 20 hhodinami

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
před 21 hhodinami

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026

Češi na dovolenou častěji létají, letos si za cestu připlatí

Obliba letecké dopravy u tuzemských turistů roste. Letadlo se už předloni stalo nejčastějším dopravním prostředkem, kterým se Češi vydávají na zahraniční dovolenou, a podle analytiků by se to letos měnit nemělo. Cesty se ale kvůli rostoucím cenám paliv prodraží – a to u letecké i automobilové dopravy.
31. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali financování obcí

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky se zaměřili na systém financování obcí, který mezi ně přerozděluje výnosy z daní – a který dle samotných obcí je třeba změnit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) není proti. Krok ale nesmí víc zatížit státní rozpočet. Své pohledy přidali ekonom Jiří Münich a finanční ředitel Accolade Tomáš Procházka. K aktuálnímu napětí mezi premiérem Andrejem Babišem (ANO) a centrální bankou se vyjádřil bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Dalším tématem pořadu, ke kterému se vyjádřil ekonom Kryštof Míšek, byl význam polovodičů. Obzvlášť v dnešní geopoliticky nejisté době roste a je strategickou prioritou pro konkurenceschopnost – a to i Česka. Pořad moderovali Jakub Musil a Hana Vorlíčková.
31. 5. 2026
Načítání...