Pšenice purpurová i modrá. Čeští vědci pomohli vyšlechtit obilí, které odolává vedru i suchu

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se podíleli na vyšlechtění pšenice s purpurovým zrnem. Odrůda je vhodná pro potravinářské i krmné účely. Podle Tomáše Vyhnánka z Ústavu biologie rostlin mají barvy u rostlin adaptační význam. Obiloviny jsou díky barevnému zrnu odolnější vůči extrémním teplotám, suchu či zasolení, lépe také odolávají houbovým onemocněním, uvedl.

Zrající plod purpurové pšenice
Zdroj: Mendelova univerzita

Šlechtění vedoucí k větší toleranci vůči stresovým faktorům je čím dál žádanější vzhledem ke změně klimatu. Vývoj odrůdy nicméně obvykle trvá deset let a stojí miliony korun.

Extrakty ze zrna pšenice pro stanovení anthokyanu
Zdroj: Mendelova univerzita

Výsledkem je teď i purpurová pšenice, kterou lze zpracovat klasicky na mouku, ale lze z ní dobře vyrábět i vločky či těstoviny. Aktuálně se zkoumá, jestli je vhodná pro výrobu nealkoholických nápojů a speciálních piv. „Nová odrůda dává produktům charakteristické zbarvení, které například u vloček připomíná cereálie máčené v čokoládě,“ uvedl Vyhnánek.

Při šlechtění pšenic s barevným zrnem spolupracují na vývoji vědci z několika institucí. Jde zejména o firmu Agrotest fyto, Českou zemědělskou univerzitu v Praze i olomouckou lékařskou fakultu.

Na Mendelově univerzitě se věnují také krmným testům. „Ty jsou velmi důležité pro zjištění efektu přírodních barviv v pšenicích na zdravotní stav laboratorních zvířat. Na základě pokusů na zvířatech se pokusíme odvodit možný zdravotní přínos pro člověka,“ řekl Vyhnánek.

Všechny barvy pšenice

Vědci kromě purpurové pšenice vyšlechtili také odrůdu s modrým zrnem a testují pšenici s černým a žlutým zrnem. Purpurové zabarvení se nachází v nejsvrchnější části obilky, takzvaném perikarpu, modré zabarvení je pak o něco hlouběji v aleuronové vrstvě. Samotné zbarvení je způsobeno látkami zvanými anthokyany.

Zrající plody modré pšenice
Zdroj: Mendelova univerzita

Vědci navazují na předchozí úspěchy s testováním a zpracováním barevných pšenic určených pro vývoj pekařských receptur. Příkladem je chleba Karkulka s načervenalou barvou.

V Česku je aktuálně registrováno 130 odrůd ozimé pšenice. Seznam doporučených odrůd pro tradiční zemědělství obsahuje kolem 25 odrůd ozimé pšenice seté. Kromě ozimých pšenic je registrováno 34 odrůd jarní pšenice. Zemědělci si z této nabídky vybírají takové, které nejlépe vyhovují jejich půdním a klimatickým podmínkám a také účelu zpracování.