Sklizeň obilí bude letos o 7,5 procenta nižší než loni, zemědělci ho sklidí 6,345 milionu tun. Vyplývá to z odhadu, který podle stavu k 15. červenci zveřejnil Český statistický úřad. Jde o třetí nejnižší sklizeň za posledních 10 let. Naopak úroda řepky by měla meziročně stoupnout o 12,3 procenta na 1,287 milionu tun.
Sklizeň obilí bude podle statistiků nižší o zhruba 7,5 %, úroda řepky je naopak vyšší
Odhadovaná úroda základních obilovin (bez kukuřice na zrno) 6 345 tisíc tun je o 7,5 procenta nižší než loňská sklizeň. Předpokládaný pokles produkce o 515 tisíc tun jde téměř zcela na vrub snížení hektarového výnosu. Ten byl letos 5,07 tuny z hektaru, což je o 6,6 procenta méně.
Zemědělce trápilo sucho a nedostatek srážek. Prvotní odhad před měsícem však byl u obilovin ještě pesimističtější a předpokládal pokles proti loňsku o 8,2 procenta. „Zažíváme už druhý suchý rok po sobě. Čísla táhne dolů hlavně nižší sklizeň pšenice ozimé, která u nás zaujímá skoro třetinu celkové osevní plochy. Přesto platí, že jsme v produkci obilovin soběstační,“ uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček.
Očekávaná úroda základních obilovin je tak nižší než pětiletý i desetiletý průměr. Jedná se o třetí nejnižší sklizeň za posledních 10 let. V roce 2010 se sklidilo o 171 tisíc tun méně a v roce 2012 byla sklizeň ve srovnání s aktuálním odhadem pro rok 2018 dokonce o 700 tisíc tun nižší.
Předpokládaná úroda řepky 1 287 tisíc tun je o 141 tisíc tun vyšší než loňská sklizeň, tedy o 12,3 procenta. Důvodem jsou jednak vyšší výnosy 3,13 tuny z hektaru, což je o 7,6 procenta více, i rozšíření osevní plochy na 412 tisíc hektarů, to je o 4,4 procenta více. Osevní plocha této plodiny je po roce 2013 druhou nejvyšší v historii sledování.
Odhadovaná sklizeň máku 15 tisíc tun je o čtvrtinu nižší než loni v důsledku významného poklesu osevní plochy na 27 tisíc hektarů, což je o 18,3 procenta méně i výnosu na 0,56 tuny z hektaru, kdy jde o pokles o 9,7 procenta. Letošní předpokládaná sklizeň je také výrazně nižší než průměr sklizní za posledních pět i deset let.
Na mizernou sklizeň má vliv sucho, pečivo asi podraží
„Celkové objemy sklizně problém ČR sice nezpůsobí, ale zcela zásadně se promítají do hospodaření jednotlivých podniků, a to pak především v místech, kde je opakovaně sucho. Obiloviny patří z dlouhodobého hlediska ke komoditám, které drží ekonomiku zemědělců, a tyto propady, regionálně již několikáté za posledních pět let, narušují finanční toky. Současný růst cen je jen reakcí na zvyšující se poptávku u nás i v Evropě,“ uvedl mluvčí Agrární komory ČR Jiří Felčárek. Komora eviduje případy, že zemědělci dluží za osiva nebo chemické přípravky a nemají je z čeho splácet.
Společenstvo mlynářů a pekařů v ČR minulý týden uvedlo, že pečivo a výrobky z pšenice letos podraží. Důvodem je cena pšenice, která kvůli nepříznivým klimatickým podmínkám vzrostla proti květnu a červnu až o pětinu.
„Současné sklizně budou mít vliv na výkupní ceny a ty by mohly zdražit až o dvacet procent, nicméně spotřebitelé se nemusí bát, že by pečivo a výrobky z mouky zdražily o celých dvacet procent, protože samotná cena pšenice tvoří jenom malou část výsledných produktů a daleko větší vliv mají například rostoucí mzdy, nebo rostoucí cena pohonných hmot, které prodražují rozvoz pečiva. Ceny mouky budou jakýmsi dalším faktorem, který prodraží výsledné ceny pečiva, ale nebudou tím rozhodujícím,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
„Odhaduji, že ceny pečiva by mohly vzrůst zhruba o desetinu,“ dodal Křeček.
S cenami však může zahýbat také konkurenční boj řetězců. „U mlynářů a zpracovatelů pšenice nelze očekávat, že by došlo k nějakému výraznému snížení marží, protože už dnes nejsou příliš vysoké, spíše záleží, jak si s touto situací poradí supermarkety a významní odběratelé hotových výrobků, je možné, že na této úrovni proběhne konkurenční boj o koncové zákazníky a nedojde o plné navýšení nákladů do koncových cen,“ dodal Křeček.
Podle něj se opakuje podobný scénář jako v minulých letech, a to kvůli nedostatku vláhy. „Se suchem je to vážný problém, už v letech 2010 a 2012 byla úroda kriticky nízká, podobně jako i vloni a sucho v tom hrálo významnou roli,“ potvrdil ekonom.