Hrozbu spirály cel, která bude nekontrolovatelná a která může mít dopad na světovou ekonomiku, vnímá globální ekonomický svět jako velmi vážnou, prohlásil v pořadu Události, komentáře guvernér České národní banky Jiří Rusnok. První krok učinil americký prezident Donald Trump, když v březnu oznámil cla na ocel a hliník, teď už hrozí clem na automobily. Podle Rusnoka se sice svět ještě nachází ve fázi velkých nejistot, může se ale urychlit příchod recese, ani ne tolik kvůli obchodním bariérám, ale kvůli destrukci důvěry. Rozhovor s šéfem ČNB vedl Martin Řezníček.
Spirála cel může přiblížit recesi, hlavně kvůli ničení důvěry, tvrdí Rusnok
Jaké ekonomické dopady může mít setkání Donalda Trumpa a Vladimira Putina v Helsinkách?
Budeme se pohybovat na poli spekulace a komentáře. Dopustím se toho, byť k tomu nejsem úplně titulován. Myslím, že to nebude mít žádný významnější ekonomický dopad v globální ekonomice. Při vší úctě, Rusko není z ekonomického hlediska zásadním světovým hráčem. To jsou Spojené státy, Asie, Čína, Japonsko a Evropská unie a tam se odehrává současný střet možná determinující budoucí ekonomický vývoj, to znamená debata, možná až válka o obchodní podmínky.
Do jaké míry je tato válka nevyhnutelná? Je to skutečně zásadní věc, která se řešila během pobytu Donalda Trumpa v Evropě. Řešila se ve vztahu k Evropské unii, kterou nazval ekonomickým nepřítelem. Jak vážná je hrozba spirály cel, která nakonec bude nekontrolovatelná?
Hrozba je podle mého názoru velmi vážná. Mluvím s různými důležitými lidmi i ve světě, teď jsem se na toto téma bavil i s generálním tajemníkem OECD Angelem Gurríou. Hrozbu vnímá globální ekonomický svět jako velmi vážnou. Samozřejmě ta věc není definitivní, pořád jsme v oblasti jakýchsi velkých nejistot, ale více a více se posunujeme k rizikům, čili už možná k něčemu měřitelnému, co nakonec bude mít dopad do globálního obchodu a následně do globální ekonomiky.
Jaký by ten dopad byl?
Jeho odhadování je velmi obtížné, protože se jedná o dynamický proces. Nastane nějaký první krok, na to je nějaká reakce, po té reakci budou reagovat ekonomické subjekty, začnou měnit svoje obchodní i hodnotové řetězce. Možná někdo přestane kooperovat s jedním, začne více s druhým. Modelovat je to velmi těžké. Obecně se ukazuje z dostupných, velmi hrubých a spíše spekulativních odhadů, že paradoxně v krátkém období, řekněme dvou tří let, na to nejvíc doplatí Spojené státy. Teprve posléze by se dopad pravděpodobně rozložil rovnoměrněji i na jiné subjekty.
Dlouhodobě všichni prodělají, míní šéf ČNB
Mohou na tom Spojené státy dlouhodobě vydělat tak, jak tvrdí Trump?
Dlouhodobě si myslím, že na tom všichni prodělají. Nechci říkat, že ekonomické zákony mají stejnou platnost jako exaktní vědy, ale toto je věc, kterou jsme si ověřili historicky mnohokrát, že obchod a jeho rozvoj nakonec prospívá všem. Dlouhodobě nebo v nějakém období na tom mohou vydělat nějaká odvětví, ale obecně na tom nikdo vydělat nemůže.
Může to uspíšit příchod recese?
Cyklický výkyv samozřejmě přijde, protože ekonomika se v cyklech vyvíjí. Může to urychlit příchod negativního výkyvu, ani ne proto, že nastanou obchodní bariéry, na začátku možná víceméně nepříliš významné, ale spíš proto, že se tím ničí klíčová věc v ekonomice, a to je důvěra.
Důvěra je nahlodávána už teď, předpokládám?
Ano, už teď vidíme dopady na odkládání investic, nechci říct devastující, ale škodlivé. Ve Spojených státech loni klesly zahraniční investice o více než třicet procent. To asi není jenom náhodný výkyv, klesají i v jiných zemích. Investoři zvažují, jestli mají jít do nějakých rozhodnutí, budou je spíš odkládat, a to nakonec vždycky pravděpodobně vede k poruchám ekonomického vývoje.
Různé studie hovoří o tom, že jednou z nejpostiženějších zemí v Evropské unii by mohla být Česká republika kvůli otevřenosti tuzemské ekonomiky a kvůli její orientaci na export. Máte spočítány různé scénáře toho, jak by se situace mohla vyvíjet?
Nemáme podrobné scénáře, protože jsou to věci, které se opírají o předpoklady, jaké překážky by mohly být. Pokud by došlo na scénář cel na dovoz automobilů a dílů pro automobilový průmysl do Spojených států, tak to samozřejmě dopadne na všechny producentské země, počínaje Německem a Francií, a jejich subdodavatele, to je de facto celá střední a východní Evropa. Nemyslím si, že bychom se od jiných zemí nějak více vymykali. Až tak dramaticky bych to neviděl. Určitě bychom to ale pocítili.
Rusnok: Na pracovním trhu bychom se vrátili k rovnováze
Co můžeme udělat, abychom se na to připravili? Co může udělat Česká národní banka, co může udělat vláda, exekutiva, případně další složky?
Každý musí plnit svoje role. Česká národní banka je tady od toho, aby se v oblasti měnové a finanční snažila moderovat cyklus, který se vyvíjí. My jsme schopni a snažíme se ho předvídat na jistém horizontu dopředu, nepříliš dlouhém. Už dnes ty kroky děláme, zpřísňujeme monetární politiku, děláme opatření v oblasti makroobezřetnostní politiky, tlačíme banky do většího kapitálu, do větší obezřetnosti při půjčování v oblasti úvěrů na bydlení.
To byste ale dělali i tak, předpokládám?
To bychom dělali, samozřejmě. Neříkáme, že je krize na dohled, mluvíme o nejistotách. Pořád vidíme českou ekonomiku jako růstovou, možná se snižujícím tempem. Proti tomu se dá na úrovni malé ekonomiky těžko bránit než tím, že budeme všichni na svých úrovních mít dostatečné rezervy a určité obranné mechanismy, které zmírní dopad. Úplně ho nikdy nevyloučíme.
Jak myslíte, že by se nezaměstnanost, která je v tuhle chvíli rekordně nízká, mohla vyvíjet v souvislosti s potenciální obchodní válkou?
Pokud by došlo k důsledkům scénáře, o kterém tady mluvíme zatím spíše spekulativně, tak samozřejmě dojde ke ztrátě pracovních míst. Dnes cítíme přehřívání české ekonomiky a nejvíce ho vidíme na pracovním trhu, takže trochu paradoxně bychom se v naší situaci možná vrátili k určité rovnováze, za kterou už jsme se asi dostali. Takže bych tady v tom nebyl nervózní, ani bych to z pohledu České republiky nepovažoval za velké riziko.