Postavíme stadiony a dálnice, vysvětluje ministryně plánovaný schodek 50 miliard

Nahrávám video

Schodek 50 miliard korun je nezbytný. V pořadu Události, komentáře to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vysvětlila, že jinak by nebyly možné investice, které si jednobarevný kabinet bez důvěry Poslanecké sněmovny vytyčil jako cíle. Schillerová zmínila stavbu dálnic a sportovních stadionů, růst platu učitelů i důchodů. Právě důchodovou reformu považuje za jednu z nejnaléhavějších priorit. Ministryně odpovídala na otázky Daniela Takáče.

Paní ministryně, musí být padesátimiliardový schodek?
Jsme u stanovování návrhu státního rozpočtu, je to prvotní návrh, který jsem musela podle rozpočtových pravidel poslat do konce května na vládu.

Musí mít schodek 50 miliard?
Vycházeli jsme ze střednědobého plánu na rok 2019. Ten jsme rozhodně nechtěli překročit. Při stanovování rozpočtu jsem vycházela především z tlaku na výdajovou stránku, protože se nám sešly návrhy za 130 miliard. V žádném případě nechci překročit padesátimiliardový schodek. Čili, v podstatě jsme vyšli z prognózy příjmů, z toho, co je reálné a takto nastavili výdaje.

Střednědobé, dlouhodobé plány se schvalují hlasováním ve vládě, takže jdou změnit, toto se ostatně taky bude schvalovat ve vládě, posléze v Poslanecké sněmovně. Otázka pořád zůstává a vy jste ministryně financí, tak prostě řekněte ne, nebude tam 50 miliard schodku.
Ne, 50 miliard schodku skutečně je nezbytné, tato vláda si stanovila určité priority. Pro mě byla zcela zásadní otázka investic. My do investic dáváme jenom z národních zdrojů, to bych chtěla předem podtrhnout, skoro 80 miliard. Je to nejvíc za posledních 10 let. To je zcela zásadní. Dále si vláda stanovila zajištění regionální reformy školství, zejména platů učitelů, které musí dosáhnout navýšení až o 15 procent. A samozřejmě důchody.

A to bez schodku nejde?
Bez schodku to v tuto chvíli nejde.

Tak investice trochu rozklíčujme. Zatím se to velmi špatně ve státním rozpočtu hledá, tam není, lidově řečeno, šuplíček investic, ze kterého se berou peníze na to či ono. 80 miliard je kde?
Největší část těchto peněz půjde do dopravní infrastruktury, to znamená na budování dálnic z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Pokud bychom vzali národní zdroje, ty se navyšují až o 12 miliard na nějakých 30 miliard. Samozřejmě, bavíme se pouze o státním rozpočtu, dále jsou tam peníze z EU a pak výběr mýtného.

Promiňte, takže tam uvidíme státní příspěvek kolik?
Asi kolem 30 miliard. Další částka, která je velice důležitá, je posílení kapitoly ministerstva pro místní rozvoj, zhruba o částku 3,5 či 3,6 miliardy, která bude sloužit na zabezpečení celé řady projektů, brownfieldů, rekonstrukce škol, sociálního bydlení a tak dále.

Nějaké investice do něčeho, co podpoří ekonomiku, aby byla ještě výkonnější?
Já si myslím, že dopravní infrastruktura je zcela základní a zásadní, protože se nám projeví ve výběru DPH a navíc se tam projevuje jakási mezigenerační solidarita. To znamená, že investujeme do něčeho, co překoná jednu a více generací. No, a nezapomínáme ani na sport. Je velice významně posílená kapitola ministerstva školství v oblasti sportu, kde chceme investovat do nových stadionů. Tam plánujeme s kofinancováním celkem asi 10,8 miliardy.

Slibujete zvyšování důchodů, asi o devět stovek v příštím roce. Vy to chcete dělat cestou navyšování základní výměry?
Tak.

Máte zajištěno a prověřeno, že to projde u Ústavního soudu? Protože Ústavní soud říkal, že musí být rovnováha solidární a zásluhové složky, a vy tu zásluhovou složku teď trochu narušujete.
Já osobně se to vůbec nedomnívám. Samozřejmě nemohu předjímat, co se dostane k Ústavnímu soudu a jak ten rozhodne.

Takže tento rozměr jste vůbec nezvažovali, že byste se zeptali právníků, zda to nebude problém?
Nezvažovali. Samozřejmě to prochází klasickým legislativním procesem, vyjadřuje se k tomu Legislativní rada vlády, posuzují to právníci i z ústavně-právního hlediska, takže toho já bych se vůbec nebála. Ale já tam nevidím problém. Do důchodů půjde asi 38 miliard, to je největší výdajová položka v rozpočtu. Nejvýznamnější část je valorizace, ta je samozřejmě tažena ekonomikou. Valorizace je nejvyšší za posledních 10 let. A my měníme to, že základ se počítá z průměrné mzdy. Bere se devět procent a my to měníme o jeden procentní bod. A to dělá ten rozdíl.

Ano, a já jsem se ptal na dopad. Jestli jste si jista, že vám to Ústavní soud nevrátí.
Jsem právník, necítím tam problém.

Nárůst výdajů na důchody bude postupně klesat, devět procent je to pro příští rok, pak to má být pět procent, čtyři procenta, takže počítáte s tím, že se důchody budou zvyšovat čím dál tím míň v následujících letech.
Ne, v žádném případě. Důchody se valorizují podle valorizačního vzorce, který odpovídá ekonomice. My potřebujeme jinou věc, důslednou důchodovou reformu. To je ten zásadní problém.

Ale peníze budou přibývat na důchodové výdaje s postupem času pomaleji, takže nebudeme mít na stále stejně rychlé zvyšování důchodů, zejména když důchodci budou přibývat.
Nevím přesně, kam míříte, protože valorizační rámec je nastavený přesně, je dán zákonem. Jestli míníte to, že bude klesat ekonomika, tak ona neklesá. Když se podíváte, tak my predikujeme sice v roce 2020 a 2021 už mírný pokles, ale říkáme tomu soft landing, to znamená, že to bude takové lehké přistání, nečekáme žádný dramatický pád. To znamená ani v téhle oblasti. Ale musíme pracovat na důchodové reformě, to je bezesporu pravda.

  • Redakčně kráceno a upraveno, celý rozhovor je k dispozici ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Nezaměstnanost mladých loni vzrostla na 12,4 procenta. Vliv má i nástup AI

Celosvětová míra nezaměstnanosti mladých lidí v loňském roce vzrostla o desetinu procentního bodu na 12,4 procenta. Bez práce tak bylo 67 milionů lidí ve věku 15 až 24 let. Nejvýraznější růst byl v zemích s vysokými příjmy, kde začíná trh práce měnit umělá inteligence (AI). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila Mezinárodní organizace práce (ILO). V letech 2026 a 2027 by se míra nezaměstnanosti mohla podle předpokladů ustálit na 12,3 procenta.
před 2 hhodinami

Miliardový investiční podvod míří před soud, státní zástupce obžaloval tři lidi

Státní zástupce obžaloval tři lidi z podvodu, porušení pravidel hospodářské soutěže a neoprávněného podnikání v souvislosti s údajným investičním podvodem prostřednictvím společnosti Cryfin. V tiskové zprávě zaslané České televizi to ve středu uvedl žalobce Tomáš Černý z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Obvinění podle vyšetřovatelů způsobili 584 investorům škodu 1,1 miliardy korun. Obviněným hrozí až desetiletý pobyt za mřížemi.
11:22Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Obalová revoluce „účtuje“ s věčnými chemikáliemi

Startuje velká obalová „revoluce“, od středy platí nová pravidla pro firmy i obchodníky. Přísné limity z obalů potravin prakticky vyloučí takzvané věčné chemikálie, které jsou známé i jako PFAS. Používaly se třeba pro balení jídla z fastfoodů, v krabicích na pizzu nebo v pečicím papíru. Nová pravidla se dotknou i výrobních procesů, což může zvýšit cenu zboží. Výrobci si navíc stěžují, že Evropská unie své technické předpisy pro plánované změny zveřejňuje pozdě.
před 19 hhodinami

Brusel oznámil výplatu 897 milionů eur pro Česko z fondu na oživení ekonomik

Evropská komise v úterý oznámila, že Česku vyplatila 897 milionů eur (21,8 miliardy korun) v rámci šesté platby z takzvaného Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Tuzemsko tak z tohoto fondu ze svého národního podílu 8,67 miliardy eur i s nejnovější platbou vyčerpalo 88 procent.
před 21 hhodinami

Inflace v červenci zrychlila, máslo ale bylo nejlevnější za šestnáct let

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci zrychlily meziroční růst na 1,7 procenta z červnových 1,5 procenta. Meziměsíčně stouply ceny o 0,6 procenta. Svůj předběžný odhad z minulého týdne v úterý potvrdil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflaci táhly vzhůru pohonné hmoty, opačně působily potraviny. Máslo bylo nejlevnější za šestnáct let a mléko od počátku sledování jeho ceny.
včeraAktualizovánovčera v 15:59

VideoNízké výkupní ceny mohou ovlivnit soběstačnost v produkci vepřového masa

Na tuzemských jatkách se ve druhém čtvrtletí vyrobilo bezmála 120 tisíc tun masa – meziročně o půl druhého procenta více. Růst se týká především drůbežího. Sektor také několik měsíců řeší nízké výkupní ceny – zejména u mléka a prasat. To může podle agrárníků ovlivnit soběstačnost, která se v tuzemsku u vepřového masa snižuje dlouhodobě. Ještě v roce 2014 se pohybovala kolem 57 procent, předloni to bylo o jedenáct méně. Do letošních statistik se zatím trend nepropsal, vepřového se vyrobilo přibližně stejně jako loni.
včera v 08:00

Útok na Egypt budí obavy o Suez, Rudé moře je v nesnázích

Útok na tankery ve středomořském přístavu Damietta vyvolal obavy o bezpečnost Suezského průplavu a Egypta jako alternativní obchodní trasy. Po blokádě Hormuzského průlivu hrozí jemenští spojenci Íránu hútíové uzavřením další strategické úžiny Báb al-Mandab a útočí na saúdská plavidla. Regionální konflikt se tak rozšířil do oblasti Rudého moře, které je klíčové pro globální lodní dopravu. Podle expertů se tak Teherán snaží vyvinout ekonomický tlak na USA. Egypt už zpřísnil ochranu přístavů a vyslal do rizikové oblasti válečné lodě.
10. 8. 2026

Kazachstán zvažuje trasy přes Gruzii a Ázerbájdžán pro vývoz ropy do Evropy

Kazachstán zvažuje ropovody Baku–Tbilisi–Ceyhan a Baku–Supsa, stejně jako tranzit přes Ázerbájdžán přes Kaspické moře, jako alternativní trasy pro svůj vývoz ropy. Kazachstánské ministerstvo energetiky tyto plány potvrdilo v prohlášení pro zpravodajskou agenturu Interfax-Kazachstán.
10. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.