Postavíme stadiony a dálnice, vysvětluje ministryně plánovaný schodek 50 miliard

Nahrávám video

Schodek 50 miliard korun je nezbytný. V pořadu Události, komentáře to řekla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Vysvětlila, že jinak by nebyly možné investice, které si jednobarevný kabinet bez důvěry Poslanecké sněmovny vytyčil jako cíle. Schillerová zmínila stavbu dálnic a sportovních stadionů, růst platu učitelů i důchodů. Právě důchodovou reformu považuje za jednu z nejnaléhavějších priorit. Ministryně odpovídala na otázky Daniela Takáče.

Paní ministryně, musí být padesátimiliardový schodek?
Jsme u stanovování návrhu státního rozpočtu, je to prvotní návrh, který jsem musela podle rozpočtových pravidel poslat do konce května na vládu.

Musí mít schodek 50 miliard?
Vycházeli jsme ze střednědobého plánu na rok 2019. Ten jsme rozhodně nechtěli překročit. Při stanovování rozpočtu jsem vycházela především z tlaku na výdajovou stránku, protože se nám sešly návrhy za 130 miliard. V žádném případě nechci překročit padesátimiliardový schodek. Čili, v podstatě jsme vyšli z prognózy příjmů, z toho, co je reálné a takto nastavili výdaje.

Střednědobé, dlouhodobé plány se schvalují hlasováním ve vládě, takže jdou změnit, toto se ostatně taky bude schvalovat ve vládě, posléze v Poslanecké sněmovně. Otázka pořád zůstává a vy jste ministryně financí, tak prostě řekněte ne, nebude tam 50 miliard schodku.
Ne, 50 miliard schodku skutečně je nezbytné, tato vláda si stanovila určité priority. Pro mě byla zcela zásadní otázka investic. My do investic dáváme jenom z národních zdrojů, to bych chtěla předem podtrhnout, skoro 80 miliard. Je to nejvíc za posledních 10 let. To je zcela zásadní. Dále si vláda stanovila zajištění regionální reformy školství, zejména platů učitelů, které musí dosáhnout navýšení až o 15 procent. A samozřejmě důchody.

A to bez schodku nejde?
Bez schodku to v tuto chvíli nejde.

Tak investice trochu rozklíčujme. Zatím se to velmi špatně ve státním rozpočtu hledá, tam není, lidově řečeno, šuplíček investic, ze kterého se berou peníze na to či ono. 80 miliard je kde?
Největší část těchto peněz půjde do dopravní infrastruktury, to znamená na budování dálnic z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. Pokud bychom vzali národní zdroje, ty se navyšují až o 12 miliard na nějakých 30 miliard. Samozřejmě, bavíme se pouze o státním rozpočtu, dále jsou tam peníze z EU a pak výběr mýtného.

Promiňte, takže tam uvidíme státní příspěvek kolik?
Asi kolem 30 miliard. Další částka, která je velice důležitá, je posílení kapitoly ministerstva pro místní rozvoj, zhruba o částku 3,5 či 3,6 miliardy, která bude sloužit na zabezpečení celé řady projektů, brownfieldů, rekonstrukce škol, sociálního bydlení a tak dále.

Nějaké investice do něčeho, co podpoří ekonomiku, aby byla ještě výkonnější?
Já si myslím, že dopravní infrastruktura je zcela základní a zásadní, protože se nám projeví ve výběru DPH a navíc se tam projevuje jakási mezigenerační solidarita. To znamená, že investujeme do něčeho, co překoná jednu a více generací. No, a nezapomínáme ani na sport. Je velice významně posílená kapitola ministerstva školství v oblasti sportu, kde chceme investovat do nových stadionů. Tam plánujeme s kofinancováním celkem asi 10,8 miliardy.

Slibujete zvyšování důchodů, asi o devět stovek v příštím roce. Vy to chcete dělat cestou navyšování základní výměry?
Tak.

Máte zajištěno a prověřeno, že to projde u Ústavního soudu? Protože Ústavní soud říkal, že musí být rovnováha solidární a zásluhové složky, a vy tu zásluhovou složku teď trochu narušujete.
Já osobně se to vůbec nedomnívám. Samozřejmě nemohu předjímat, co se dostane k Ústavnímu soudu a jak ten rozhodne.

Takže tento rozměr jste vůbec nezvažovali, že byste se zeptali právníků, zda to nebude problém?
Nezvažovali. Samozřejmě to prochází klasickým legislativním procesem, vyjadřuje se k tomu Legislativní rada vlády, posuzují to právníci i z ústavně-právního hlediska, takže toho já bych se vůbec nebála. Ale já tam nevidím problém. Do důchodů půjde asi 38 miliard, to je největší výdajová položka v rozpočtu. Nejvýznamnější část je valorizace, ta je samozřejmě tažena ekonomikou. Valorizace je nejvyšší za posledních 10 let. A my měníme to, že základ se počítá z průměrné mzdy. Bere se devět procent a my to měníme o jeden procentní bod. A to dělá ten rozdíl.

Ano, a já jsem se ptal na dopad. Jestli jste si jista, že vám to Ústavní soud nevrátí.
Jsem právník, necítím tam problém.

Nárůst výdajů na důchody bude postupně klesat, devět procent je to pro příští rok, pak to má být pět procent, čtyři procenta, takže počítáte s tím, že se důchody budou zvyšovat čím dál tím míň v následujících letech.
Ne, v žádném případě. Důchody se valorizují podle valorizačního vzorce, který odpovídá ekonomice. My potřebujeme jinou věc, důslednou důchodovou reformu. To je ten zásadní problém.

Ale peníze budou přibývat na důchodové výdaje s postupem času pomaleji, takže nebudeme mít na stále stejně rychlé zvyšování důchodů, zejména když důchodci budou přibývat.
Nevím přesně, kam míříte, protože valorizační rámec je nastavený přesně, je dán zákonem. Jestli míníte to, že bude klesat ekonomika, tak ona neklesá. Když se podíváte, tak my predikujeme sice v roce 2020 a 2021 už mírný pokles, ale říkáme tomu soft landing, to znamená, že to bude takové lehké přistání, nečekáme žádný dramatický pád. To znamená ani v téhle oblasti. Ale musíme pracovat na důchodové reformě, to je bezesporu pravda.

  • Redakčně kráceno a upraveno, celý rozhovor je k dispozici ve videu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Volkswagen kvůli škrtům vypovídá v Německu téměř všechny kolektivní smlouvy

Německý automobilový koncern Volkswagen přezkoumá budoucí mzdovou dohodu s odborovým svazem IG Metall a k 31. prosinci letošního roku vypoví několik stávajících kolektivních smluv, aby získal větší prostor pro plánované snižování počtu zaměstnanců. Odbory oznámený krok označily za velké zklamání a pohrozily vyhrocením sporu včetně stávek. Ty by podle agentury Reuters začaly od 1. ledna, kdy vyprší současné příměří.
16:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vláda v rozpočtu na rok 2027 zvýšila výdaje pro vnitro či školství

Vláda při projednávání státního rozpočtu na příští rok zvýšila proti původnímu návrhu ministerstva financí výdaje zejména u ministerstev vnitra, práce a sociálních věcí, školství a průmyslu a obchodu. Snížily se zejména výdaje v kapitole všeobecná pokladní správa, která zahrnuje mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu. Vláda návrh státního rozpočtu schválila minulý týden, podrobnosti o něm zveřejnila v knihovně legislativních materiálů ve středu. Odpoledne už návrh obdrželi poslanci.
před 2 hhodinami

Ministerstvo financí stanovilo maximální ceny pohonných hmot na čtvrtek

Maximální prodejní cena nafty bude ve čtvrtek 48,72 koruny za litr, u benzinu bude 46,14 koruny za litr. V cenovém věstníku to ve středu nařídilo ministerstvo financí. Vláda k regulaci cen pohonných hmot přistoupila kvůli jejich výraznému zdražení v posledních týdnech. Cenové stropy na jednotlivé dny zatím bude ministerstvo financí určovat do konce října.
14:07Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Platy policistů a hasičů vzrostou o 2600 až 2900 korun, zopakoval Metnar

Platy policistů, hasičů, celníků a příslušníků vězeňské služby vzrostou v příštích třech letech každý rok o 2600 až 2900 korun měsíčně, zopakoval po jednání s odboráři ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Tarifní složka by se měla zvyšovat ročně o 1300 korun, s čímž však odbory nesouhlasí. Novinářům ministr řekl, že se situace už velmi pravděpodobně nezmění.
včeraAktualizovánovčera v 16:21‌‌

Baťa zavře svůj poslední závod ve střední Evropě, dotkne se to 92 lidí

Společnost Baťa příští rok postupně ukončí výrobu obuvi v závodě v Dolním Němčí na Uherskohradišťsku, který je jedinou továrnou obuvnického gigantu ve střední Evropě. Provoz v závodě, kde se vyrábí obuv od roku 1970, není podle firmy rentabilní. Její rozhodnutí o ukončení provozu se dotkne 92 zaměstnanců. Firma o tom informovala v tiskové zprávě. V Česku značka zůstane prostřednictvím své maloobchodní sítě.
včera v 15:51‌‌

Šebestyán: EK zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování

Evropská komise zatím nerozhodla o vyloučení Agrofertu z unijního financování, její přerušení proplácení části dotací je podle ministra zemědělství Martina Šebestyána (za SPD) prozatímním procesním krokem. Komise v září na šest měsíců přerušila lhůtu pro proplacení 3,18 milionu eur, tedy zhruba 77 milionů korun, z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Důvodem je podle EK nedostatečné řešení možného střetu zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO).
28. 9. 2026Aktualizováno28. 9. 2026‌‌

VideoVoda kvůli suchu může zdražit

Letošní sucho zřejmě zdraží pitnou vodu. Mohou za to vysoké teploty i rekordně nízké průtoky řek, které vedly v létě ke koncentraci škodlivých látek. Náklady na úpravu vody tak rostou až o pětinu. Navíc přibývá obcí, které kvůli nedostatku tekutiny musí investovat do nových vodojemů a přípojek ke vzdáleným vodárenským řadům. A právě takové investice mohou zvednout ceny vodného a stočného. Kde a o kolik přesně si lidé budou muset připlatit, bude jasné nejpozději v prosinci.
28. 9. 2026‌‌

VideoPlatební karty vlastní stále mladší děti

Platebními kartami disponují v tuzemsku stále mladší děti. Momentálně je rodiče nejčastěji pořizují svým potomkům ve věku jedenácti let. Většina finančních ústavů ale umožňuje vydání už od osmi let. Z údajů bank vyplývá, že děti vlastní kartou platí nejčastěji jídlo, hračky či on-line hry. Nastavení účtu umožňuje, aby rodiče měli útraty potomků pod kontrolou.
28. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.