Brusel varoval Česko, že jeho penzijní systém může ohrozit veřejné finance

Česká republika by měla v letošním a příštím roce zapracovat na udržitelnosti svých veřejných financí, hlavně kvůli zátěži, kterou představuje její penzijní systém. Praze to ve středu jako jeden z kroků ke zlepšení hospodářského výkonu doporučila Evropská komise (EK). Zmíněna byla ale také potřeba snížit byrokracii, která omezuje možnosti investovat.

Komise svá doporučení všem členským zemím, jak by mohly posílit hospodářský výkon, nabízí každoročně v rámci hospodářského cyklu známého jako Evropský semestr. Prahu by letošní materiál příliš překvapit neměl, mnohé body se v něm opakují z minulých let.

Dokument například varuje, že výdaje na penzijní systém se z 8,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) země v roce 2016 vyšplhají na 10,9 procenta v roce 2070, také v souvislosti se způsobem stanovování věku odchodu do důchodu a indexace penzí. Zvyšovat se bude také zátěž, kterou pro veřejné rozpočty v souvislosti se stárnutím populace bude představovat zdravotnictví.

Ministerstvo financí souhlasí s doporučením Evropské komise ohledně zajištění udržitelnosti veřejných financí a snížení administrativní zátěže. Zároveň úřad příznivě přijal fakt, že ČR letos od EK neobdržela doporučení týkající se fiskální oblasti především díky vykázanému přebytku veřejných financí a nízkému dluhu. MF to ve středu sdělilo v reakci na doporučení Evropské komise členským státům Unie.

Nahrávám video
Ekonom Bureš k doporučení Evropské komise
Zdroj: ČT24

Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš řekl, že stárnutí populace je tradiční hrozba. V současné době jsou veřejné finance ve velmi dobré kondici, náš veřejný dluh je jeden z nejnižších v EU (30 procent HDP).

Na druhé straně Česko patří k těm státům, které budou v následujících padesáti letech stárnout spíše rychleji, a je na to připraveno „průměrně“. Tedy neproběhla žádná zásadní reforma penzijního systému. „Budeme se muset smířit s tím, že se bude odcházet do důchodu později a penze nebudou mít nijak výrazný náhradový charakter,“ uvedl Bureš. Přesto podle něho porostou náklady na penze a na zdravotnictví. „Evropská komise tedy v zásadě doporučuje využít dobrých časů k tomu, aby se veřejný dluh spíše snižoval, protože po roce 2020 začne populace stárnout,“dodal ekonom. 

Varování před korupcí

Česko by podle komise mělo řešit slabiny svého systému zadávání veřejných zakázek, především tak, aby byla zajištěna kvalitnější konkurence a přijata účinnější protikorupční opatření. Dokument například připomíná, že skoro polovina veřejných zakázek má jen jednoho uchazeče.

Korupce a úplatkářství trvale znepokojují podnikatele i veřejnost.
Z doporučení Evropské komise pro Česko

Další body letošních doporučení se týkají potřeby zrychlit udělování povolení pro infrastrukturní práce. Vláda by se měla snažit uvolnit omezení, která v Česku dopadají na výzkum, vývoj a inovace, a pomoci zvýšit schopnost českých firem inovovat. Materiál například připomíná, že výdaje domácích firem na rozvoj a inovace v posledních dvou letech klesají.

Komise už poněkolikáté ve svých doporučeních také upozorňuje na český vzdělávací systém a potřebu vyšší podpory učitelské profese, kde jsou stále nízké platy. Školství by mělo nabízet kvalitní vzdělání i vyloučeným skupinám obyvatel. Dokument upozorňuje na stále chybějící kroky k většímu zapojení především romských dětí.

Evropská komise zároveň ve středu představila návrh rozpočtu Evropské unie na příští rok, který má podpořit ekonomiku a solidaritu a posílit bezpečnost na obou stranách hranic EU. Počítá v něm se závazky 166 miliard eur (4,3 bilionu Kč) a platbami 149 miliard eur (3,8 bilionu Kč). To je v obou případech o tři procenta více než v letošním rozpočtu.

Navrhujeme ambiciózní rozpočet, který nadále podporuje naše priority zaměřené zejména na investice, zaměstnanost, mládež, migraci, solidaritu a bezpečnost a který občanům přinese evropskou přidanou hodnotu.
Günther Oettinger
evropský komisař pro rozpočet a lidské zdroje

Závazky představují odhodlání financovat budoucí výdaje, tedy například prostředky přislíbené ve smlouvách. Platby vyjadřují očekávání, kolik peněz bude v daném roce skutečně potřeba zaplatit. Na konečné podobě rozpočtu se budou muset shodnout členské země EU a Evropský parlament.

Návrh je založen na předpokladu, že Británie bude po vystoupení z EU v březnu příštího roku nadále přispívat do rozpočtů EU a účastnit se jejich realizace až do konce roku 2020, jako kdyby byla členským státem.

Komise rovněž upozornila, že věnuje zvláštní pozornost otázkám migrace a správy hranic, včetně reformy společného evropského azylového systému, která má zajistit efektivnější, spravedlivější a humánnější azylovou politiku, či posílení evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 2 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 7 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánovčera v 21:29

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
včera v 20:35

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánovčera v 18:23

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánovčera v 16:16

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...