Česká republika by měla v letošním a příštím roce zapracovat na udržitelnosti svých veřejných financí, hlavně kvůli zátěži, kterou představuje její penzijní systém. Praze to ve středu jako jeden z kroků ke zlepšení hospodářského výkonu doporučila Evropská komise (EK). Zmíněna byla ale také potřeba snížit byrokracii, která omezuje možnosti investovat.
Brusel varoval Česko, že jeho penzijní systém může ohrozit veřejné finance
Komise svá doporučení všem členským zemím, jak by mohly posílit hospodářský výkon, nabízí každoročně v rámci hospodářského cyklu známého jako Evropský semestr. Prahu by letošní materiál příliš překvapit neměl, mnohé body se v něm opakují z minulých let.
Dokument například varuje, že výdaje na penzijní systém se z 8,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) země v roce 2016 vyšplhají na 10,9 procenta v roce 2070, také v souvislosti se způsobem stanovování věku odchodu do důchodu a indexace penzí. Zvyšovat se bude také zátěž, kterou pro veřejné rozpočty v souvislosti se stárnutím populace bude představovat zdravotnictví.
Ministerstvo financí souhlasí s doporučením Evropské komise ohledně zajištění udržitelnosti veřejných financí a snížení administrativní zátěže. Zároveň úřad příznivě přijal fakt, že ČR letos od EK neobdržela doporučení týkající se fiskální oblasti především díky vykázanému přebytku veřejných financí a nízkému dluhu. MF to ve středu sdělilo v reakci na doporučení Evropské komise členským státům Unie.
Ekonom Bureš k doporučení Evropské komise (zdroj: ČT24)
Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš řekl, že stárnutí populace je tradiční hrozba. V současné době jsou veřejné finance ve velmi dobré kondici, náš veřejný dluh je jeden z nejnižších v EU (30 procent HDP).
Na druhé straně Česko patří k těm státům, které budou v následujících padesáti letech stárnout spíše rychleji, a je na to připraveno „průměrně“. Tedy neproběhla žádná zásadní reforma penzijního systému. „Budeme se muset smířit s tím, že se bude odcházet do důchodu později a penze nebudou mít nijak výrazný náhradový charakter,“ uvedl Bureš. Přesto podle něho porostou náklady na penze a na zdravotnictví. „Evropská komise tedy v zásadě doporučuje využít dobrých časů k tomu, aby se veřejný dluh spíše snižoval, protože po roce 2020 začne populace stárnout,“dodal ekonom.
Varování před korupcí
Česko by podle komise mělo řešit slabiny svého systému zadávání veřejných zakázek, především tak, aby byla zajištěna kvalitnější konkurence a přijata účinnější protikorupční opatření. Dokument například připomíná, že skoro polovina veřejných zakázek má jen jednoho uchazeče.
Korupce a úplatkářství trvale znepokojují podnikatele i veřejnost.
Další body letošních doporučení se týkají potřeby zrychlit udělování povolení pro infrastrukturní práce. Vláda by se měla snažit uvolnit omezení, která v Česku dopadají na výzkum, vývoj a inovace, a pomoci zvýšit schopnost českých firem inovovat. Materiál například připomíná, že výdaje domácích firem na rozvoj a inovace v posledních dvou letech klesají.
Komise už poněkolikáté ve svých doporučeních také upozorňuje na český vzdělávací systém a potřebu vyšší podpory učitelské profese, kde jsou stále nízké platy. Školství by mělo nabízet kvalitní vzdělání i vyloučeným skupinám obyvatel. Dokument upozorňuje na stále chybějící kroky k většímu zapojení především romských dětí.
Evropská komise zároveň ve středu představila návrh rozpočtu Evropské unie na příští rok, který má podpořit ekonomiku a solidaritu a posílit bezpečnost na obou stranách hranic EU. Počítá v něm se závazky 166 miliard eur (4,3 bilionu Kč) a platbami 149 miliard eur (3,8 bilionu Kč). To je v obou případech o tři procenta více než v letošním rozpočtu.
Navrhujeme ambiciózní rozpočet, který nadále podporuje naše priority zaměřené zejména na investice, zaměstnanost, mládež, migraci, solidaritu a bezpečnost a který občanům přinese evropskou přidanou hodnotu.
Závazky představují odhodlání financovat budoucí výdaje, tedy například prostředky přislíbené ve smlouvách. Platby vyjadřují očekávání, kolik peněz bude v daném roce skutečně potřeba zaplatit. Na konečné podobě rozpočtu se budou muset shodnout členské země EU a Evropský parlament.
Návrh je založen na předpokladu, že Británie bude po vystoupení z EU v březnu příštího roku nadále přispívat do rozpočtů EU a účastnit se jejich realizace až do konce roku 2020, jako kdyby byla členským státem.
Komise rovněž upozornila, že věnuje zvláštní pozornost otázkám migrace a správy hranic, včetně reformy společného evropského azylového systému, která má zajistit efektivnější, spravedlivější a humánnější azylovou politiku, či posílení evropské pohraniční a pobřežní stráže.