Česká ekonomika šlape, pohání ji domácí poptávka. Německý růst zpomaluje

Události ČT: Růst ekonomiky v prvním čtvrtletí zpomalil (zdroj: ČT24)

Silný růst české ekonomiky pokračoval i na počátku letošního roku, byť jeho tempo zvolnilo. Hrubý domácí produkt stoupl podle předběžného odhadu v prvním čtvrtletí meziročně o 4,5 procenta. Vzestup byl tažen výhradně domácí poptávkou, uvedl ve své zprávě Český statistický úřad. Z Německa však zároveň přišla zpráva o citelném zpomalování ekonomiky. Na německém hospodářství je přitom to české značně závislé.

V Česku nadále rostou výdaje domácností a investiční výdaje firem, uvedli statistici. K tvorbě hrubé přidané hodnoty kromě průmyslu významně přispěla většina odvětví služeb. Dařilo se i stavebnictví. Mezičtvrtletně stoupl HDP o 0,5 procenta. 

Česká ekonomika rostla v loňském závěrečném čtvrtletí velmi rychle, když HDP meziročně stoupl o 5,5 procenta a oproti předchozím třem měsícům se zvýšil o 0,8 procenta. Za celý loňský rok ekonomika posílila o 4,6 procenta.  

„Růst hrubého domácího produktu má základ v nízké nezaměstnanosti, která tlačí na růst mezd. Vyšší příjmy domácností navyšují spotřebu, která je klíčovým faktorem současného růstu. Jelikož mzdová úroveň se bude dále zvyšovat, lze očekávat, že si vysoké tempo růstu udržíme i v dalších čtvrtletích,“ komentoval současný předběžný odhad, který ČSÚ zveřejnil bez bližších podrobností, hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. 

Česká ekonomika v prvním čtvrtletí 2018 (zdroj: ČT24)

Trh očekával lepší výsledek

Ekonom Komerční banky Viktor Zeisel však upozornil, že trh očekával meziroční růst o 4,8 procenta. Na kladné dynamice se navíc vůbec nepodílel zahraniční obchod. Dodal, že například růst průmyslové produkce byl v prvním čtvrtletí spíše slabší a to kvůli kapacitním omezením.

„Solidní dynamiku by si HDP měl udržet i ve zbytku letošního roku. Nedostatečná kapacita ekonomiky podpoří investiční aktivitu, zatímco rapidní růst mezd se projeví v soukromé spotřebě. Obě položky se projeví na horší bilanci zahraničního obchodu. Ten letos růst HDP nepodpoří. I tak dynamika HDP podle nás dosáhne velmi dobrých 3,8 %,“ odhadl Zeisel.

Také hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda zmínil, že vývoj zůstal za očekáváním, ale stále zůstává velmi silný. 

V evropském kontextu nadále rosteme citelně nadprůměrně, neboť růst v EU činil v prvním kvartálu podle předběžného odhadu meziročně 2,4 procenta.

Tuzemská expanze se opírá v první řadě o spotřebu domácností, která je výsledkem nejrychlejšího růstu mezd za uplynulých deset let, uvedl Kovanda. Růst mezd podle něj podněcuje spotřebitelský optimismus, který v prvním kvartále vystoupal na nejvyšší úroveň za posledních dvacet let.

„K růstu přispívají také vládní výdaje, ačkoli vláda stále bohužel klade důraz na výdaje běžné povahy, nikoli na výdaje investiční. Investicím, které stále mají značný potenciál dalšího růstu, dodává impuls čerpání prostředků z fondů EU, a postupně tak přebírají od zahraničního obchodu roli druhého tahouna české ekonomiky,“ zmínil Kovanda. 

Hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler se domnívá, že růst HDP v prvním čtvrtletí – přestože zaostal za očekáváním – bude patrně znamenat nejvyšší meziroční dynamiku v letošním roce. Očekává, že v dalších čtvrtletích bude meziroční dynamika pravděpodobně slabší, a bude se pohybovat mezi 3–4 procenty. 

„Česká ekonomika je těsně za vrcholem svého růstu. A na ten se hned tak nevrátí,“ uvedla ředitelka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Ta předpokládá, i vzhledem k vývoji v západní Evropě, že druhá polovina letošního roku přinese v české ekonomice výrazné ochlazení. „V roce 2019 pak přijde recese,“ dodala s tím, že model její firmy počítá pro příští rok s poklesem o 0,4 procenta.

Babiš o českém průmyslu a exportu (zdroj: ČT24)

Co brání rozvoji průmyslu a investic

Nedostatek kvalifikovaných pracovníků a taky špatný stav silnic v některých regionech. To jsou podle premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO) hlavní překážky v rozvoji průmyslu a investic v Česku. Mluvil o tom ve svém projevu na úterním mezinárodním veletrhu For Industry.

České strojírenství letos meziročně vzroste o 3,4 desetiny procenta, v dalších letech ale růst výrazně zpomalí - vyplývá to ze studie, kterou na úterním Setkání lídrů tuzemského průmyslu a exportu zveřejnili analytici z firmy CEEC Research. Jejich závěry potvrdil i Babiš. Ten v úvodu veletrhu For industry kvůli nedostatku pracovních sil označil za klíčovou podporu středních průmyslových škol.

Jaroslav Hanák o vývoji hospodářství (zdroj: ČT24)

„Naše ekonomika je opravdu v dobré kondici,“ řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák při hodnocení letošního vývoje. Za největší problém pro další rozvoj vidí to, že se nedostává pracovníků jak s vysokou, tak s nízkou kvalifikaci. 

Za klíčovou výzvu pro firmy, které chtějí udržet svou konkurenceschopnost na domácím trhu i na trhu EU, považuje investice. Podle něj podniky nyní hodně investují do robotizace a digitalizace.

Evropský statistický úřad (Eurostat) v pondělí zveřejnil, že v Česku se loni investovalo – v poměru k HDP – nejvíce ze zemí Evropské unie (viz přiložený tweet). 

Zklamání v Německu způsobil zahraniční obchod

Hospodářský růst Německa v letošním prvním čtvrtletí zpomalil na 0,3 procenta z 0,6 procenta v předchozích třech měsících. Důvodem jsou slabé výsledky zahraničního obchodu. Vyplývá to z předběžné zprávy, kterou v úterý zveřejnil německý statistický úřad.

Zvýšení hrubého domácího produktu (HDP) bylo nejslabší od třetího kvartálu 2016 a nedosáhlo ani na 0,4 procenta předpovídaných v průměru 34 analytiky v průzkumu agentury Reuters. Jejich odhady sahaly od 0,2 do 0,5 procenta.

Meziročně německé hospodářství zvolnilo v prvním čtvrtletí tempo na 1,6 procenta z 2,3 procenta v předchozích třech měsících. Statistický úřad uvedl, že o růst HDP se zasloužila především domácí poptávka, hlavní brzdou byl zahraniční obchod.

Ve čtvrtém čtvrtletí 2017 největší evropská ekonomika zpomalila tempo o 0,1 procentního bodu na 0,6 procenta. Za celý loňský rok se HDP zvýšil o 2,2 procenta, což znamenalo nejrychlejší tempo od roku 2011.

Hospodářský růst eurozóny i celé Evropské unie v prvním čtvrtletí oproti předchozím třem měsícům zpomalil a činil 0,4 procenta. Ve čtvrtém čtvrtletí přitom HDP eurozóny vzrostl o 0,7 procenta a celé EU 0,6 procenta. Evropský statistický úřad Eurostat tak v úterý potvrdil svůj dřívější rychlý odhad.

V meziročním srovnání HDP v 19 zemích platících eurem zpomalil na 2,5 procenta z 2,8 procenta v předchozím čtvrtletí. Celá EU pak vykázala meziroční růst 2,4 procenta, po 2,7procentním zvýšení v posledních třech měsících 2017. 

Ekonomika eurozóny je v dobré kondici a osobně se domnívám, že roste lehce nad svůj potenciální růst.
Martin Janíčko
ekonom Moody's Analytics

„Z mezičtvrtletního srovnání je patrná ztráta dynamiky jak ekonomiky EU, tak ekonomiky eurozóny. Poněkud se během prvních tří měsíců letošního roku zadrhla například německá nebo také francouzská ekonomika. Za očekáváním zaostala také třeba nizozemská nebo portugalská ekonomika. Dánsko zase vykazuje meziroční pokles svého hrubého domácího produktu, jako jediná ekonomika EU,“ podotkl Kovanda. Dodal, že ekonomicky nyní Evropě vévodí země Visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko). 

Ekonom Janíčko: Největší dynamika je teď ve střední a východní Evropě (zdroj: ČT24)

Slovensko dál ve vysokých obrátkách

Tempo meziročního růstu hrubého domácího produktu Slovenska zrychlilo v prvním letošním čtvrtletí na 3,6 procenta ze 3,5 procenta ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku. Ve svém rychlém odhadu to v úterý uvedl slovenský statistický úřad. Oproti předchozím třem měsícům činil růst 0,9 procenta. 

Slovenské ministerstvo financí i slovenská centrální banka očekávají pro tento rok růst HDP shodně 4,2 procenta. To by znamenalo zrychlení tempa ekonomického růstu země ze 3,4 procenta loni.

Jak to vidí měnový fond

Růst evropské ekonomiky je silný, hlavně díky domácí poptávce. Vlády však dostatečně nevyužívají této výhody ke snížení svých dluhů a zavádění reforem. Uvedl to ve své úterní zprávě Mezinárodní měnový fond.

Podle odhadu MMF má růst ve vyspělých evropských ekonomikách, hlavně v eurozóně, letos zpomalit na 2,3 procenta z 2,4 procenta loni. V roce 2019 dále klesne na dvě procenta. Stejné zpomalení čeká i Evropská komise.

„Uprostřed dobrých časů však snahy o fiskální změny a strukturální reformy ochabují,“ uvedl MMF. „Vzhledem k tomu, že ekonomický výhled se v krátkodobém výhledu bude nadále zlepšovat, ale ve střednědobém horizontu je méně optimistický, politici by měli využít tento okamžik k obnovení prostoru pro fiskální manévry a prosadit reformy, které podpoří růstový potenciál,“ dodal fond.