Průmyslová výroba v březnu po nepřetržitém desetiměsíčním růstu meziročně klesla o 1,1 procenta, uvedl Český statistický úřad. Podepsal se na tom například pokles výroby aut, dalším důvodem je i to, že letošní březen měl o dva pracovní dny méně než loňský. Počet dnů se promítl i na poklesu ve stavebnictví, které by jinak meziročně posílilo. Podle ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory nové statistiky ukázaly ekonomiku ve špatném světle. Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček míní, že tuzemské stavebnictví skomírá.
Po měsících růstu se průmyslová výroba propadla. Automobilky méně vyráběly
Naposledy se v Česku průmyslová výroba snížila loni v dubnu o 0,9 procenta. Letos v únoru růst výroby zpomalil z lednových 5,6 procenta na 2,7 procenta.
„To, že průmysl bez očištění poklesne, se očekávalo. Trh počítal s poklesem o 0,2 procenta. Realita je tedy mnohem horší a dává nám za pravdu, že to nejlepší má česká ekonomika už za sebou,“ upozorňuje Pikora.
„Údaj očištěný o kalendářní vlivy ale hlásí, že výroba meziročně vzrostla o 5,6 procenta, což je solidní výsledek,“ poznamenal hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Roli v březnovém propadu hrál důležitý automobilový sektor. Výroba aut klesla o 5,8 procenta. „Výkon automobilového sektoru už delší dobu vykazuje známky nasycené domácí i zahraniční poptávky,“ podotkl analytik Raiffeisenbank František Táborský.
Také výroba plastů byla nižší o 6,4 procenta a o osm procent se snížila výroba nekovových minerálních výrobků, kam patří třeba výroba skla. Dařilo se naopak výrobě a rozvodu elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu, která meziročně stoupla o 11,2 procenta. Výroba počítačů a optiky vzrostla o 12,8 procenta a výroba léků o 17,3 procenta.
V březnu se také poprvé od října 2016 snížily tržby průmyslových podniků. Pokles činil 3,8 procenta po únorovém růstu o 1,1 procenta. Důvodem je snížení tržeb z přímého vývozu o 6,6 procenta. Domácí tržby ještě rostly o 0,2 procenta. „Za zmínku v tomto ohledu stojí velmi slabá data o vývoji objednávek ve zpracovatelském průmyslu, která ráno zveřejnilo Německo,“ upozornil Jáč. Varovný je podle Pikory i pokles zakázek.
Stavebnictví bez velkých infrastrukturních projektů
Kvůli nižšímu počtu pracovních dnů meziročně v březnu klesla i stavební výroba, a to o 0,7 procenta. Při zohlednění efektu počtu pracovních dnů ale stavebnictví meziročně o dvě procenta posílilo.
Produkce v pozemním stavitelství meziročně vzrostla o 1,7 procenta. Naopak inženýrské stavitelství zaznamenalo meziroční pokles o 9,7 procenta. „Přetrvávající nízká investiční aktivita veřejného sektoru sráží inženýrské stavitelství, příprava velkých infrastrukturních projektů vázne,“ míní hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek.
V březnu stavební úřady vydaly 6498 stavebních povolení, meziročně o 7,1 méně. Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 24,7 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím roku 2017 klesla o 31,1 procenta.
„Česká republika má čtvrté nejhůře fungující stavební úřady v rámci Evropské unie. To má za následek extrémně dlouhá stavební řízení, která brání rozvoji stavebnictví. Výsledkem je nedostatek bytů ve větších městech a raketový růst cen realit,“ říká Křeček.
Přestože reálně stavební produkce rostla o dvě procenta, je podle Křečka ukazatel zkreslený nízkými výchozími hodnotami, takže i nárůsty o desítky procent by byly nedostačující.
Podle Vejmělka však první kvartál stavebnímu sektoru vyšel. „Nezvykle teplé lednové počasí umožnilo nastartovat letošní stavební sezonu dříve, než je obvyklé. Za celé první čtvrtletí tak objem stavební produkce vyskočil v reálném vyjádření o plných 11,1 procenta,“ přiblížil. Úspěšný vstup do letošního roku je podle něj základem pro to, aby celoroční výstup atakoval dvouciferný růst.