Nájemné v Česku prudce zdražuje. Za metr čtvereční teď lidé zaplatí v průměru 197 korun, vyplývá z cenové studie Deloitte. Od roku 2010 nájmy vzrostly víc než o pětinu. Podle předsedy Sdružení nájemníků Milana Taraby je ale problém, že průzkum vychází z nabídkových cen. Podle něj by se mělo přejít na institucionální cenovou mapu podle Německa, kde udělají bilanci takzvaně svobodně uzavřených smluv a z nich vytvoří mapu. Na tržním nájmu by se to projevilo, míní.
Nájemné prudce zdražuje. S certifikovanou cenovou mapou by ceny byly jiné, říká zástupce nájemníků
65 minut
Nedostupné bydlení v Česku. Nájemnému by podle Taraby prospěly cenové mapy po vzoru Německa
Od roku 2010 nájmy podle společnosti Deloitte vzrostly o víc než o pětinu. Stojí za tím mimo jiné stoupající ceny nemovitostí. Vůbec nejdráž je v Praze, kde se průměrně pohybují ceny kolem 340 korun za metr čtvereční, naopak nejlevněji v Ústí nad Labem a Karlových Varech.
„Vývoj cen nájemního bydlení v České republice je úzce spjat s obecným vývojem cen nemovitostí. Je to logické. Když koupíte byt za draho, chcete ho i dráž pronajmout,“ říká analytik Deloitte Petr Hána.
Předseda Sdružení nájemníků Milan Taraba ale upozorňuje, že průzkum vychází z nabídkové ceny. „Podíváme-li se, jak je to reálně, tak jsou byty například v Praze pronajímány u staronájemců někde kolem 150 korun za metr čtvereční. Pokud se týká bytových družstev, je to ještě výrazně méně,“ uvedl. Ceny u nových bytů zejména ve velkých městech ale označuje za obrovský problém.
Podle něj by bylo dobré, kdyby v tuzemsku existovaly cenové mapy tak, jak se dělají například v Německu. „Ve státech na Západě udělají bilanci svobodně uzavřených smluv a z nich vytvoří mapu, která platí pět roků a je tam jistota,“ přiblížil. S takovou certifikovanou cenovou mapou by tržní nájem byl určitě jiný, míní.
Nájem, nebo vlastní byt? V západních zemích je nájem častější
V tuzemsku dávají lidé přednost vlastnictví před nájmem. Jako nájemní slouží 22 procent bytů a domů, zatímco téměř padesát šest procent užívají přímo jejich vlastníci. Na Západě je to přitom jinak. Nejrozšířenější je nájemní bydlení v sousedním Německu – víc než padesát procent domácností tam žije v nájmu. Podobně vysoký podíl nájemních bytů je taky v dalších západních zemích – v Dánsku přes 46 procent, ve Francii a v Rakousku kolem 40 procent.
„Když se podíváte na podmínky pro dávku (příspěvek na bydlení, pozn. red.) v Česku, tak bydlení v nájemním bytě je skoro dvakrát dražší než bydlení v bytě družstevním nebo vlastním,“ podotkl Taraba. V zemích, kde je nájemní bydlení rozšířenější, je podle něj v tomto ohledu vedena politika přístupnosti.
„V Anglii je to tak, že když developer staví dům a město to má povolit, tak řekne dobře, ale musí umístit sedm procent lidí, kteří by jinak byli sociálně ohrožení, třeba v nižších patrech. Bohatí pak dům utáhnou ekonomicky,“ přiblížil. Vlastnické bydlení v bytových domech ve velkých švýcarských městech si zase podle něj může dovolit pouze 12 procent nejbohatších Švýcarů.
V některých evropských zemích je ale nájemné naopak ještě minoritnější než v Česku. V Maďarsku nebo Slovinsku nedosahuje ani pěti procent.
