V celé EU se míra nezaměstnanosti v únoru snížila na 7,1 procenta ze 7,2 procenta, a byla tak nejnižší od září 2008, kdy plně propukla finanční krize, s níž začalo výrazně přibývat lidí bez práce. V eurozóně nezaměstnanost klesla na 8,5 procenta z 8,6 procenta a zaznamenala nové minimum od prosince 2008. Nejnižší nezaměstnanost s velkým náskokem dál zůstává v České republice.
V celé EU bylo v únoru bez práce 17,63 milionu osob, z toho 13,92 milionu připadlo na eurozónu. V porovnání s lednem se počet lidí bez práce snížil v EU o 201 tisíc a v eurozóně o 141 tisíc.
Z členských zemí měla nejnižší míru nezaměstnanosti Česká republika, kde to bylo 2,4 procenta. Eurostat v tomto případě používá údaje Českého statistického úřadu, které se liší od údajů Úřadu práce, podle nichž míra nezaměstnanosti v Česku v únoru činila 3,7 procenta.
„Oproti unijnímu průměru máme třikrát nižší nezaměstnanost,“ podotýká hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Je extrémně nízká i přes rychlý růst mezd. Jejich výše zatím nenavyšuje inflaci, která se drží poblíž svého cíle. Růst mezd tak reálně navyšuje životní úroveň zaměstnanců,“ dodal.
Za Českem následují Malta a Německo s 3,5 procenta a Maďarsko s 3,7 procenta. Na opačném konci žebříčku je Řecko s 20,8 procenta (údaj za prosinec) a Španělsko s 16,1 procenta.
„Řecko a Španělsko stále trpí vysokou nezaměstnaností. Jednou z příčin je i společná měna euro, která snižuje konkurenceschopnost těchto ekonomik,“ upozorňuje Křeček.
Meziročně se nezaměstnanost zvýšila jenom v Estonsku
V porovnání s loňským rokem se míra nezaměstnanosti snížila ve všech členských zemích s výjimkou Estonska, kde stoupla z 5,8 na 6,5 procenta (data jsou za leden 2017 a 2018).
Největší pokles zaznamenal Kypr, a to z 12,6 procenta na 9,6 procenta, Řecko (z 23,4 na 20,8 procenta – údaje jsou za prosinec 2016 a 2017) a Chorvatsko (z 12,0 na 9,6 procenta).
Nezaměstnanost mladých do 25 let se v únoru v celé Unii snížila meziročně z 17,3 na 15,9 procenta, v eurozóně pak klesla z 19,4 na 17,7 procenta. Nejlépe se daří zaměstnávat mladé v Německu, kde tento ukazatel činil 6,2 procenta. Druhé bylo Nizozemsko se 7,2 procenta a následuje Česko se 7,5 procenta. Nejhůře si v tomto směru vede Řecko s 45 procenty (prosinec 2017), Španělsko s 35,5 procenta a Itálie (32,8 procenta).
Inflace v eurozóně vzrostla
Eurostat také zveřejnil rychlý odhad o inflaci za březen. V eurozóně stoupla na 1,4 procenta z 1,1 procenta v únoru. Spotřebitelské ceny se tak vyvíjely v souladu s předpoklady, na růstu se nejvíce podílely ceny potravin a služeb.
Přestože inflace zůstává pod dvouprocentním cílem Evropské centrální banky, její představitelé už jednají o tom, zda ukončí schéma nákupu aktiv. Banka se snaží inflaci i hospodářský růst v eurozóně podporovat rekordně nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.
Od ledna však měsíční objem nákupů dluhopisů snížila na 30 miliard eur (763 miliard korun) z předchozích 60 miliard eur. Rakouský zástupce v ECB Ewald Nowotny uvedl, že banka nejspíš rozhodne o dalším snížení nákupu dluhopisů letos v létě.
