Upadající zájem o vepřové nutí farmáře končit s chovem prasat. Nejhůř je na tom Karlovarsko

Čeští chovatelé si stěžují na klesající poptávku po vepřovém mase. Menší zájem se odráží už i přímo v chovech. Nejhorší situace je v příhraničních oblastech na Karlovarsku, kde většina farmářů vepříny zavírá.

Video Události
video

Události ČT: Klesající poptávka po vepřovém vede k rušení vepřínů

„V republice došlo k poklesu výroby vepřového masa od roku 2001 o polovinu a v Karlovarském kraji dokonce o 90 procent,“ přibližuje situaci ředitelka karlovarské krajské správy statistického úřadu Jaroslava Šenitková.

Poptávka je příliš malá a náklady rychle rostou. Zemědělec Evžen Ifkovich z Kamenného Dvora nedaleko německé hranice už vepřín ruší. Ze sta kusů, které měl ještě před několika lety, zbyly jen dvě prasničky.

Před třemi lety za prase dostal i šest tisíc korun, teď sotva polovinu. „Teď jsem vykrmené prase prodal za dva a půl až tři tisíce korun, ale jen z toho důvodu, abych se toho zbavil,“ přiblížil.

Do vepřína se teď navíc špatně shánějí zaměstnanci, a když se to povede, chtějí za práci víc. Na větších nákladech se podílí i krmení pro prasata, které podražilo zhruba o sto korun za metrák. Z vepřína v Kamenném Dvoře se tak stanou garáže. „Netěší mě to,“ říká Evžen Ifkovich. Když se ale špatně prodává a málo se platí, tak je lepší to přestat dělat, dodává.

Zájem ze zahraničí omezuje africký mor

Na každém praseti v současné době chovatelé prodělají zhruba dvanáct set korun. Složitý je i vývoz masa. Zahraniční odběratele odrazuje například výskyt afrického moru v Česku. „Ve chvíli, kdy máte nákazovou situaci, tak ta prasata od vás nikdo nechce,“ potvrzuje Jan Jůzl z Horského statku Abertamy.

Z příhraničí mizí i nejmenší chovy, potíž tam dělá i německá konkurence. Tamní farmáři totiž kromě unijních dotací na rozdíl od českých zemědělců dostávají i příspěvek od spolkových zemí. Pokryjí tak asi pětinu nákladů.