Ekonomika zemí, kde platí eurem, rostla v průměru nejrychleji za deset let

Hrubý domácí produkt zemí používajících euro se loni zvýšil o 2,5 procenta. Ekonomika eurozóny tak zaznamenala nejprudší tempo růstu za deset let. Vyplývá to z rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil statistický úřad Eurostat. V roce 2007, tedy před světovou finanční a hospodářskou krizí, stoupl HDP o tři procenta.

Přední ekonomiky eurozóny rostly přitom loni méně, než byl její průměr. Nejsilnější, německá, ohlásila růst ve výši 2,2 procenta. Ještě menší přírůstek oznámila francouzská ekonomika (1,9 %). Přitom pro německé i francouzské hospodářství to byl nejrychlejší vzestup od roku 2011. 

Mezinárodní měnový fond (MMF) tento měsíc předpověděl, že v letošním roce hospodářský růst v eurozóně zvolní na 2,2 procenta.

6 minut
Ekonom Bureš o rychlém rozvoji eurozóny
Zdroj: ČT24

Rychlý růst eurozóny považuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš za důsledek především silné domácí poptávky. „Dařilo se trhu práce, vykazoval přírůstky v zaměstnanosti, v některých místech eurozóny rostly i mzdy.“

Oživení podle něj probíhá napříč celým euroklubem. „Dobré počasí se týká i jižního křídla eurozóny. Ovšem strukturální problémy, které jsme tam viděli v minulosti, zcela nezmizely. Řecko bych neviděl jako ústřední problém pro celou eurozónu. Itálie si s sebou veze celou řadu potíží ve finančním sektoru, vidíme tam i nízké přírůstky v produktivitě práce či velice neefektivně fungující státní správu. To jsou věci, které jen tak nezmizí. Až se počasí zhorší, o to bolestivěji vyplavou znovu na povrch,“ uvedl Bureš. 

Stejným tempem – 2,5 procenta – rostla loni ekonomika celé Evropské unie, tedy 28 zemí. Například Velká Británie vykázala růst o 1,8 %. To bylo nejpomaleji od roku 2012. Český statistický úřad zveřejní první odhad za loňský rok 16. února. Ve třetím čtvrtletí však ekonomika rostla velmi silným tempem pěti procent.

V samotném čtvrtém čtvrtletí meziroční tempo hospodářského růstu v eurozóně nepatrně zpomalilo na 2,7 procenta z 2,8 procenta ve třetím kvartálu. U všech států Evropské unie došlo ke zpomalení z 2,8 na 2,6 procenta.

Profesor ekonomie Fakulty sociálních věd UK Michal Mejstřík se v nedávném pořadu Interview ČT24 vyjádřil i k častým úvahám o větší integraci Evropy. Řekl, že někdy probíhá absurdní debata o tom, že země eurozóny jsou rychlejší než země mimo eurozónu. Nazval to záměrným matením pojmů a zmínil, že například Řecko a Itálie mají daleko pomalejší růst a větší zadluženost než Česko.

26 minut
Michal Mejstřík v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Šest zemí včetně Česka vyzývá EU k zachování hybridních aut po roce 2035

Představitelé Itálie, České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska vyzývají Evropskou unii, aby od roku 2035 nezakazovala hybridní automobily. Požadují rovněž zařazení biopaliv mezi paliva s nulovými emisemi. Informovala o tom v pátek agentura ANSA s odvoláním na dopis, který podle ní podepsal mimo jiné český premiér v demisi Petr Fiala (ODS).
před 27 mminutami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
před 1 hhodinou

Netflix se dohodl na převzetí části Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů

Americký provozovatel streamovací platformy Netflix se domluvil na převzetí části mediální skupiny Warner Bros. Discovery za 72 miliard dolarů (asi 1,5 bilionu korun). Společnost to oznámila v tiskové zprávě. Netflix podle dohody získá filmová studia Warner Bros. a také streamingovou divizi, včetně konkurenční platformy HBO Max.
13:51Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Němečtí poslanci schválili důchodový balík

Německý Spolkový sněm navzdory odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj v posledních týdnech vyvolal krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze (CDU). Postavila se proti němu totiž část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU, podle kterých představují některá opatření balíku příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.
13:34Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...