Ekonomika zemí, kde platí eurem, rostla v průměru nejrychleji za deset let

Hrubý domácí produkt zemí používajících euro se loni zvýšil o 2,5 procenta. Ekonomika eurozóny tak zaznamenala nejprudší tempo růstu za deset let. Vyplývá to z rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil statistický úřad Eurostat. V roce 2007, tedy před světovou finanční a hospodářskou krizí, stoupl HDP o tři procenta.

Přední ekonomiky eurozóny rostly přitom loni méně, než byl její průměr. Nejsilnější, německá, ohlásila růst ve výši 2,2 procenta. Ještě menší přírůstek oznámila francouzská ekonomika (1,9 %). Přitom pro německé i francouzské hospodářství to byl nejrychlejší vzestup od roku 2011. 

Mezinárodní měnový fond (MMF) tento měsíc předpověděl, že v letošním roce hospodářský růst v eurozóně zvolní na 2,2 procenta.

Nahrávám video
Ekonom Bureš o rychlém rozvoji eurozóny
Zdroj: ČT24

Rychlý růst eurozóny považuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš za důsledek především silné domácí poptávky. „Dařilo se trhu práce, vykazoval přírůstky v zaměstnanosti, v některých místech eurozóny rostly i mzdy.“

Oživení podle něj probíhá napříč celým euroklubem. „Dobré počasí se týká i jižního křídla eurozóny. Ovšem strukturální problémy, které jsme tam viděli v minulosti, zcela nezmizely. Řecko bych neviděl jako ústřední problém pro celou eurozónu. Itálie si s sebou veze celou řadu potíží ve finančním sektoru, vidíme tam i nízké přírůstky v produktivitě práce či velice neefektivně fungující státní správu. To jsou věci, které jen tak nezmizí. Až se počasí zhorší, o to bolestivěji vyplavou znovu na povrch,“ uvedl Bureš. 

Stejným tempem – 2,5 procenta – rostla loni ekonomika celé Evropské unie, tedy 28 zemí. Například Velká Británie vykázala růst o 1,8 %. To bylo nejpomaleji od roku 2012. Český statistický úřad zveřejní první odhad za loňský rok 16. února. Ve třetím čtvrtletí však ekonomika rostla velmi silným tempem pěti procent.

V samotném čtvrtém čtvrtletí meziroční tempo hospodářského růstu v eurozóně nepatrně zpomalilo na 2,7 procenta z 2,8 procenta ve třetím kvartálu. U všech států Evropské unie došlo ke zpomalení z 2,8 na 2,6 procenta.

Profesor ekonomie Fakulty sociálních věd UK Michal Mejstřík se v nedávném pořadu Interview ČT24 vyjádřil i k častým úvahám o větší integraci Evropy. Řekl, že někdy probíhá absurdní debata o tom, že země eurozóny jsou rychlejší než země mimo eurozónu. Nazval to záměrným matením pojmů a zmínil, že například Řecko a Itálie mají daleko pomalejší růst a větší zadluženost než Česko.

Nahrávám video
Michal Mejstřík v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Přípravy Dukovan pokračují podle plánu, řekl Havlíček. Stavba by měla začít v roce 2029

Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na pondělní tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vláda schválila hospodářskou strategii i zvláštní pobyt pro ukrajinské uprchlíky

Vláda na pondělním zasedání schválila hospodářskou strategii i nařízení umožňující uprchlíkům z Ukrajiny i v letošním roce žádat o udělení zvláštního dlouhodobého pobytu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání rovněž oznámil, že novým kandidátem na post ministra životního prostředí je Igor Červený (Motoristé). Kabinet také jmenoval zmocněnce pro transformaci sítě pražských nemocnic a výstavbu nové. Podle resortu zdravotnictví jím bude Pavel Scholz.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Banky poskytly v lednu hypotéky za 35,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v lednu hypoteční úvěry za 35,5 miliardy korun, což je o 4,4 procenta méně než před měsícem, ale o 57 procent více ve srovnání s loňským lednem. Nové úvěry bez refinancování klesly meziměsíčně o pět procent na 27,2 miliardy korun. Úrokové sazby nepatrně klesly na 4,48 procenta z prosincových 4,49 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 22 hhodinami

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
15. 2. 2026

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026
Načítání...