Ekonomika zemí, kde platí eurem, rostla v průměru nejrychleji za deset let

Hrubý domácí produkt zemí používajících euro se loni zvýšil o 2,5 procenta. Ekonomika eurozóny tak zaznamenala nejprudší tempo růstu za deset let. Vyplývá to z rychlého odhadu, který v úterý zveřejnil statistický úřad Eurostat. V roce 2007, tedy před světovou finanční a hospodářskou krizí, stoupl HDP o tři procenta.

Přední ekonomiky eurozóny rostly přitom loni méně, než byl její průměr. Nejsilnější, německá, ohlásila růst ve výši 2,2 procenta. Ještě menší přírůstek oznámila francouzská ekonomika (1,9 %). Přitom pro německé i francouzské hospodářství to byl nejrychlejší vzestup od roku 2011. 

Mezinárodní měnový fond (MMF) tento měsíc předpověděl, že v letošním roce hospodářský růst v eurozóně zvolní na 2,2 procenta.

Nahrávám video

Rychlý růst eurozóny považuje hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš za důsledek především silné domácí poptávky. „Dařilo se trhu práce, vykazoval přírůstky v zaměstnanosti, v některých místech eurozóny rostly i mzdy.“

Oživení podle něj probíhá napříč celým euroklubem. „Dobré počasí se týká i jižního křídla eurozóny. Ovšem strukturální problémy, které jsme tam viděli v minulosti, zcela nezmizely. Řecko bych neviděl jako ústřední problém pro celou eurozónu. Itálie si s sebou veze celou řadu potíží ve finančním sektoru, vidíme tam i nízké přírůstky v produktivitě práce či velice neefektivně fungující státní správu. To jsou věci, které jen tak nezmizí. Až se počasí zhorší, o to bolestivěji vyplavou znovu na povrch,“ uvedl Bureš. 

Stejným tempem – 2,5 procenta – rostla loni ekonomika celé Evropské unie, tedy 28 zemí. Například Velká Británie vykázala růst o 1,8 %. To bylo nejpomaleji od roku 2012. Český statistický úřad zveřejní první odhad za loňský rok 16. února. Ve třetím čtvrtletí však ekonomika rostla velmi silným tempem pěti procent.

V samotném čtvrtém čtvrtletí meziroční tempo hospodářského růstu v eurozóně nepatrně zpomalilo na 2,7 procenta z 2,8 procenta ve třetím kvartálu. U všech států Evropské unie došlo ke zpomalení z 2,8 na 2,6 procenta.

Profesor ekonomie Fakulty sociálních věd UK Michal Mejstřík se v nedávném pořadu Interview ČT24 vyjádřil i k častým úvahám o větší integraci Evropy. Řekl, že někdy probíhá absurdní debata o tom, že země eurozóny jsou rychlejší než země mimo eurozónu. Nazval to záměrným matením pojmů a zmínil, že například Řecko a Itálie mají daleko pomalejší růst a větší zadluženost než Česko.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 50 mminutami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 1 hhodinou

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
před 13 hhodinami

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
včeraAktualizovánovčera v 20:29

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
včeraAktualizovánovčera v 20:16

Banky poskytly v dubnu hypotéky za 61,5 miliardy korun

Banky a stavební spořitelny poskytly v dubnu hypoteční úvěry za 61,5 miliardy korun, což je o 11 procent více než před měsícem a o 90 procent více než před rokem. Nové úvěry bez refinancování stouply meziměsíčně o desetinu na 44,2 miliardy korun. Úrokové sazby v průměru stouply na 4,52 procenta z březnových 4,43 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
včeraAktualizovánovčera v 07:44

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
17. 5. 2026

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
17. 5. 2026
Načítání...