Izolace není cestou vpřed, prohlásila v Davosu Merkelová

3 minuty
Zprávy ve 23: Merkelová vystoupila v Davosu
Zdroj: ČT24

Před protekcionismem a novým nacionalismem varovala na Světovém ekonomickém fóru v Davosu německá kancléřka Angela Merkelová. Snaha o izolaci podle ní není řešením výzev, kterým v současném světě státy čelí. Světové společenství ujistila, že navzdory komplikacím při sestavování nové vlády bude Německo i nadále přispívat k řešení mezinárodních krizí.

Lídři největších zemí Evropské unie na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu kritizovali situaci ve světě, která je podle nich krizová.

„Jsme přesvědčeni, že izolace není cestou vpřed. Jsme přesvědčeni, že musíme spolupracovat, že protekcionismus není správnou odpovědí,“ uvedla Merkelová na hospodářském fóru ve švýcarském horském letovisku.

Pokud je někdo přesvědčen, že nejsou věci ve své současné podobě spravedlivé, je podle německé kancléřky třeba hledat mnohostranná, a nikoli jednostranná řešení. Konkrétního politika či zemi, která se k jednostranným řešením v současnosti uchylují, kancléřka nejmenovala.

Národní egoismus, populismus a polarizující atmosféru v mnoha státech světa podle Merkelové vyvolal i strach lidí, že tváří v tvář digitalizaci a celosvětovým změnám zůstanou pozadu.

Podle Merkelové pochybují nyní lidé i o tom, zda může multilaterální spolupráce vyřešit jejich problémy. Pravicový populismus, který posiluje v reakci na tyto obavy, ale Merkelová považuje za „jed“.

Mezinárodní společenství kancléřka ujistila, že Německo chce být i navzdory aktuálním problémům kolem vzniku nové vlády silným hráčem při řešení krizí. „Německo chce být zemí, která bude i v budoucnu přispívat ke společnému řešení problémů budoucnosti,“ uvedla Merkelová.

Ve svém projevu vyzvala předsedkyně německé vlády členské státy EU, aby ještě více spolupracovaly v zahraniční politice. Nutné je to podle ní především proto, že se velká část světových konfliktů odehrává „před našimi dveřmi“. Jako příklad uvedla válku v Sýrii, ve které EU podle ní nehrála prakticky žádnou roli.

Evropa by si podle Merkelové také neměla stěžovat, pokud některé země změní své daňové systémy, jako to před časem udělaly Spojené státy. Místo toho by měla odpovědět vlastními reformami.

Francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil o tom, že Evropská unie se musí v letošním roce zreformovat, aby mohla konkurovat velkým mocnostem, jako je Čína nebo Spojené státy. Macron řekl, že ambicióznější země EU musejí být schopny pokročit k větší integraci Evropy, i když se jiné evropské země nechtějí připojit. „Ti méně ambiciózní by neměli blokovat ty ambicióznější ve skupině,“ řekl. Dodal přitom, že země, které sdílejí měnu euro, musejí být schopny dohodnout se na „mnohem silnějším“ a „mnohem spravedlivějším“ systému. Země EU podle Macrona musejí koordinovat svou daňovou politiku, „protože jinak budou přicházet o talenty“.

Americký ministr obhajoval agresivní obchodní kroky USA

Ministr financí USA Steven Mnuchin v Davosu zase prohlásil, že Spojené státy jsou absolutně oddány svobodnému a spravedlivému obchodu a mezi politikou prezidenta Donalda Trumpa „Amerika na prvním místě“ a jeho vírou v obchodní spolupráci s ostatními státy neexistuje žádný nesoulad.

Jak Mnuchin, tak americký ministr obchodu Wilbur Ross v rozhovoru s novináři obhajovali agresivní obchodní kroky přijaté Spojenými státy a sdělili, že další přijdou. Jak poznamenal list Financial Times, Steven Mnuchin přijel do Davosu s nekompromisním vzkazem světu, že politika Trumpovy administrativy je dobrá jak pro USA, tak pro zbytek světa.

Podle Rosse jsou obchodní války každodenní realitou. „Bohužel, každičký den různé strany porušují pravidla a snaží se získat nespravedlivé výhody. Obchodní války tu už nějakou dobu jsou, rozdíl je ten, že na hradby se nyní dostávají americké oddíly,“ prohlásil Ross podle listu Financial Times.

Ross dodal, že obchodní kroky USA byly vyprovokovány „nevhodným chováním obchodních protistran“. Co se týče volného obchodu, řada zemí je podle něho zdatná v rétorice, ale ve skutečnosti provádějí extrémní protekcionismus.

Davos s českou stopou

Ekonomické fórum v Davosu začalo v úterý. Ve čtvrtek se tam setká i český premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) s premiéry Lucemburska Xavierem Bettelem, Portugalska Antóniem Costou, Estonska Jürim Ratasem a Izraele Benjaminem Netanjahuem. Chystá se také vystoupit v panelové diskusi, která ponese téma Vytváření společné vize pro Evropskou unii.

Bude jednat i s předsedou Valného shromáždění OSN Miroslavem Lajčákem a zúčastní se oběda s dalšími evropskými politiky včetně šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera.

Schůzka s lucemburským, portugalským a estonským předsedou vlády by se měla podle českého Úřadu vlády týkat především evropské problematiky. S Ratasem se Babiš zaměří také na otázku digitalizace a eGovernmentu, která patří mezi programové priority české vlády.

Tématem setkání s Lajčákem bude české předsednictví v Hospodářské a sociální radě OSN (ECOSOC). Podvečerní schůzka s Netanjahuem by se měla týkat spolupráce ve vědě, inovacích, kybernetické bezpečnosti či ekonomice.

Jednání ekonomických špiček v Davosu se letos zúčastní také americký prezident Donald Trump, hodlá tam mezi šéfy nadnárodních firem či velkých bank hájit svůj protekcionistický program „Amerika na prvním místě“. Ve čtvrtek vystoupí v Davosu mimo jiné také britská premiérka Theresa Mayová, Jean-Claude Juncker či generální tajemník OSN António Guterres.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 13 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...