Zvyšování sazeb bude pozvolna pokračovat, uvedl Rusnok. Kurz koruny podle něj teď odpovídá výkonu země

Zvyšování úrokových sazeb lze očekávat i v příštím roce. Bude to ale pozvolný a dlouhodobý vývoj. Na úterním setkání lídrů českého exportu to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Zároveň uvedl, že aktuálně kurz koruny odpovídá výkonnosti české ekonomiky.

ČNB na počátku listopadu podruhé po ukončení kurzového závazku zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak stoupla o 0,25 procentního bodu na 0,5 procenta. Rusnok tehdy uvedl, že rada ČNB může opět zvýšit úrokové sazby na jakémkoliv dalším měnovém zasedání, pokud to bude vyžadovat situace.

Rusnok dále upozornil, že Česká národní banka byla třetí bankou po americkém Fed a kanadské centrální bance, která přistoupila k normalizaci úrokových sazeb. „Evropská centrální banka zatím od této politiky neustupuje (pozn. od uvolněné měnové politiky)… V tomto směru my tento vývoj předbíháme, považuji to za naši jistou výhodu. Tento trend bude pokračovat také v příštím roce, pokud se nestane nic mimořádného, co by bylo mimo naši prognózu. To znamená, že i v příštím roce lze očekávat postupný návrat k vyšším úrokovým sazbám. Já myslím, že to bude pozvolný a dlouhodobý vývoj,“ uvedl guvernér.

Upozornil, že při dalším rozhodování bude bankovní rada brát v úvahu kurz koruny. „Kurz koruny určitě nelítá nikde v oblacích, pokud jde o obecnou výkonnost ekonomiky. A při rozhodování o sazbách budeme přihlížet i k tomu, jak se bude vyvíjet kurz, o tom není pochyb,“ uvedl Rusnok.

Dále řekl, že kurz koruny od ukončení intervencí posílil o téměř šest procent. „Moje hodnocení je, že ta situace byla zatím pozitivní, že nedošlo k žádným dramatickým výkyvům a k něčemu, s čím by se naše hospodářství nemohlo vyrovnat,“ dodal. V pondělí koruna uzavřela na 25,60 Kč/EUR a 21,60 Kč/USD.

Celkově česká ekonomika podle guvernéra nevykazuje žádné výrazné nerovnováhy v klíčových makroekonomických indikátorech. Pouze růst ekonomiky, který se letos odhaduje na zhruba 4,5 procenta, je podle něj nad potenciálem ekonomiky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 13 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
před 18 hhodinami

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Benzin v Česku je nejdražší za skoro dva roky, nafta od listopadu 2022

Průměrná cena benzinu v tuzemsku vzrostla kvůli bojům na Blízkém východě na 40 korun za litr, což je nejvíce od května 2024. Nafta zdražila na průměrných 44,62 koruny za litr, naposledy byla obdobně drahá v listopadu 2022, plyne z údajů společnosti CCS. Ceny paliv setrvale rostou v reakci na izraelsko-americké údery v Íránu. Průměrná cena naturalu od té doby stoupla o 6,40 koruny a diesel, na jehož ceně se vývoj podepisuje výrazněji, zdražil o 11,50 koruny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Video„Je realistický,“ hájí rozpočet Nacher. Skopeček tepe deficit i výdaje na obranu

Prezident Petr Pavel v pátek podepsal státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ten už vyšel ve Sbírce zákonů, Česko tak přestalo hospodařit v rozpočtovém provizoriu. Hlava státu však vládě vytýká nízké výdaje na obranu. Podle místopředsedy sněmovny Patrika Nachera (ANO) je však v letošním rozpočtu oproti loňskému skutečnému o 24 miliard korun na obranu více. Ze schodku prý radost nemá, ovšem rozpočet označil za „realistický a pravdivý.“ Místopředseda dolní komory Jan Skopeček (ODS) tvrdí, že prezident nemá do rozpočtového procesu zasahovat případným vetem, ale jeho výhrady – včetně vysokého deficitu i výdajů na obranu – ocenil. Rozpočet dle něj není v souladu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
21. 3. 2026

USA dočasně povolily nákup sankcionované íránské ropy již naložené na tankerech

Spojené státy povolily zemím nakupovat po dobu třceti dní sankcionovanou íránskou ropu, která je již naložena na tankerech na moři. Píše o tom agentura AFP. Povolení se týká také naložených ropných produktů. Podle AFP jde o snahu stabilizovat světové trhy s ropou. Americký ministr financí Scott Bessent na síti X uvedl, že tímto rozhodnutím USA rychle uvolní asi 140 milionů barelů íránské ropy.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly, pak znovu zamířily vzhůru

Ceny ropy v pátek nejprve klesaly po zprávě, že Izrael přestane utočit na energetickou infrastrukturu v Íránu. Počet íránských útoků na energetiku se proti začátku týdne rovněž snížil, což pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Odpoledne se ale ceny vrátily k růstu.
20. 3. 2026Aktualizováno20. 3. 2026
Načítání...