OKD zaměstnalo na 200 nových lidí. Další desítky pracovníků shání

Těžební společnost OKD, která je od loňska v úpadku, zaměstnala během uplynulých devíti měsíců téměř 200 nových horníků, zámečníků a elektrikářů. Další desítky pracovníků firma dále hledá. Informaci potvrdil mluvčí firmy Ivo Čelechovský.

I se zaměstnanci z dodavatelských firem nyní v OKD pracuje okolo 9500 lidí. Černouhelná společnost OKD je od loňska v úpadku.

Firma zahájila na přelomu května a června náborovou kampaň. Uchazečům, kteří splní předepsaná kritéria na požadované vzdělání a dobrý zdravotní stav, nabízí náborový příspěvek 40 tisíc korun.

„Průměrný věk nových zaměstnanců se pohybuje kolem 31 let a zhruba polovina už má zkušenosti s prací v dole,“ uvedla personální ředitelka OKD Radka Naňáková. Naprostá většina přijatých uchazečů podle ní má české občanství.

Bezmála 200 lidí našlo novou práci v OKD v profesích razič, rubač, důlní zámečník a důlní nebo povrchový elektrikář, které těžební firma dlouhodobě poptává na pracovním trhu.
Ivo Čelechovský
mluvčí OKD

OKD při náboru úzce spolupracuje s úřadem práce. „V říjnu letošního roku jsme například společně zorganizovali speciální burzy práce, kdy nám úřad pomohl s předvýběrem potenciálních uchazečů z řad evidovaných lidí,“ uvedla personální ředitelka.

OKD hledá posily do rubání

Čelechovský uvedl, že horníky chce OKD aktivně nabírat i v příštím roce. „Prioritně se bude jednat o zaměstnance na těžbu a do rubání,“ uvedl mluvčí. Firma totiž podle Naňákové bude muset najít náhradu za zaměstnance, kterým skončí pracovní poměr kvůli takzvanému naplnění prašné expozice, v důsledku jejich zdravotního stavu nebo proto, že odejdou do předčasných hornických důchodů.

Věřitelé a soud firmě schválili reorganizační plán. Odvolali se ale proti němu největší neuznaný věřitel Citibank a mateřská společnost NWR Holdings B. V., o odvolání bude rozhodovat Vrchní soud v Olomouci.

Podle reorganizačního plánu by se v OKD mělo těžit uhlí nejméně do roku 2023. Doly a provozní majetek firmy mají být vloženy do nově založené společnosti OKD Nástupnická, v níž 100 procent akcií získá za zhruba 80 milionů korun státní podnik Prisko. Doly se pak budou postupně zavírat. V dolech Darkov a Lazy by měla podle reorganizačního plánu těžba skončit příští rok, v Dole ČSA v roce 2021 a v Dole ČSM v roce 2023.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...