Za rok fungování EET úřady provedly 74 tisíc kontrol, deset podniků zavřely

Finanční a celní správa od zavedení elektronické evidence tržeb (EET) loni 1. prosince provedly téměř 74 tisíc kontrol a uložily čtyři tisíce pokut za 35,6 milionu korun. Správa zároveň od spuštění systému uzavřela kvůli neplnění EET deset provozoven, pět z nich už svou činnost obnovilo.

Při provedených kontrolách pracovníci finanční i celní správy zjistili přes 18 tisíc prohřešků. Nejčastěji šlo o nevystavení účtenky, nezaslání údajů do systému EET nebo neumístění informačního oznámení. Ve 12 tisících případech správa předala věc k zahájení správního řízení.

„Elektronická evidence tržeb plní naše očekávání, funguje plynule a bez problémů. Díky analytické činnosti vycházející z dat získaných z EET dokážeme zacílit kontroly tam, kde se projeví nesrovnalosti. Pomalu se ukazuje, že díky EET dochází k narovnání podnikatelského prostředí,“ uvedla mluvčí finanční správy Petra Petlachová.

EET má přitom podle správy i pozitivní dopad do rozpočtu. Jen na dani z přidané hodnoty podle údajů správy EET přinesla od ledna do konce září do rozpočtu navíc 3,2 miliardy korun a za celý rok to může být přes pět miliard korun. „Celkový přínos EET pro všechny daňové příjmy je odhadován na 18 miliard korun při plném náběhu systému,“ dodala Petlachová.

Úřady uzavřely deset provozoven – tři v Pardubicích, dvě v Olomouci a po jedné v Praze, Zlíně, Českých Budějovicích, ve Slavkově u Brna a Vyškově. Z toho pět provozoven již obnovilo svou činnost a u jedné majitel nemá zájem znovu otevřít.

Ekonomové: Přínosy se vyčíslují těžko

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška lze po roce fungování EET říci, že má nezpochybnitelné ekonomické dopady. „Mezi ně nepatří jen přínos pro státní kasu z titulu vyššího výběru DPH, jehož výše se těžko odhaduje, protože není vidět, jak by se situace vyvíjela bez evidence. EET ale srovnala podmínky na trhu stravovacích služeb,“ řekl. V případě maloobchodu je podle něj na hodnocení ještě brzy. „Lze se nicméně domnívat, že zůstane vliv tohoto opatření na maloobchodní trh jako celek okrajový,“ dodal.

Samotný příspěvek EET do ekonomiky je podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy obtížné určit, i když určitý pozitivní přínos podle něj EET a kontrolní hlášení u DPH mělo. „Při posuzování celkového ekonomického a společenského dopadu je však třeba hodnotit také ekonomické a zejména sociální náklady spjaté s rušením například vesnických pohostinských zařízení nebo trafik v odlehlejších místech, ke kterým v důsledku zavedení EET došlo,“ uvedl.

Podle řídícího partnera poradenské společnosti Grinex Richarda Jahody ovšem EET spolu s další byrokratickou zátěží neúměrně zvyšuje hranici pro vstup do podnikání, čímž narušuje svobody dané ústavou.

„Základním problémem je neproporcionalita řešení. Jde se s kanónem na komára. Stát nutí k EET i ty nejmenší, i když přínos zvýšeného výběru, pokud se vůbec prokáže, je naprosto marginální. A naopak to přispívá k útlumu ekonomické aktivity občanů tam, kde je prospěšná,“ prohlásil. Zároveň ale ocenil, že technická stránka EET se ukazuje jako dobře zvládnutá.

Zakladatel pokladního systému Septim.cz Zbyněk Švec řekl, že i po roce fungování EET se ještě nedá úplně mluvit o konsolidaci trhu s pokladními systémy. „Během uplynulého roku proběhlo několik více či méně medializovaných krachů či akvizic, které určitému pročištění a stabilizaci trhu určitě pomohly. Nicméně další podobná vlna se dá očekávat ještě po vyjasnění situace kolem třetí a čtvrté fáze EET,“ podotkl.

Příští rok začne EET i pro trhy či řemeslníky

Do EET je v současnosti zapojeno zhruba 160 tisíc podnikatelů, kteří zaevidovali už zhruba 3,5 miliardy tržeb. EET začala loni 1. prosince pro restaurace a ubytování, letos v březnu pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Náklady na zavedení EET podle údajů správy letos mají činit 370 milionů korun a v dalších letech zhruba 310 milionů korun ročně.

Třetí fáze EET by měla začít 1. března 2018. Má se týkat stánkového prodeje občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, stejně jako prodeje na farmářských trzích nebo služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se do systému zapojí také vybraní řemeslníci či další služby.

Končící Sobotkova vláda před pár dny schválila výjimku z EET pro nevidomé a hluchoslepé podnikatele a také na předvánoční prodej ryb. Z více stran i od nově zvolených poslancůale zaznívají hlasy, že by výjimek mělo být ještě více. Zavedení elektronické evidence pro lékaře se nelíbí České lékařské komoře. Senátoři už mají na stole normu, která má z EET vyjmout velkou část zdravotníků s výjimkou stomatologů, lékáren či center reprodukční medicíny.  

Ministerstvo financí také pro podporu EET spustilo 1. října účtenkovou loterii. Její první losování se uskutečnilo ve středu 15. listopadu, další bude za měsíc. Do říjnového slosování účtenkové loterie se zaregistrovalo zhruba 478 tisíc aktivních hráčů a do slosování bylo zaregistrováno 11,1 milionu účtenek. V rámci EET bylo v říjnu vydáno 376 milionů účtenek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Čína dává miliardy do vývoje AI, aby dostihla USA

Čína investuje miliardy dolarů, aby se stala supervelmocí v umělé inteligenci. Jejím cílem je zúžit technologickou propast a vyrovnat se společnostem ve Spojených státech. Firmy DeepSeek a Alibaba už patří ke světovým špičkám a kromě toho vzniká řada start-upů. Pekingu ve vývoji pomáhá i přístup k obrovskému množství dat uživatelů internetu.
před 5 hhodinami

Náhlé zdražení benzinu uštědřilo Československu tržní lekci

Před třiceti pěti lety zažili obyvatelé tehdejšího Československa jednu z prvních lekcí, jak funguje tržní ekonomika. Ze dne na den vzrostla cena benzinu o polovinu. Federální vláda reagovala na omezení dodávek ropy ze Sovětského svazu a problémy s výrobou. Později dokonce musela zavést přídělový systém, který ale fungoval jen do konce října 1990. Od listopadu ale benzín znovu podražil o dalších padesát procent. Litr tak stál při tehdejším průměrném platu 3300 korun už zhruba polovinu toho, co v současnosti.
před 5 hhodinami

Stát podpoří brigády v zemědělství

Stát chce podpořit pěstitele ovoce a zeleniny. Od příštího roku budou proto sezonní pracovníci odvádět méně na pojistném. To by mělo těmto zaměstnancům navýšit mzdy a pěstitele tak udělat konkurenceschopnějšími především vůči zahraničí. „Je to výrazně méně, než vidíme u kolegů v Polsku, Německu nebo Belgii, ale jsme rádi, že jsme se touto cestou vydali, abychom podmínky srovnali, když jsme na jednotném trhu Evropské unie“ uvedl předseda Ovocnářské unie a viceprezident Agrární komory Martin Ludvík.
před 18 hhodinami

Je důležité, že EU balík schválila, říká Hulicius. Rusko sankce bolí, míní Matesová

Osmnáctý sankční balík proti Rusku byl schválen, slovenský premiér Robert Fico stáhl po jednání s Evropskou komisí veto. „Pozitivní je, že se Evropská shoda nalezla,“ řekl v 90’ ČT24 moderované Nikolou Reindlovou náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že pravidla pro zacházení s podezřelým ruským kapitálem na území EU jsou stanovena, ale v Česku zatím nedomestikována.
19. 7. 2025

Plat premiéra a šéfů parlamentu by mohl poprvé přesáhnout 300 tisíc

Platy vrcholných politiků by mohly příští rok vzrůst o zhruba pět procent. Předsedové vlády a šéfové parlamentních komor by vůbec poprvé pobírali více než tři sta tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance by vzrostl o 5500 na 115 tisíc korun. Prezident by dostával 383 200 korun, o 18 200 víc než letos. Vyplývá to z výpočtu ČTK z platného znění platového zákona.
19. 7. 2025

Stát zaplatí KHNP za dostavbu Dukovan a jaderné palivo 422 miliard

Za stavbu dvou bloků Jaderné elektrárny Dukovany zaplatí stát korejské firmě KHNP 407 miliard korun a za dodávky jaderného paliva dalších patnáct miliard korun. Smlouvu na dostavbu elektrárny zveřejnila společnost Elektrárna Dukovany II majoritně vlastněná českým státem. Uvedl to v pátek server e15.cz s poukazem na to, že značná část smluv na stavbu a dodávky paliva je začerněná a podléhá obchodnímu tajemství.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Státní dluh v pololetí vzrostl na 3,504 bilionu

Český státní dluh v pololetí dosáhl rekordních 3,504 bilionu korun. Od začátku roku se zvýšil o 139 miliard korun, uvedlo v pátek ve čtvrtletní zprávě o řízení státního dluhu ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 322 170 korun. Ve druhém čtvrtletí se státní dluh zvýšil o 94 miliard korun. Míra zadlužení od konce roku 2024 vzrostla z 41,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP) na 42,5 procenta HDP.
18. 7. 2025Aktualizováno18. 7. 2025

Není možné, aby Korejci „couvali“, říká Havlíček. Se Skopečkem řešili Dukovany

Panují dohady, jaké bude zapojení tuzemských firem do dostavby jaderných bloků v Dukovanech. Dosud uzavřené kontrakty zajišťují českým firmám zhruba třicetiprocentní podíl. Podle místopředsedy sněmovny Karla Havlíčka (ANO) to může být méně. Korejci ze zapojení zdejších firem podle něj „nemohou couvat“. Podle dalšího místopředsedy sněmovny Jana Skopečka (ODS) je i na samotných českých firmách, aby dokázaly v tendrech uspět.
18. 7. 2025
Načítání...