Zvýšení úrokových sazeb České národní banky ve čtvrtek se zdá být hotovou věcí. Alespoň tak o tom uvažují analytici oslovení webem ČT24. Otázkou tak zůstává jen to, k jak razantnímu zpřísnění měnové politiky centrální banka nakonec přistoupí.
Důvodem, proč by sazby měly růst, je prostý fakt, že dochází k přehřívání ekonomiky a úrokové sazby jsou jedním z nástrojů, jak ji přibrzdit. Když se naposledy v září v bankovní radě o sazbě hlasovalo, zvýšení z nastavené úrovně 0,25 procenta neprošlo o jeden hlas, v poměru 3:4. Vývoj a vyjádření členů bankovní rady v poslední době však naznačují, že na zasedání 2. listopadu k posunu určitě dojde. V tomto duchu se vyjádřil i hlavní ekonom ČNB Tomáš Holub.
Většina analytiků se proto nyní shoduje, že se klíčová úroková sazba ČNB zvýší o 0,25 procentního bodu. „Tomuto scénáři dáváme 60% pravděpodobnost. S touto variantou počítá i trh. Kurz koruny by se podle našeho názoru v tomto případě posunul na úroveň 25,50 Kč za euro nebo mírně pod ní,“ konstatuje ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
Vyjádření některých členů bankovní rady však nasvědčují tomu, že ve hře je i 50bodové utažení měnových podmínek, tedy zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu. V tomto duchu se vyjádřili Vojtěch Benda a Tomaš Nidetzký a nevyloučil ho ani Mojmír Hampl a Marek Mora.
„Tady je zažitý standard zvyšovat sazby o 25 bazických bodů. Já si ale myslím, že jde o jiných 25 bazických bodů, pokud bychom měli repo sazbu 2,25 %, a jiných 25 bazických bodů, pokud ji máme 0,25 %. Takže si nemyslím, že by ekonomika zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu najednou nevstřebala, protože klíčová úroková sazba je dnes nastavena na 0,25 procenta, což je pořád blíže nule než čemukoli jinému,“ říká Nidetzký.
„Musím se přiznat, že já to vnímám přesně v opačném gardu. Jde totiž o relativní změnu úrokových sazeb. Když zvýšíte sazby – a schválně to přeženu – ze sto procent na 100,25 procenta, v ekonomice to nic nemění. Mění ale mnohé při posunu z 0,25 na 0,5 %. Prudké zvyšování sazeb naráz je určitě nebezpečnější než pomalé v mnoha krocích,“ varuje naopak hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
Připomíná, že v posledních letech výrazně vzrostla zadluženost českých domácností. Tempo růstu zadlužení má Česko jedno z nejvyšších v Evropě a s tím musela vzrůst i citlivost domácností na změnu úrokových sazeb. „Neriskoval bych proto rychlý růst sazeb. Cenou za to by mohl být vyšší počet exekucí a nesplácených úvěrů, což je společensky i ekonomicky velmi citlivé téma. V každém případě podobné myšlenky poženou korunu k ještě silnějším hodnotám,“ vysvětluje Pikora.
Domnívá se tak, že stačí ještě jedno vyjádření o skokovém zvýšení úrokových sazeb a koruna může být do druhého dne na 25,50 koruny za euro. Teprve v dubnu přitom skončily intervence proti koruně, při nichž zůstávala nad 27 korunami za euro. To představuje posílení skoro o 6 procent za 6 měsíců.
„Efekt posílení koruny se v ekonomice ještě projeví. A to pochopitelně zpomalením ekonomiky, rychlý růst sazeb toto zpomalení ekonomiky ještě umocní. Důležité je, že dosažením hladiny 25,50 koruny za euro posilování koruny neskončí. Půjdeme dál,“ říká Pikora.
„Čtvrteční zasedání bude velmi napínavé. Tomu, že ČNB nakonec zvedne sazby o 50 bazických bodů, dáváme 40% šanci. Kurz koruny by v takovém případě mohl posílit až na úrovně kolem 25,30 Kč za euro,“ konstatuje pak Steckerová. V příštím roce pak ČNB podle prognózy Komerční banky zvýší sazby celkem čtyřikrát.
Kovanda: Bankovní rada přehodnocuje podmínky, je spíše pro razantnější zpřísnění
I podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy představitelé České národní banky v poslední době řádně „přidávají pod kotlem“ a někteří připouštějí rychlejší růst sazeb, přestože ještě na posledním měnověpolitickém zasedání koncem září hlasovali v souladu s „holubičím“ postojem pro ponechání sazeb na stávající úrovni. A trh je tím překvapen.
„Koruna totiž celkem citelně posiluje, ale oni ještě navíc verbálně intervenují ve prospěch jejího dalšího posílení,“ říká Kovanda. Takže nelze podle něho vyloučit růst základní sazby (dvoutýdenní repo sazby) o 0,5 procentního bodu ještě v letošním roce. „Každopádně na listopadovém měnověpolitickém zasedání očekáváme v základním scénáři růst sazeb o 0,25 procentního bodu,“ dodává.
V rámci bankovní rady tedy evidentně dochází k přehodnocení postoje ve směru razantnějšího zpřísňování měnové politiky, potvrzuje Kovanda. ČNB takto reaguje na fakt, že jádrová inflace je nejvýše za posledních více než deset let, blíží se hodnotě tří procent v meziročním vyjádření, a mzdový růst neutuchá – letos podle Kovandy dosáhne 6,5 procenta v nominálním vyjádření.
„A polevovat zřejmě příliš nebude ani v příštím roce. Minimálně část bankovní rady tak chce razantnějším utahováním měnových šroubů předejít nežádoucímu povážlivému přehřívání trhu práce, ale také třeba trhu s nemovitostmi, ačkoli na něm již nyní pozorujeme možné první příznaky určité ztráty dynamiky,“ dodává Kovanda.
Snížení objemu nákupu aktiv ECB by měla být pro ČNB úleva, míní Steckerová
Evropská centrální banka pak podle očekávání od ledna 2018 prodlouží svůj program kvantitativního uvolňování, přičemž ovšem současně sníží objem odkupovaných aktiv, a to na 30 miliard eur ročně. Do té doby, tedy do prosince 2017, je bude odkupovat ve stávajícím objemu 60 miliard eur. V příštím roce pak bude aktiva po 30 miliardách eur měsíčně odkupovat od ledna do září.
„Záměr je v zásadě v souladu s obecnějším očekáváním a neměl by změnit stávající plán České národní banky ohledně utahování měnověpolitických šroubů,“ upřesňuje Kovanda.
Rozhodnutí Evropské centrální banky snížit objem nakupovaných aktiv by měl tak vlastně být podle Steckerové pro centrální banku úlevou. Znamená to, že i ECB bude svou měnovou politiku postupně normalizovat. „V eurozóně však první zvýšení sazeb čekáme až na jaře 2019. Z dosavadních vyjádření ČNB navíc vyplývá, že ji politika ECB zas až tak netrápí,“ dodává.
Každopádně ale umírněný přístup ECB podle hlavního ekonoma Generali Investments Radomíra Jáče kontrastuje s hlasy z ČNB, jež signalizují možnost rychlejšího růstu úrokových sazeb české centrální banky, než se dosud čekalo.
„To je v souhrnu pro korunu pozitivní faktor, jenž ji sám o sobě může tlačit k dalšímu posílení vůči euru. Případné výraznější posílení koruny by pak mohlo vést k tomu, že i růst úroků ČNB by byl nakonec pozvolnější, než co mohly naznačovat některé výroky tuzemských centrálních bankéřů z posledních dnů a týdnů,“ míní Jáč.
Co se týče ostatních centrálních bank ve středoevropském regionu, tak krok ECB může podle Jáče polskou centrální banku utvrdit v její vyčkávací pozici, jež pro Polsko znamená neměnnost nastavení měnověpolitických úrokových sazeb po několik dalších čtvrtletí. „Maďarská centrální banka pak může setrvat ve svém názoru, že měnové podmínky v maďarské ekonomice lze ještě dále opatrně uvolňovat,“ dodává Jáč.
