Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny v září o 2,7 procenta, což je o 0,2 procentního bodu více než v srpnu a nejrychlejší tempo od listopadu 2012. Na zvyšování cenové hladiny měly v září největší vliv ceny potravin a nápojů. Statistiky pak potvrzují výrazné zdražování másla, které v meziročním srovnání už dosáhlo 55 procent. Cenu másla už řeší i politici.
V září se zvýšily ceny o 2,7 procenta. Důvodem je hlavně zdražování potravin včetně másla
Události: Ceny potravin rostou (zdroj: ČT24)
„Například vajíčka byla dražší o 26 procent, mléko skoro o 12 procent, sýry o 14 procent, a máslo dokonce o 55 procent,“ uvedla Pavla Šedivá z oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ. Průměrná cena kostky másla stoupla v září na 57,36 koruny.
Meziroční změny cen v září 2017
Dražší byly v září také pekárenské výrobky o šest procent či maso o pět procent. Zatímco ovoce přestalo zlevňovat a v září cena meziročně stoupla o 2,4 procenta, zelenina nadále zlevňovala, a to o 4,4 procenta.
„Přestože byl tak jako v předchozích měsících nejvyšší příspěvek k meziročnímu růstu inflace tažen cenami potravin, které v září opět mírně zrychlily na 5,7 procenta, růst cen v ekonomice je již poměrně plošný,“ okomentoval hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler. Naznačuje to podle něj například dynamika cen služeb, které v září meziročně rostly o 3,2 procenta, stejně jako v srpnu.
Zdražovalo se i v síti prodejen Sklizeno. „Neodebíráme zboží od velkoodběratelů, takže ceny u nás nerostou stejně jako v super a hypermarketech. Rostou o něco pomaleji, ale i tak jsme v současnosti museli u některých položek zdražit,“ uvedla mluvčí Sklizeno Adéla Flejšarová.
Meziroční změny v cenách komodit v září 2017
S vyššími cenami se zákazníci setkali nejen u potravin. „V září se ale přidaly i ceny pohonných hmot, jejichž meziroční růst se v červenci odrazil ode dna a od té doby znovu přispívají k akceleraci inflace,“ dodal ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.
Nájemné pak zdražilo o 2,7 procenta a tuhá paliva o 5,3 procenta. Vodné bylo meziročně vyšší o 1,2 procenta, stočné o 0,4 procenta a ceny elektřiny o 0,3 procenta. Dražší bylo oproti loňsku i stravování (7,6 procenta) a ubytování (1,7 procenta).
Ekonom Seidler: Růst cen potravin je v letošním roce v průměru o necelých pět procent (zdroj: ČT24)
V meziměsíčním vyjádření sice průměrná cenová hladina klesla o 0,1 procenta, ale to je podle Zeisela hlavně důsledkem sezónního vývoje. „V září tradičně zlevňují zájezdy,“ vysvětlil.
Ekonomové věští růst úrokových sazeb ze strany ČNB
Ekonom Komerční banky očekává, že se růst cen udrží nad dvěma procenty po zbytek roku. „Naše odhady ukazují, že nad cílem ČNB zůstane i po celý příští rok,“ dodal. Podobně zní i Seidler. „Za celý letošní rok dosáhne průměrná inflace 2,4 procenta,“ prohlásil.
„Po aktuálních datech je téměř jisté, že ČNB zvýší své úrokové sazby v listopadu a bude během roku 2018 pokračovat v utahování měnové politiky. Ekonomika se přehřívá a má nenormálně nízké sazby,“ podotkl hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora.
„Centrální banka by měla reagovat okamžitým zvýšením sazeb, které jsou pořád ultra nízké,“ souhlasí analytik BH securities Martin Vlček. Čeští centrální bankéři podle něj měli z čistě ekonomického hlediska zvednout sazby již v září.
Listopadové zvýšení sazeb ČNB je hotová věc. Otázkou zůstává, kolikrát zvýší ČNB sazby v příštím roce.
I podle Zeisela by měl vývoj donutit ČNB zvýšit úrokové sazby ještě jednou v letošním roce. „U toho však ČNB neskončí. Příští rok očekáváme dokonce trojí zvýšení sazeb. Klíčová sazba centrální banky by se tak na konci roku 2018 měla dostat na 1,25 procenta,“ uvedl. Nyní činí 0,25 procenta.
„Zdražovat tak budou úvěry včetně hypoték. Naopak úroky na spořicích účtech by se mohly pomalu odrážet směrem nahoru. Dnešní čísla také podporují spekulace na další posilování koruny,“ doplnil.