Lithium jako promarněná šance? Vědci už před lety navrhli, jak ho získat z odkaliště. Stát to nevyužil

14 minut
Reportéři ČT: Předvolební lithiová horečka
Zdroj: ČT24

Před volbami v Česku vypukla lithiová horečka. Kritiku vyvolal podpis memoranda mezi ministerstvem průmyslu a australskou firmou, která v Česku plánuje lithium těžit prostřednictvím české pobočky. Zazněla slova o krádeži za bílého dne, souvislosti ale ukazují, že lze spíše mluvit o tom, že stát zaspal dobu. Před více než deseti lety vědecký tým z VŠCHT zkoumal odkaliště, dokonce vymysleli postup, jak z něj lithium získat. Do praxe ale stát neuvedl nic a odkaliště prodal Cínovecké deponii. Tématu se věnoval David Havlík z Reportérů ČT.

O lithiu v Krušných horách se ví dávno, ale dlouho bylo jen odpadem po těžbě cínu. Coby strategická surovina je lithium známé od představení prvních chytrých telefonů. Tedy nejpozději od roku 2007. Politici ovšem strategický význam lithia dlouho přehlíželi.

V každém případě se těžce podcenil význam lithia pro průmysl a vůbec pro republiku.
Miroslav Richter
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Chemik Vlastimil Brožek dělal se svým týmem z Vysoké školy chemicko-technologické už od roku 2003 na Cínovci výzkum zpracování lithia z odkališť. Dvouletý projekt finančně podpořil i stát – ministerstvo průmyslu a obchodu dalo na výzkum téměř tři a půl milionu korun.

„Chtěli jsme zpracovat surovinu na lithium a ještě využít sekundární sloučeniny, které tam jsou,“ přiblížil Brožek. Vymysleli unikátní postup, jak lithium získat z odkališť a dále zpracovat.

Jenže stát, respektive jeho těžební podnik Diamo,  cínovecké odkaliště prodal firmě Cínovecká deponie, a to ještě za nízkou cenu – 866 tisíc korun. K obchodu, kterému předcházela veřejná soutěž, došlo v roce 2008, tedy ještě předtím, než do projektu vstoupil Karel Janeček.

Podle znaleckého posudku bylo odkaliště pro stát nepotřebné a případná těžba lithia a dalších kovů byla označena jako vysoce nerentabilní. To je ovšem v rozporu s tím, co už tři roky předtím za státní peníze na cínoveckém odkališti zjistil Brožkův vědecký tým.

„Rentabilitu vidím hlavně v tom, že už to je vytěženo na povrch. Nemluvím o hlubinné těžbě, která může mít svoje finanční a jiné problémy, ale tohle už máme nahoře a dokonce vytříděné,“ poznamenal Brožek.

Z výzkumu ale stát nakonec neuvedl do praxe nic. „Oponentura v roce 2005 zkonstatovala, že jsme splnili, co se od nás čekalo, poděkovali nám a tím to skončilo,“ přiblížil Brožek.

Tehdejší ministr průmysl a později poslanec Milan Urban (ČSSD) i při nejlepší vůli netuší o tomto projektu vůbec nic. Podobně reagovalo i současné vedení ministerstva. „Osudy výsledků uvedeného projektu nám nejsou známy,“ řekl mluvčí resortu František Kotrba.

Nikdo ze státních orgánů Brožkův tým posléze nekontaktoval. Neplatí to však pro soukromé firmy, a to právě ty, které jsou dnes v těžbě lithia nejdál. Jmenovitě šlo o zástupce firem kolem investora Karla Janečka a české zástupce australských investorů.

V případě Janečka náleží lithium jeho fondu, protože leží v odkališti, které je na povrchu. Zatímco materiál v podzemí patří stále státu, protože podle zákona je veškeré nerostné bohatství v zemi státní. Důležité je, aby si stát pohlídal poplatky za vytěžené lithium. Ve srovnání s cenou lithia na burze jsou totiž velmi nízké, jelikož vycházejí z úředních tabulek a rostoucí strategický význam lithia se do nich nijak nepromítá.

Politici se hádají o lithium v podzemí

Necelý měsíc před volbami ministr průmysl podepsal s australskou firmou EMH memorandum o spolupráci při hlubinné těžbě. Přestože o těžbě podzemního ložiska na Cínovci není ještě definitivně rozhodnuto, strhla se kvůli podpisu memoranda ostrá politická bitva. Týden před volbami dokonce mimořádně kvůli lithiu zasedla sněmovna.

Opozice a část koaličních poslanců kritizovali ministra průmyslu za načasování memoranda o spolupráci s australskou firmou i za to, že ho podepsal bez souhlasu vlády.

„Je to skandál, je to krádež, a my uděláme všechno pro to, aby to memorandum bylo neplatné,“ řekl před poslanci šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

„Pokud by do budoucna hrozily jakékoliv arbitráže v souvislosti s těžbou, netěžbou, s čímkoliv, tak podkladem jsou rozhodnutí ze strany ministerstva životního prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu nevydávalo do tohoto okamžiku žádná rozhodnutí, která by se týkala povolování, nepovolování těžby lithia, průzkumného území, čehokoliv dalšího,“ prohlásil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

„Rád bych vysvětlil roli ministerstva životního prostředí v udělování takzvaných průzkumných licencí. Především úředníci ministerstva životního prostředí při udělování licencí postupují podle platných zákonů, které platí 25 let,“ zaznělo od ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).

Do podpisu memoranda ale nemělo hnutí ANO s pětadvacet let starým zákonem problém. Průzkumnou licenci ministerstvo vydá každému, kdo má dost zkušeností a peněz průzkum udělat. Jinak to nemohlo být ani v případě českých zástupců australských investorů.

Politickým útokům ve sněmovně byl Karel Janeček ušetřen. Zásoby lithia na odkališti jsou sice mnohem menší než v podzemí, ale i tak se odhadují na zhruba miliardu korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 16 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...