Lithium jako promarněná šance? Vědci už před lety navrhli, jak ho získat z odkaliště. Stát to nevyužil

Nahrávám video

Před volbami v Česku vypukla lithiová horečka. Kritiku vyvolal podpis memoranda mezi ministerstvem průmyslu a australskou firmou, která v Česku plánuje lithium těžit prostřednictvím české pobočky. Zazněla slova o krádeži za bílého dne, souvislosti ale ukazují, že lze spíše mluvit o tom, že stát zaspal dobu. Před více než deseti lety vědecký tým z VŠCHT zkoumal odkaliště, dokonce vymysleli postup, jak z něj lithium získat. Do praxe ale stát neuvedl nic a odkaliště prodal Cínovecké deponii. Tématu se věnoval David Havlík z Reportérů ČT.

O lithiu v Krušných horách se ví dávno, ale dlouho bylo jen odpadem po těžbě cínu. Coby strategická surovina je lithium známé od představení prvních chytrých telefonů. Tedy nejpozději od roku 2007. Politici ovšem strategický význam lithia dlouho přehlíželi.

V každém případě se těžce podcenil význam lithia pro průmysl a vůbec pro republiku.
Miroslav Richter
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Chemik Vlastimil Brožek dělal se svým týmem z Vysoké školy chemicko-technologické už od roku 2003 na Cínovci výzkum zpracování lithia z odkališť. Dvouletý projekt finančně podpořil i stát – ministerstvo průmyslu a obchodu dalo na výzkum téměř tři a půl milionu korun.

„Chtěli jsme zpracovat surovinu na lithium a ještě využít sekundární sloučeniny, které tam jsou,“ přiblížil Brožek. Vymysleli unikátní postup, jak lithium získat z odkališť a dále zpracovat.

Jenže stát, respektive jeho těžební podnik Diamo,  cínovecké odkaliště prodal firmě Cínovecká deponie, a to ještě za nízkou cenu – 866 tisíc korun. K obchodu, kterému předcházela veřejná soutěž, došlo v roce 2008, tedy ještě předtím, než do projektu vstoupil Karel Janeček.

Podle znaleckého posudku bylo odkaliště pro stát nepotřebné a případná těžba lithia a dalších kovů byla označena jako vysoce nerentabilní. To je ovšem v rozporu s tím, co už tři roky předtím za státní peníze na cínoveckém odkališti zjistil Brožkův vědecký tým.

„Rentabilitu vidím hlavně v tom, že už to je vytěženo na povrch. Nemluvím o hlubinné těžbě, která může mít svoje finanční a jiné problémy, ale tohle už máme nahoře a dokonce vytříděné,“ poznamenal Brožek.

Z výzkumu ale stát nakonec neuvedl do praxe nic. „Oponentura v roce 2005 zkonstatovala, že jsme splnili, co se od nás čekalo, poděkovali nám a tím to skončilo,“ přiblížil Brožek.

Tehdejší ministr průmysl a později poslanec Milan Urban (ČSSD) i při nejlepší vůli netuší o tomto projektu vůbec nic. Podobně reagovalo i současné vedení ministerstva. „Osudy výsledků uvedeného projektu nám nejsou známy,“ řekl mluvčí resortu František Kotrba.

Nikdo ze státních orgánů Brožkův tým posléze nekontaktoval. Neplatí to však pro soukromé firmy, a to právě ty, které jsou dnes v těžbě lithia nejdál. Jmenovitě šlo o zástupce firem kolem investora Karla Janečka a české zástupce australských investorů.

V případě Janečka náleží lithium jeho fondu, protože leží v odkališti, které je na povrchu. Zatímco materiál v podzemí patří stále státu, protože podle zákona je veškeré nerostné bohatství v zemi státní. Důležité je, aby si stát pohlídal poplatky za vytěžené lithium. Ve srovnání s cenou lithia na burze jsou totiž velmi nízké, jelikož vycházejí z úředních tabulek a rostoucí strategický význam lithia se do nich nijak nepromítá.

Politici se hádají o lithium v podzemí

Necelý měsíc před volbami ministr průmysl podepsal s australskou firmou EMH memorandum o spolupráci při hlubinné těžbě. Přestože o těžbě podzemního ložiska na Cínovci není ještě definitivně rozhodnuto, strhla se kvůli podpisu memoranda ostrá politická bitva. Týden před volbami dokonce mimořádně kvůli lithiu zasedla sněmovna.

Opozice a část koaličních poslanců kritizovali ministra průmyslu za načasování memoranda o spolupráci s australskou firmou i za to, že ho podepsal bez souhlasu vlády.

„Je to skandál, je to krádež, a my uděláme všechno pro to, aby to memorandum bylo neplatné,“ řekl před poslanci šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

„Pokud by do budoucna hrozily jakékoliv arbitráže v souvislosti s těžbou, netěžbou, s čímkoliv, tak podkladem jsou rozhodnutí ze strany ministerstva životního prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu nevydávalo do tohoto okamžiku žádná rozhodnutí, která by se týkala povolování, nepovolování těžby lithia, průzkumného území, čehokoliv dalšího,“ prohlásil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

„Rád bych vysvětlil roli ministerstva životního prostředí v udělování takzvaných průzkumných licencí. Především úředníci ministerstva životního prostředí při udělování licencí postupují podle platných zákonů, které platí 25 let,“ zaznělo od ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).

Do podpisu memoranda ale nemělo hnutí ANO s pětadvacet let starým zákonem problém. Průzkumnou licenci ministerstvo vydá každému, kdo má dost zkušeností a peněz průzkum udělat. Jinak to nemohlo být ani v případě českých zástupců australských investorů.

Politickým útokům ve sněmovně byl Karel Janeček ušetřen. Zásoby lithia na odkališti jsou sice mnohem menší než v podzemí, ale i tak se odhadují na zhruba miliardu korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 2 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali zvýšení úrokové sazby či ČEZ

Bankovní rada České národní banky (ČNB) v minulém týdnu poprvé po čtyřech letech zvýšila základní úrokovou sazbu. O rozhodování v době nejisté domácí i globální politiky hovořila v Událostech, komentářích viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová. Pořad se věnoval také výzvě ekonomů premiéru Andreji Babišovi (ANO), aby přehodnotil plánované zestátnění části skupiny ČEZ. Debata se týkala i návratu hotovosti do běžného užívání, za čímž stojí i obavy z kyberútoků. Pozvání do pořadu přijal Filip Philippe Aghion – ekonom a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Diskuzí provázely Nina Ortová a Kristina Nováková.
před 9 hhodinami

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
včera v 20:21

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026
Načítání...