Lithium jako promarněná šance? Vědci už před lety navrhli, jak ho získat z odkaliště. Stát to nevyužil

Nahrávám video
Reportéři ČT: Předvolební lithiová horečka
Zdroj: ČT24

Před volbami v Česku vypukla lithiová horečka. Kritiku vyvolal podpis memoranda mezi ministerstvem průmyslu a australskou firmou, která v Česku plánuje lithium těžit prostřednictvím české pobočky. Zazněla slova o krádeži za bílého dne, souvislosti ale ukazují, že lze spíše mluvit o tom, že stát zaspal dobu. Před více než deseti lety vědecký tým z VŠCHT zkoumal odkaliště, dokonce vymysleli postup, jak z něj lithium získat. Do praxe ale stát neuvedl nic a odkaliště prodal Cínovecké deponii. Tématu se věnoval David Havlík z Reportérů ČT.

O lithiu v Krušných horách se ví dávno, ale dlouho bylo jen odpadem po těžbě cínu. Coby strategická surovina je lithium známé od představení prvních chytrých telefonů. Tedy nejpozději od roku 2007. Politici ovšem strategický význam lithia dlouho přehlíželi.

V každém případě se těžce podcenil význam lithia pro průmysl a vůbec pro republiku.
Miroslav Richter
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem

Chemik Vlastimil Brožek dělal se svým týmem z Vysoké školy chemicko-technologické už od roku 2003 na Cínovci výzkum zpracování lithia z odkališť. Dvouletý projekt finančně podpořil i stát – ministerstvo průmyslu a obchodu dalo na výzkum téměř tři a půl milionu korun.

„Chtěli jsme zpracovat surovinu na lithium a ještě využít sekundární sloučeniny, které tam jsou,“ přiblížil Brožek. Vymysleli unikátní postup, jak lithium získat z odkališť a dále zpracovat.

Jenže stát, respektive jeho těžební podnik Diamo,  cínovecké odkaliště prodal firmě Cínovecká deponie, a to ještě za nízkou cenu – 866 tisíc korun. K obchodu, kterému předcházela veřejná soutěž, došlo v roce 2008, tedy ještě předtím, než do projektu vstoupil Karel Janeček.

Podle znaleckého posudku bylo odkaliště pro stát nepotřebné a případná těžba lithia a dalších kovů byla označena jako vysoce nerentabilní. To je ovšem v rozporu s tím, co už tři roky předtím za státní peníze na cínoveckém odkališti zjistil Brožkův vědecký tým.

„Rentabilitu vidím hlavně v tom, že už to je vytěženo na povrch. Nemluvím o hlubinné těžbě, která může mít svoje finanční a jiné problémy, ale tohle už máme nahoře a dokonce vytříděné,“ poznamenal Brožek.

Z výzkumu ale stát nakonec neuvedl do praxe nic. „Oponentura v roce 2005 zkonstatovala, že jsme splnili, co se od nás čekalo, poděkovali nám a tím to skončilo,“ přiblížil Brožek.

Tehdejší ministr průmysl a později poslanec Milan Urban (ČSSD) i při nejlepší vůli netuší o tomto projektu vůbec nic. Podobně reagovalo i současné vedení ministerstva. „Osudy výsledků uvedeného projektu nám nejsou známy,“ řekl mluvčí resortu František Kotrba.

Nikdo ze státních orgánů Brožkův tým posléze nekontaktoval. Neplatí to však pro soukromé firmy, a to právě ty, které jsou dnes v těžbě lithia nejdál. Jmenovitě šlo o zástupce firem kolem investora Karla Janečka a české zástupce australských investorů.

V případě Janečka náleží lithium jeho fondu, protože leží v odkališti, které je na povrchu. Zatímco materiál v podzemí patří stále státu, protože podle zákona je veškeré nerostné bohatství v zemi státní. Důležité je, aby si stát pohlídal poplatky za vytěžené lithium. Ve srovnání s cenou lithia na burze jsou totiž velmi nízké, jelikož vycházejí z úředních tabulek a rostoucí strategický význam lithia se do nich nijak nepromítá.

Politici se hádají o lithium v podzemí

Necelý měsíc před volbami ministr průmysl podepsal s australskou firmou EMH memorandum o spolupráci při hlubinné těžbě. Přestože o těžbě podzemního ložiska na Cínovci není ještě definitivně rozhodnuto, strhla se kvůli podpisu memoranda ostrá politická bitva. Týden před volbami dokonce mimořádně kvůli lithiu zasedla sněmovna.

Opozice a část koaličních poslanců kritizovali ministra průmyslu za načasování memoranda o spolupráci s australskou firmou i za to, že ho podepsal bez souhlasu vlády.

„Je to skandál, je to krádež, a my uděláme všechno pro to, aby to memorandum bylo neplatné,“ řekl před poslanci šéf hnutí ANO Andrej Babiš.

„Pokud by do budoucna hrozily jakékoliv arbitráže v souvislosti s těžbou, netěžbou, s čímkoliv, tak podkladem jsou rozhodnutí ze strany ministerstva životního prostředí. Ministerstvo průmyslu a obchodu nevydávalo do tohoto okamžiku žádná rozhodnutí, která by se týkala povolování, nepovolování těžby lithia, průzkumného území, čehokoliv dalšího,“ prohlásil premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

„Rád bych vysvětlil roli ministerstva životního prostředí v udělování takzvaných průzkumných licencí. Především úředníci ministerstva životního prostředí při udělování licencí postupují podle platných zákonů, které platí 25 let,“ zaznělo od ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO).

Do podpisu memoranda ale nemělo hnutí ANO s pětadvacet let starým zákonem problém. Průzkumnou licenci ministerstvo vydá každému, kdo má dost zkušeností a peněz průzkum udělat. Jinak to nemohlo být ani v případě českých zástupců australských investorů.

Politickým útokům ve sněmovně byl Karel Janeček ušetřen. Zásoby lithia na odkališti jsou sice mnohem menší než v podzemí, ale i tak se odhadují na zhruba miliardu korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
před 3 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 9 hhodinami

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 14 hhodinami

Sněmovna podpořila základní parametry rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci v úvodním čtení podpořila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
včera v 09:10

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026
Načítání...