Rakušané podali žalobu na německé mýtné u soudního dvora EU

3 minuty
Rakousko podalo žalobu kvůli německému mýtu
Zdroj: ČT24

Rakousko podalo u Soudního dvora Evropské unie žalobu kvůli plánovanému zavedení mýtného pro osobní automobily v Německu. S odvoláním na soud o tom informovala agentura APA. Plánované mýtné má podle rakouského ministra dopravy Jörga Leichtfrieda diskriminační charakter. K žalobě se chce připojit i Nizozemsko, o účasti ale rozhodne až nová vláda. Dříve žalobu zvažovalo i Česko. Německo dál trvá na tom, že je mýtné slučitelné s právem Evropské unie.

Rakouský ministr Leichtfried uvedl, že plánované mýtné představuje „nepřímou diskriminaci na základě národnosti“. Poznamenal také, že Evropská komise promarnila příležitost zajistit zrušením německého mýtného spravedlivé podmínky v Evropě. Dodal, že Rakousko vypracovalo třicetistránkovou žalobu, kterou předložilo Soudnímu dvoru EU. Podle agentury APA ve čtvrtek odpoledne soud žalobu přijal.

Právní expert Walter Obwexer, který hovořil společně s Leichtfriedem, očekává rozhodnutí Soudního dvora EU do konce příštího roku nebo začátkem roku 2019, uvedla agentura Reuters.

Dálniční poplatky pro osobní auta budou v Německu fakticky platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce větší úlevu, než kolik zaplatí na poplatcích.

Dálniční poplatky pro osobní auta schválil německý parlament letos v březnu, vybírat by se měly od roku 2019. Evropská komise se v květnu rozhodla ukončit řízení, které s Německem kvůli plánu na dálniční mýtné pro osobní auta vedla od roku 2015. Německo podle komise přijalo potřebné změny pravidel, a odstranilo tak možnou diskriminaci na základě národnosti.

Nizozemsko má na žalobě zájem, Česko zatím od záměru upustilo

K žalobě se chce připojit Nizozemsko, řekla dnes podle agentury DPA mluvčí nizozemského ministerstva dopravy. Konečné rozhodnutí o účasti v řízení ale musí přijmout až nová vláda, která by mohla zahájit činnost koncem října. Koaliční kabinet opět povede premiér Mark Rutte, jehož strana je silným odpůrcem mýtného.

Žalobu kvůli německému mýtnému dříve zvažovala i Česká republika. Letos v květnu se ale vláda rozhodla na základě doporučení ministerstva dopravy od žaloby upustit. Kabinet ale tehdy uvedl, že bude problematiku dále sledovat a rozhodnutí opět zváží v případě, že některá z okolních zemí žalobu na Německo skutečně podá. Postoj ministerstva dopravy se ale ani po nynějším vyjádření ministra Leichtfrieda nezměnil, řekl ČTK mluvčí resortu Tomáš Neřold.  

Německá sociální demokracie (SPD) v reakci na plánovanou žalobu vyzvala k zastavení další přípravy na zavedení mýtného pro osobní auta. „Existuje příliš velké riziko, že budou promarněny miliony z peněz daňových poplatníků,“ uvedl místopředseda poslanecké frakce SPD Sören Bartol. Šéf SPD Martin Schulz se již dříve vyjádřil proti zavedení mýtného.

Výše mýtného se bude lišit v závislosti na objemu motoru a množství produkovaných emisí. Nejdražší roční mýtné bude činit 130 eur (3360 korun). Českého řidiče vozu Škoda Octavia, který splňuje ekologickou normu Euro 4 a má naftový motor o objemu dva litry, roční mýtné přijde na 100 eur (2590 korun), dvouměsíční na 40 eur (1040 korun) a desetidenní na 20 eur (520 korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
14:25Aktualizovánopřed 7 mminutami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 1 hhodinou

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 11 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
včera v 08:25

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...