Rakušané podali žalobu na německé mýtné u soudního dvora EU

Nahrávám video

Rakousko podalo u Soudního dvora Evropské unie žalobu kvůli plánovanému zavedení mýtného pro osobní automobily v Německu. S odvoláním na soud o tom informovala agentura APA. Plánované mýtné má podle rakouského ministra dopravy Jörga Leichtfrieda diskriminační charakter. K žalobě se chce připojit i Nizozemsko, o účasti ale rozhodne až nová vláda. Dříve žalobu zvažovalo i Česko. Německo dál trvá na tom, že je mýtné slučitelné s právem Evropské unie.

Rakouský ministr Leichtfried uvedl, že plánované mýtné představuje „nepřímou diskriminaci na základě národnosti“. Poznamenal také, že Evropská komise promarnila příležitost zajistit zrušením německého mýtného spravedlivé podmínky v Evropě. Dodal, že Rakousko vypracovalo třicetistránkovou žalobu, kterou předložilo Soudnímu dvoru EU. Podle agentury APA ve čtvrtek odpoledne soud žalobu přijal.

Právní expert Walter Obwexer, který hovořil společně s Leichtfriedem, očekává rozhodnutí Soudního dvora EU do konce příštího roku nebo začátkem roku 2019, uvedla agentura Reuters.

Dálniční poplatky pro osobní auta budou v Německu fakticky platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce větší úlevu, než kolik zaplatí na poplatcích.

Dálniční poplatky pro osobní auta schválil německý parlament letos v březnu, vybírat by se měly od roku 2019. Evropská komise se v květnu rozhodla ukončit řízení, které s Německem kvůli plánu na dálniční mýtné pro osobní auta vedla od roku 2015. Německo podle komise přijalo potřebné změny pravidel, a odstranilo tak možnou diskriminaci na základě národnosti.

Nizozemsko má na žalobě zájem, Česko zatím od záměru upustilo

K žalobě se chce připojit Nizozemsko, řekla dnes podle agentury DPA mluvčí nizozemského ministerstva dopravy. Konečné rozhodnutí o účasti v řízení ale musí přijmout až nová vláda, která by mohla zahájit činnost koncem října. Koaliční kabinet opět povede premiér Mark Rutte, jehož strana je silným odpůrcem mýtného.

Žalobu kvůli německému mýtnému dříve zvažovala i Česká republika. Letos v květnu se ale vláda rozhodla na základě doporučení ministerstva dopravy od žaloby upustit. Kabinet ale tehdy uvedl, že bude problematiku dále sledovat a rozhodnutí opět zváží v případě, že některá z okolních zemí žalobu na Německo skutečně podá. Postoj ministerstva dopravy se ale ani po nynějším vyjádření ministra Leichtfrieda nezměnil, řekl ČTK mluvčí resortu Tomáš Neřold.  

Německá sociální demokracie (SPD) v reakci na plánovanou žalobu vyzvala k zastavení další přípravy na zavedení mýtného pro osobní auta. „Existuje příliš velké riziko, že budou promarněny miliony z peněz daňových poplatníků,“ uvedl místopředseda poslanecké frakce SPD Sören Bartol. Šéf SPD Martin Schulz se již dříve vyjádřil proti zavedení mýtného.

Výše mýtného se bude lišit v závislosti na objemu motoru a množství produkovaných emisí. Nejdražší roční mýtné bude činit 130 eur (3360 korun). Českého řidiče vozu Škoda Octavia, který splňuje ekologickou normu Euro 4 a má naftový motor o objemu dva litry, roční mýtné přijde na 100 eur (2590 korun), dvouměsíční na 40 eur (1040 korun) a desetidenní na 20 eur (520 korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 18 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
včera v 06:30

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...