Rakušané podali žalobu na německé mýtné u soudního dvora EU

Nahrávám video

Rakousko podalo u Soudního dvora Evropské unie žalobu kvůli plánovanému zavedení mýtného pro osobní automobily v Německu. S odvoláním na soud o tom informovala agentura APA. Plánované mýtné má podle rakouského ministra dopravy Jörga Leichtfrieda diskriminační charakter. K žalobě se chce připojit i Nizozemsko, o účasti ale rozhodne až nová vláda. Dříve žalobu zvažovalo i Česko. Německo dál trvá na tom, že je mýtné slučitelné s právem Evropské unie.

Rakouský ministr Leichtfried uvedl, že plánované mýtné představuje „nepřímou diskriminaci na základě národnosti“. Poznamenal také, že Evropská komise promarnila příležitost zajistit zrušením německého mýtného spravedlivé podmínky v Evropě. Dodal, že Rakousko vypracovalo třicetistránkovou žalobu, kterou předložilo Soudnímu dvoru EU. Podle agentury APA ve čtvrtek odpoledne soud žalobu přijal.

Právní expert Walter Obwexer, který hovořil společně s Leichtfriedem, očekává rozhodnutí Soudního dvora EU do konce příštího roku nebo začátkem roku 2019, uvedla agentura Reuters.

Dálniční poplatky pro osobní auta budou v Německu fakticky platit jen zahraniční řidiči. Majitelé aut registrovaných v Německu mýtné sice také zaplatí, posléze se jim ale o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Majitelé nejekologičtějších aut s velmi nízkými emisemi získají dokonce větší úlevu, než kolik zaplatí na poplatcích.

Dálniční poplatky pro osobní auta schválil německý parlament letos v březnu, vybírat by se měly od roku 2019. Evropská komise se v květnu rozhodla ukončit řízení, které s Německem kvůli plánu na dálniční mýtné pro osobní auta vedla od roku 2015. Německo podle komise přijalo potřebné změny pravidel, a odstranilo tak možnou diskriminaci na základě národnosti.

Nizozemsko má na žalobě zájem, Česko zatím od záměru upustilo

K žalobě se chce připojit Nizozemsko, řekla dnes podle agentury DPA mluvčí nizozemského ministerstva dopravy. Konečné rozhodnutí o účasti v řízení ale musí přijmout až nová vláda, která by mohla zahájit činnost koncem října. Koaliční kabinet opět povede premiér Mark Rutte, jehož strana je silným odpůrcem mýtného.

Žalobu kvůli německému mýtnému dříve zvažovala i Česká republika. Letos v květnu se ale vláda rozhodla na základě doporučení ministerstva dopravy od žaloby upustit. Kabinet ale tehdy uvedl, že bude problematiku dále sledovat a rozhodnutí opět zváží v případě, že některá z okolních zemí žalobu na Německo skutečně podá. Postoj ministerstva dopravy se ale ani po nynějším vyjádření ministra Leichtfrieda nezměnil, řekl ČTK mluvčí resortu Tomáš Neřold.  

Německá sociální demokracie (SPD) v reakci na plánovanou žalobu vyzvala k zastavení další přípravy na zavedení mýtného pro osobní auta. „Existuje příliš velké riziko, že budou promarněny miliony z peněz daňových poplatníků,“ uvedl místopředseda poslanecké frakce SPD Sören Bartol. Šéf SPD Martin Schulz se již dříve vyjádřil proti zavedení mýtného.

Výše mýtného se bude lišit v závislosti na objemu motoru a množství produkovaných emisí. Nejdražší roční mýtné bude činit 130 eur (3360 korun). Českého řidiče vozu Škoda Octavia, který splňuje ekologickou normu Euro 4 a má naftový motor o objemu dva litry, roční mýtné přijde na 100 eur (2590 korun), dvouměsíční na 40 eur (1040 korun) a desetidenní na 20 eur (520 korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
před 22 hhodinami

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...