Penzijní systém vypadá nyní udržitelně, politici většinou navrhují jen dílčí úpravy

4 minuty
Události: Změna penzijního systému pohledem politiků
Zdroj: ČT24

Velká reforma, nebo jen drobné úpravy: politici řeší, jak do budoucna měnit penzijní systém. Jejich úvahy například ovlivňuje to, že schodek státního důchodového systému od roku 2014 klesá a podobně by tomu mohlo být díky rostoucí ekonomice i v několika dalších letech. Odborníci však zároveň zdůrazňují, že spoléhat jen na důchody od státu není pro budoucí penzisty dobrou strategií.

Levice trvá na průběžném systému jako základu. Peníze vybrané státem od aktivních účastníků se v něm vyplácejí oprávněným poživatelům dávek. Tedy tzv. první pilíř důchodového systému, státem vyplácený starobní důchod. 

Místopředseda ČSSD Lubomír Zaorálek říká, že obrovskou výhodou průběžného systému je, že se v něm nejlépe uchová hodnota peněz, „protože se to dává do systému a v tom samém roce se to vyplácí“. 

Podobný názor má i předseda KSČM Vojtěch Filip. „Průběžný systém je neporazitelný, ti ekonomicky aktivní platí ty, kteří už odpracovali své roky“. 

  • Za loňský rok činil rozdíl mezi příjmy z odvodů a výdaji na penze zhruba 16 miliard korun. 
  • V krizových letech 2012 a 2013 se ovšem blížil 50 miliardám.
  • Zdroj: ČSSZ, ČTK

Se zatím posledním výrazným příspěvkem do úvah o penzijní reformě přišli nedávno ekonomové blízcí premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD). Podle jejich analýzy je český důchodový systém do budoucna udržitelný a jeho zásadní velká reforma není nutná. Stačit by podle autorů měly úpravy parametrů spolu se zvýšením podílu důchodových výdajů na hrubém domácím produktu a posílením spoření v takzvaném třetím pilíři (pod něj spadá dřívější penzijní připojištění a od ledna 2013 pak doplňkové penzijní spoření).

Důchody jsou, ale jak vysoké…

Místopředsedkyně pravicové TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvádí, že „důchody určitě v budoucnu nebude schopný zajistit jenom první pilíř.“ Podle ní je určitě nutná větší spoluúčast lidí. 

V tom, jak systém penzí řešit do budoucna, se názory politiků liší. Shodují se ale, že by měl zůstat zásluhový. Předseda ANO Andrej Babiš uvedl, že jeho hnutí se chce „určitě podívat na důchody matek, které nemohly pracovat a mají nízké důchody“.

Současný ministr financí Ivan Pilný (ANO) v červnu podle agentury ČTK uvedl, že příliš nevěří v přijetí nějaké důchodové reformy, zejména s ohledem na potřebu politické shody. Za nehoráznou zkratku označil Pilný v souvislosti se svými tehdejšími výroky reakce na ně ve smyslu, že zatímco ČSSD chce důchodovou reformu, ANO posílá důchodce sekat trávu.

„Já myslím, že bychom pro ně měli udělat daleko víc než jenom uvažovat o důchodové reformě,“ uvedl tehdy podle agentury Pilný. Zmínil se o internetu zadarmo nebo o zvyšování vzdělávání, aby senioři, pokud by sami dobrovolně chtěli, mohli vykonávat zaměstnání, třeba i z domova.

  • Průměrný starobní důchod byl ke konci letošního června 11 807 korun.
  • U mužů činil13 033 korun, u žen pak 10 728 Kč. 
  • V evidenci bylo v polovině roku téměř 2,4 milionů starobních důchodců
  • Důchod nad 100 tisíc ke konci loňského roku dostávali dva senioři. 
  • Naopak penzi nižší než tři tisíce korun mělo přes šest tisíc lidí. V těchto případech jde ale většinou o dílčí důchod. To znamená, že další část peněz dostávají obvykle ze zahraničí, kde pracovali.

Ke zvýšení penze by podle některých stran mohla v budoucnu pomoci změna, kdy by část odvodů na důchodové pojištění mohly děti nasměrovat svým rodičům.

Podle předsedy poslaneckého klubu ODS Zbyňka Stanjury by to upevnilo soudržnost rodiny a zároveň odměnilo ty, kteří rodiny mají. Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek v této souvislosti naznačuje dvě možné cesty. „Člověk se na svoje stáří musí zabezpečit buď tím, že dobře vychová děti a nebo si na svůj důchod ušetří“.  

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nedávno zveřejnila, že exekucí na důchod v Česku dál přibývá. Na konci června je kvůli dluhům mělo bezmála 88 tisíc lidí. Bylo jich tak skoro o 3000 víc než na konci loňska. Od roku 2009 se počet téměř zdvojnásobil.

V Ústeckém kraji má exekuci každý dvacátý penzista či penzistka, v Karlovarském a Libereckém pak zhruba každý pětadvacátý.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Dřevostavby bude možné stavět vyšší

Až osm podlaží místo čtyř budou moct mít dřevostavby od 1. srpna. Začne platit nová norma, která umožní stavět čistě dřevěné domy do osmnácti metrů a do dvaceti dvou a půl metru s nehořlavou, třeba železobetonovou spodní částí. Teď směly dřevostavby být maximálně dvanáctimetrové. Úprava normy by měla zrychlit výstavbu u bytových nebo kancelářských staveb.
včera v 06:40

Evropská protiopatření by Američany určitě bolela, míní Horská

„Je to zhruba jedna pětina celkového exportu zboží do Ameriky. (...) Není to malá částka a je to něco, co by určitě američtí spotřebitelé pocítili a bolelo by je to,“ řekla v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem poradkyně premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská v souvislosti s předschváleným protiopatřením na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Opatření vejdou v platnost v případě, že se USA a EU nedohodnou, jednání s americkou administrativou ale dosud neskončila.
24. 7. 2025

Deště dál komplikují žně. Regenerativní pole zkouší vyzrát na klima

Časté přeháňky i vytrvalejší deště v posledních dnech komplikují farmářům sklizeň obilí a řepky. Na jižní Moravě je zatím sklizena jen zhruba třetina ploch. Každý další déšť navíc snižuje kvalitu obilí. V celém Česku zemědělci zatím sklidili necelých třináct procent jimi osetých polí, zlomek proti loňsku. Farmáři na Královéhradecku se na klimatickou změnu snaží vyzrát. Regenerativní pole se zaměřují na obnovu a oživení půdy.
24. 7. 2025

Vyrovnejte obchodní deficit, můžeme omezit dovoz, pohrozila v Pekingu šéfka EK

Unijní představitelé během čtvrtečního summitu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem vyzvali k vyváženějším obchodním vztahům. Jestliže Peking situaci nevyváží, tak Evropská unie může snížit svou míru otevřenosti vůči čínskému dovozu, naznačila šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. K zachování spolupráce a otevřenosti vyzval také čínský prezident Si Ťin-pching. Evropská delegace jednala i s čínským premiérem Li Čchiangem.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Pražská burza poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů

Pražská burza ve čtvrtek poprvé ve své historii zavřela nad hranicí 2200 bodů. Index PX posílil o 0,46 procenta na 2202,81 bodu a zhruba o deset bodů tak vylepšil své dosavadní maximum z 21. května letošního roku. K růstu mu pomohly především akcie Erste Bank, které přidaly více než tři procenta. Vyplývá to z údajů burzovního webu.
24. 7. 2025

KHNP představila firmám podmínky pro zapojení do dostavby Dukovan

Přípravy stavby nových jaderných bloků v Dukovanech pokračují podle plánu, nadále platí i závazek šedesátiprocentního postupného zapojení českých firem do projektu, uvedl na semináři korejské společnosti KHNP v Praze ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Korejci při semináři představili zástupcům téměř stovky tuzemských firem podmínky pro zapojení do výstavby. České firmy zajistí práce na geologickém průzkumu, který v Dukovanech začne v příštím týdnu.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025

Bez dohody uvalí EU na USA cla ve výši 93 miliard eur, schválily unijní státy

Zástupci členských států EU podpořili protiopatření na americké zboží v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Odvetná cla by mohla být uvalena, jestliže se Unii nepodaří dosáhnout obchodní dohody s USA. Jednání s americkou administrativou dosud neskončila, v případě jejich neúspěchu zavedou Spojené státy od 1. srpna třicetiprocentní cla na zboží z EU. Protiopatření ze strany Unie by pak měla začít platit zčásti od 7. srpna, zčásti o měsíc později.
24. 7. 2025Aktualizováno24. 7. 2025
Načítání...