Veřejných čerpacích stanic v Česku v prvním pololetí přibylo. Ke konci června jich bylo motoristům k dispozici 3931, o pětadvacet více než na konci minulého roku. Celkový počet stanic proti konci prosince stoupl o 12 na 7004. Vyplývá to ze zprávy ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Nejvíce veřejných pump je ve Středočeském a Jihomoravském kraji, nejméně v Karlovarském.
Počet neveřejných stanic naopak klesl, a to o 20 na 2408. MPO ve zprávě podotýká, že pokles byl způsoben zejména odhlašováním těchto stanic v důsledku změny jejich klasifikace na provozní nádrže. Čerpacích stanic s vymezeným přístupem pro omezený okruh zákazníků přibylo sedm na 665.
Ministerstvo upozornilo, že je nutné brát v úvahu, že evidence je vytvářena podle vlastníků pump. „Z tohoto důvodu tak v řadě případů, a to zvláště u veřejných čerpacích stanic LPG, umístěných v areálech standardních čerpacích stanic jiných vlastníků, dochází k tomu, že na jedné lokalitě mohou být evidovány dvě čerpací stanice, přitom obsluha stanice je zpravidla jedna pro celý areál,“ uvádí zpráva.
Pumpařská velmoc
Doplňuje, že s dalším rozvojem zkapalněného ropného plynu LPG a stlačeného zemního plynu CNG počet těchto případů poroste. Počet míst pouze s LPG podle ministerských statistik v pololetí stoupl o sedm – na 508, počet těch výhradně s CNG vzrostl o 19 – na 116. MPO dodalo, že v evidenci všech stanic je zahrnuto také 156 pump, u kterých je provoz přerušen.
Ve srovnání s okolními státy vychází Česko jako pumpařská velmoc. Dlouhodobě vede v ukazatelích počtu obyvatel na jednu veřejnou čerpací stanici nebo v četnosti pump na dálnicích. Předseda Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček již dříve řekl, že tuzemský trh je plně nasycen, co se týče počtu stanic s klasickým benzinem a naftou a stanic s LPG. Prostor k růstu naopak vidí u CNG a dobíjecích stanic pro elektromobilitu.
