Za jediný rok se v Evropě vyhodí 88 milionů tun potravin. Evropský parlament tento týden vyzval jednotlivé státy k tomu, aby do roku 2030 plýtvání o půlku omezily. Evropská komise by podle usnesení europoslanců měla upravit potřebné předpisy. Jedním z požadavků je například odpuštění daně z přidané hodnoty u těch potravin, které se darují potravinové bance. Zvýšit by se mělo i povědomí o tom, jak je skladovat, aby se zbytečně nevyhazovaly.
Ze 450 obědů, které uvaří ve školní jídelně VOŠZ a SZŠ v Praze, skončí v drtičce každý den až 150 kilogramů jídla. Přebytky vznikají i v obchodních řetězcích, které stahují z regálů potraviny, jež už by se nestačily včas prodat.
Část těchto potravin pak zamíří do potravinových bank. Právě to považuje ministerstvo zemědělství za cestu, jak plýtvání omezit. A splnit evropský požadavek.
- V Česku jich momentálně funguje 14.
- V minulém roce přijaly dohromady 1300 tun potravin.
„Někdy za rok, za dva bude čas vyhodnotit dopady, o kolik se díky tomu snížilo plýtvání v České republice,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Co navrhují europoslanci z Česka
Podle českých europoslanců je to ale jen jedna z možností. Existence samotných potravinových bank nestačí. Podle Stanislava Polčáka (STAN) by měli občané České republiky omezit plýtvání už při svých nákupech.
Upozornil také, že za potravinový odpad může i Evropská unie a její standardizace, kvůli které se jinak nezávadné potraviny nemohou často jen z estetických důvodů dostat na pulty obchodů a musí do druhotné výroby.
„Je třeba odbourat daň z přidané hodnoty ve chvíli, kdy někomu darujete potravinu, kterou byste sám nevyužil,“ navrhuje europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09). Zároveň apeloval na Evropskou komisi, aby vytvořila konkrétní plán, který by řešil konkrétní věci, například domácí kompostování.
Kateřina Konečná (KSČM) označila podle agentury ČTK současný stav za „alarmující“, „neudržitelný“ a „skandální“. Vyzvala, aby cíl snížit plýtvání o polovinu do roku 2030 byl závazným. Nyní jde o cíl nezávazný.
Podle Evropského parlamentu by vyhozeného jídla ubylo už jen tím, kdyby lidé správně četli údaje na obalech potravin. Konkrétně „minimální trvanlivost do“ a „spotřebujte do“. Po datu minimální trvanlivosti lze potravinu ještě sníst ‒ nemusí se tedy vyhazovat. Naopak po datu spotřeby už konzumace není bezpečná.
V Česku by měla od příštího roku začít platit novela zákona o potravinách. Podle ní budou muset prodejny s velikostí nad 400 metrů čtverečních darovat vyřazené, ale nezávadné potraviny humanitárním organizacím. Pro ty ale nová situace znamená problém. Chybějí jim totiž sklady i peníze na jejich zajištění.
Kam s nimi?
Do pražské potravinové banky pravidelně zajíždějí auta téměř stovky charitativních organizací, azylových domů a domovů pro seniory. Zajišťuje tak zásoby pro zhruba 11 tisíc klientů. Mezi potravinovými bankami je nejstarší a loni přes ní prošlo téměř 700 tun potravin. Od ledna 2018 tu očekávají dvojnásobek.
To znamená rozšíření skladů. Právě kvůli tomu si už tady pronajali další budovu. V té budou především chladicí boxy, které umožní skladovat potraviny s prošlým datem minimální spotřeby. Zatím je musí obchodní řetězce likvidovat.
„Nicméně jsou nadále bezpečné, takže my je nově budeme moci darovat charitativním organizacím,“ uvedla tisková mluvčí Makro Romana Nýdrle.
Potravinová banka v Českých Budějovicích už patří k těm větším a lépe vybaveným. Ani tady ale nevěří, že by se současnou kapacitou mohli zvládnout větší přísun potravin. „V tuto chvíli máme jeden mrazicí box a jednu lednici. Tyhle dvoje prostory mohou pojmout půl palety chlazených výrobků. Půl palety, to je strašně málo,“ konstatuje ředitelka této potravinové banky Veronika Láchová.
Dotace na administrativu
Příští rok budou potravinové banky muset vést například přesnou evidenci dodávaných potravin. Na administrativu tak budou muset přijmout nové lidi, což znamená i vyšší náklady. „Za současného stavu nevím, jak bychom dalšího člověka zaplatili,“ podotkla Láchová.
Možná jim pomůže speciální dotace. „Teď diskutujeme, jestli ze strany ministerstva zemědělství nebo ze strany ministerstva práce a sociálních věcí,“ řekl Jurečka.
Nejasnosti kolem novely pravidelně řeší zástupci obchodních řetězců, charitativních organizací a ministerstva zemědělství. Na jejich vyřešení jim zbývá sedm měsíců.
