Členové bankovní rady České národní banky se shodli, že kurzový závazek se osvědčil jako účinný mimořádný nástroj měnové politiky. Vyplývá to ze záznamu z mimořádného měnového zasedání bankovní rady ve čtvrtek 6. dubna, kdy rada rozhodla ukončit režim intervencí, který oslaboval českou měnu nad hranici 27 korun za euro. V nejbližší době podle rady nehrozí, že by si podmínky v ekonomice vyžádaly návrat závazku.
Kurzový závazek se osvědčil, míní ČNB. Podmínky pro jeho návrat však v blízké době nehrozí
Na mimořádném měnovém zasedání bankovní rady minulý čtvrtek padlo rozhodnutí skončit s režimem intervencí. Zasedání se zúčastnilo šest ze sedmi centrálních bankéřů. Na jednání nebyl přítomen Oldřich Dědek. Jak členové rady ohledně ukončení devizových intervencí hlasovali, záznam neuvádí.
Na jednání podle záznamu převažoval názor, že došlo k naplnění podmínek pro udržitelné plnění dvouprocentního inflačního cíle do budoucna. Podle záznamu je makroekonomická situace zásadně odlišná od období let 2012 až 2013, kdy reálně hrozil vznik deflace spojené s vleklou recesí české ekonomiky.
Kurz CZK/EUR
„Aktuálně se inflace naopak dostala zhruba na úroveň, kterou ČNB v době zavedení kurzového závazku považovala za optimální. Prognóza inflace ukazuje na udržitelné plnění cíle na horizontu měnové politiky, inflační očekávání jsou dobře ukotvena. Pozitivní je také vývoj mezd,“ uvádí záznam.
Podle záznamu ale nelze do budoucna vyloučit opětovné využití kurzového závazku jako nekonvenčního nástroje měnové politiky. Musel by ovšem opět hrozit vznik deflace spojený se slabou poptávkou v ekonomice. „V nejbližší době je však takovýto vývoj vysoce nepravděpodobný,“ uvádí záznam.
Týden po opuštění intervencí (zdroj: ČT24)
Bankovní rada se každopádně shodla, že se kurzový závazek osvědčil jako účinný mimořádný nástroj měnové politiky. „Kurzový závazek pomohl ekonomickému růstu a zabránil deflaci,“ potvrzuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. „Nicméně na druhé straně vidíme také nerovnováhy na finančních trzích, které kurzový závazek přinesl,“ dodal.
V případě kurzu koruny představuje podle Zeisela velká spekulativní pozice zahraničních investorů významné riziko do budoucnosti. Spekulativní pozice budou zavírány značně dlouhou dobu, a to i několik let. „Po celý tento čas budou představovat riziko vyšší volatility na devizovém trhu,“ řekl.
Pomalé posilování koruny. Trh je podle rady „překoupený“
Už na jednání rady zazněl názor, že skokovému posílení kurzu bude bránit zjevná „překoupenost“ trhu s korunou. V následujícím týdnu se to v podstatě potvrdilo. Poté, co záhy po ukončení intervencí začala koruna sílit o desítky haléřů, se měna ustálila v pásmu mezi 26,50 a 26,80 korunami za euro. Ve čtvrtek dopoledne se koruna obchoduje za 26,72. Příliš se tak zatím původní úrovni nevzdálila.
Bankovní rada ČNB ukončila režim devizových intervencí ve čtvrtek 6. dubna zhruba ve 12:30. ČNB tak již nebrání posílení koruny pod hranici 27 korun za euro. Již dříve ale centrální banka upozornila, že bude připravena nadměrné výkyvy kurzu koruny zmírňovat.
Devizové intervence centrální banka zahájila na počátku listopadu 2013. Během trvání kurzového závazku koupila v rámci intervencí na devizovém trhu eura za zhruba dva biliony korun, odhadují analytici. Podle nich to odpovídá přibližně 40 procentům hrubého domácího produktu, celková výše rezerv tak zřejmě překonala 70 procent HDP.