Kurzový závazek se osvědčil, míní ČNB. Podmínky pro jeho návrat však v blízké době nehrozí

Členové bankovní rady České národní banky se shodli, že kurzový závazek se osvědčil jako účinný mimořádný nástroj měnové politiky. Vyplývá to ze záznamu z mimořádného měnového zasedání bankovní rady ve čtvrtek 6. dubna, kdy rada rozhodla ukončit režim intervencí, který oslaboval českou měnu nad hranici 27 korun za euro. V nejbližší době podle rady nehrozí, že by si podmínky v ekonomice vyžádaly návrat závazku.

 Na mimořádném měnovém zasedání bankovní rady minulý čtvrtek padlo rozhodnutí skončit s režimem intervencí. Zasedání se zúčastnilo šest ze sedmi centrálních bankéřů. Na jednání nebyl přítomen Oldřich Dědek. Jak členové rady ohledně ukončení devizových intervencí hlasovali, záznam neuvádí.  

Na jednání podle záznamu převažoval názor, že došlo k naplnění podmínek pro udržitelné plnění dvouprocentního inflačního cíle do budoucna. Podle záznamu je makroekonomická situace zásadně odlišná od období let 2012 až 2013, kdy reálně hrozil vznik deflace spojené s vleklou recesí české ekonomiky.

Kurz CZK/EUR
Zdroj: ČNB

„Aktuálně se inflace naopak dostala zhruba na úroveň, kterou ČNB v době zavedení kurzového závazku považovala za optimální. Prognóza inflace ukazuje na udržitelné plnění cíle na horizontu měnové politiky, inflační očekávání jsou dobře ukotvena. Pozitivní je také vývoj mezd,“ uvádí záznam.

Podle záznamu ale nelze do budoucna vyloučit opětovné využití kurzového závazku jako nekonvenčního nástroje měnové politiky. Musel by ovšem opět hrozit vznik deflace spojený se slabou poptávkou v ekonomice. „V nejbližší době je však takovýto vývoj vysoce nepravděpodobný,“ uvádí záznam. 

12 minut
Týden po opuštění intervencí
Zdroj: ČT24

Bankovní rada se každopádně shodla, že se kurzový závazek osvědčil jako účinný mimořádný nástroj měnové politiky. „Kurzový závazek pomohl ekonomickému růstu a zabránil deflaci,“ potvrzuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. „Nicméně na druhé straně vidíme také nerovnováhy na finančních trzích, které kurzový závazek přinesl,“ dodal.

V případě kurzu koruny představuje podle Zeisela velká spekulativní pozice zahraničních investorů významné riziko do budoucnosti. Spekulativní pozice budou zavírány značně dlouhou dobu, a to i několik let. „Po celý tento čas budou představovat riziko vyšší volatility na devizovém trhu,“ řekl.

Pomalé posilování koruny. Trh je podle rady „překoupený“

Už na jednání rady zazněl názor, že skokovému posílení kurzu bude bránit zjevná „překoupenost“ trhu s korunou. V následujícím týdnu se to v podstatě potvrdilo. Poté, co záhy po ukončení intervencí začala koruna sílit o desítky haléřů, se měna ustálila v pásmu mezi 26,50 a 26,80 korunami za euro. Ve čtvrtek dopoledne se koruna obchoduje za 26,72. Příliš se tak zatím původní úrovni nevzdálila.

Bankovní rada ČNB ukončila režim devizových intervencí ve čtvrtek 6. dubna zhruba ve 12:30. ČNB tak již nebrání posílení koruny pod hranici 27 korun za euro. Již dříve ale centrální banka upozornila, že bude připravena nadměrné výkyvy kurzu koruny zmírňovat.

Devizové intervence centrální banka zahájila na počátku listopadu 2013. Během trvání kurzového závazku koupila v rámci intervencí na devizovém trhu eura za zhruba dva biliony korun, odhadují analytici. Podle nich to odpovídá přibližně 40 procentům hrubého domácího produktu, celková výše rezerv tak zřejmě překonala 70 procent HDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
před 9 hhodinami

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump vyzval Kubu k dohodě s USA. Pohrozil koncem dodávek ropy

Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal v neděli americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. K příspěvku dodal varování, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti jeho výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump mimoto sdílel i příspěvek, v němž tvrdí, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
před 11 hhodinami

Rozpočet bude v rozporu se zákonem, varuje Hampl

Národní rozpočtová rada podle jejího předsedy Mojmíra Hampla vnímá, že rozpočet připravovaný vládou Andreje Babiše (ANO) bude v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. V „příkrém rozporu se zákonem“ je podle něj přenesení platby na obnovitelné zdroje z občanů na stát. Původní návrh rozpočtu na letošní rok, který připravil předchozí kabinet Petra Fialy (ODS), byl podle Hampla „velmi na krev“. O problematice státního rozpočtu hovořil v Otázkách Václava Moravce.
před 11 hhodinami

Gigafactory v Dolní Lutyni postavena nebude, řekl Babiš

Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Poukázal na nesouhlas tamních obyvatel. Výstavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, obyvatelé podle něj ale zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle exministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je Babišovo rozhodnutí velkou chybou.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Stát při zpětném odkupu bitcoinů kvůli tržní hodnotě vyplatil o 45 milionů více

Na víc než 53 milionů korun vyšla stát takzvaná bitcoinová kauza. Většinu peněz vyplatil lidem, kteří si od něj kryptoměnu koupili. Skoro osm milionů ministerstvo spravedlnosti zaplatilo za právní posudky a analýzy. Podle nového šéfa resortu Jeronýma Tejce (nestr. za ANO) přitom není jisté, že úřad někdy bude moci s darovanými bitcoiny nakládat.
před 20 hhodinami

Vrcholí jednání o platech ve veřejné sféře. Nyní už s novou vládou

Platy úředníků, sociálních pracovníků, školních kuchařek či lidí zaměstnaných v kultuře by mohly vzrůst plošně o 2 200 korun – a to už za leden, řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Se stejným navýšením příjmů pro téměř 470 tisíc zaměstnanců spadajících z větší části pod první (nejnižší) státní platovou tabulku, počítala i předchozí vláda. S odbory se ale nedohodla a nechala rozhodnutí na novém kabinetu.
10. 1. 2026

Bloomberg: Zelenskyj s USA vyjednává možnou dohodu o volném obchodu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjednává se Spojenými státy možnou dohodu o volném obchodu. Měla by pomoct zotavení Ukrajiny po válce. Prezident země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi, o tom v pátek hovořil po telefonu s agenturou Bloomberg.
10. 1. 2026
Načítání...