Kurzový závazek se osvědčil, míní ČNB. Podmínky pro jeho návrat však v blízké době nehrozí

Členové bankovní rady České národní banky se shodli, že kurzový závazek se osvědčil jako účinný mimořádný nástroj měnové politiky. Vyplývá to ze záznamu z mimořádného měnového zasedání bankovní rady ve čtvrtek 6. dubna, kdy rada rozhodla ukončit režim intervencí, který oslaboval českou měnu nad hranici 27 korun za euro. V nejbližší době podle rady nehrozí, že by si podmínky v ekonomice vyžádaly návrat závazku.

 Na mimořádném měnovém zasedání bankovní rady minulý čtvrtek padlo rozhodnutí skončit s režimem intervencí. Zasedání se zúčastnilo šest ze sedmi centrálních bankéřů. Na jednání nebyl přítomen Oldřich Dědek. Jak členové rady ohledně ukončení devizových intervencí hlasovali, záznam neuvádí.  

Na jednání podle záznamu převažoval názor, že došlo k naplnění podmínek pro udržitelné plnění dvouprocentního inflačního cíle do budoucna. Podle záznamu je makroekonomická situace zásadně odlišná od období let 2012 až 2013, kdy reálně hrozil vznik deflace spojené s vleklou recesí české ekonomiky.

Kurz CZK/EUR
Zdroj: ČNB

„Aktuálně se inflace naopak dostala zhruba na úroveň, kterou ČNB v době zavedení kurzového závazku považovala za optimální. Prognóza inflace ukazuje na udržitelné plnění cíle na horizontu měnové politiky, inflační očekávání jsou dobře ukotvena. Pozitivní je také vývoj mezd,“ uvádí záznam.

Podle záznamu ale nelze do budoucna vyloučit opětovné využití kurzového závazku jako nekonvenčního nástroje měnové politiky. Musel by ovšem opět hrozit vznik deflace spojený se slabou poptávkou v ekonomice. „V nejbližší době je však takovýto vývoj vysoce nepravděpodobný,“ uvádí záznam. 

Nahrávám video

Bankovní rada se každopádně shodla, že se kurzový závazek osvědčil jako účinný mimořádný nástroj měnové politiky. „Kurzový závazek pomohl ekonomickému růstu a zabránil deflaci,“ potvrzuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. „Nicméně na druhé straně vidíme také nerovnováhy na finančních trzích, které kurzový závazek přinesl,“ dodal.

V případě kurzu koruny představuje podle Zeisela velká spekulativní pozice zahraničních investorů významné riziko do budoucnosti. Spekulativní pozice budou zavírány značně dlouhou dobu, a to i několik let. „Po celý tento čas budou představovat riziko vyšší volatility na devizovém trhu,“ řekl.

Pomalé posilování koruny. Trh je podle rady „překoupený“

Už na jednání rady zazněl názor, že skokovému posílení kurzu bude bránit zjevná „překoupenost“ trhu s korunou. V následujícím týdnu se to v podstatě potvrdilo. Poté, co záhy po ukončení intervencí začala koruna sílit o desítky haléřů, se měna ustálila v pásmu mezi 26,50 a 26,80 korunami za euro. Ve čtvrtek dopoledne se koruna obchoduje za 26,72. Příliš se tak zatím původní úrovni nevzdálila.

Bankovní rada ČNB ukončila režim devizových intervencí ve čtvrtek 6. dubna zhruba ve 12:30. ČNB tak již nebrání posílení koruny pod hranici 27 korun za euro. Již dříve ale centrální banka upozornila, že bude připravena nadměrné výkyvy kurzu koruny zmírňovat.

Devizové intervence centrální banka zahájila na počátku listopadu 2013. Během trvání kurzového závazku koupila v rámci intervencí na devizovém trhu eura za zhruba dva biliony korun, odhadují analytici. Podle nich to odpovídá přibližně 40 procentům hrubého domácího produktu, celková výše rezerv tak zřejmě překonala 70 procent HDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zvýší objem emise státních dluhopisů, oznámila Schillerová

Lidé si zatím objednali české státní dluhopisy za 22,4 miliardy korun. Zájem tak překročil původní emisní plán dvacet miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zároveň rozhodla, že se budou Dluhopisy Republiky prodávat i po překročení emisního plánu, a to až do odvolání. Původně byl úpis první emise naplánovaný do 28. června.
před 20 mminutami

Česká bankovní asociace zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky

Česká bankovní asociace (ČBA) zhoršila odhad letošního růstu tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuální predikce jejího prognostického panelu zvýší o dvě procenta, v únoru se očekával růst o 2,6 procenta. Pro rok 2027 vyhlíží návrat k silnějšímu růstu ekonomiky na 2,4 procenta. Průměrná inflace by letos dle ČBA měla zrychlit na 2,5 procenta, v únoru ji čekala ve výši 1,7 procenta.
před 3 hhodinami

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
03:58Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
před 18 hhodinami

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
před 18 hhodinami

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
včera v 07:30

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku

Vláda schválila zvýšení rodičovského příspěvku z 350 tisíc na 400 tisíc korun. Na dvojčata a vícerčata by rodiče mohli místo 700 tisíc dostat 800 tisíc korun. Zvýšení má platit od 1. ledna, týkat se bude nově narozených dětí. Na přidání by podle ministerstva práce bylo příští rok potřeba 230 milionů korun a od roku 2030 po plném zavedení a v souvislosti nynějším nízkým počtem narozených asi 3,6 miliardy ročně.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026

USA opět prodloužily výjimku umožňující nákup ruské ropy na tankerech

Spojené státy podruhé prodloužily o třicet dní výjimku, která zemím umožní nakupovat sankcionovanou ruskou ropu naloženou na tankerech, oznámil v pondělí americký ministr financí Scott Bessent. Tvrdí, že výjimka umožní stabilizovat trh s ropou a dopravit surovinu do energeticky nejzranitelnějších zemí.
18. 5. 2026Aktualizováno18. 5. 2026
Načítání...