Kurzový závazek se osvědčil, míní ČNB. Podmínky pro jeho návrat však v blízké době nehrozí

Členové bankovní rady České národní banky se shodli, že kurzový závazek se osvědčil jako účinný mimořádný nástroj měnové politiky. Vyplývá to ze záznamu z mimořádného měnového zasedání bankovní rady ve čtvrtek 6. dubna, kdy rada rozhodla ukončit režim intervencí, který oslaboval českou měnu nad hranici 27 korun za euro. V nejbližší době podle rady nehrozí, že by si podmínky v ekonomice vyžádaly návrat závazku.

 Na mimořádném měnovém zasedání bankovní rady minulý čtvrtek padlo rozhodnutí skončit s režimem intervencí. Zasedání se zúčastnilo šest ze sedmi centrálních bankéřů. Na jednání nebyl přítomen Oldřich Dědek. Jak členové rady ohledně ukončení devizových intervencí hlasovali, záznam neuvádí.  

Na jednání podle záznamu převažoval názor, že došlo k naplnění podmínek pro udržitelné plnění dvouprocentního inflačního cíle do budoucna. Podle záznamu je makroekonomická situace zásadně odlišná od období let 2012 až 2013, kdy reálně hrozil vznik deflace spojené s vleklou recesí české ekonomiky.

Kurz CZK/EUR
Zdroj: ČNB

„Aktuálně se inflace naopak dostala zhruba na úroveň, kterou ČNB v době zavedení kurzového závazku považovala za optimální. Prognóza inflace ukazuje na udržitelné plnění cíle na horizontu měnové politiky, inflační očekávání jsou dobře ukotvena. Pozitivní je také vývoj mezd,“ uvádí záznam.

Podle záznamu ale nelze do budoucna vyloučit opětovné využití kurzového závazku jako nekonvenčního nástroje měnové politiky. Musel by ovšem opět hrozit vznik deflace spojený se slabou poptávkou v ekonomice. „V nejbližší době je však takovýto vývoj vysoce nepravděpodobný,“ uvádí záznam. 

Nahrávám video
Týden po opuštění intervencí
Zdroj: ČT24

Bankovní rada se každopádně shodla, že se kurzový závazek osvědčil jako účinný mimořádný nástroj měnové politiky. „Kurzový závazek pomohl ekonomickému růstu a zabránil deflaci,“ potvrzuje ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. „Nicméně na druhé straně vidíme také nerovnováhy na finančních trzích, které kurzový závazek přinesl,“ dodal.

V případě kurzu koruny představuje podle Zeisela velká spekulativní pozice zahraničních investorů významné riziko do budoucnosti. Spekulativní pozice budou zavírány značně dlouhou dobu, a to i několik let. „Po celý tento čas budou představovat riziko vyšší volatility na devizovém trhu,“ řekl.

Pomalé posilování koruny. Trh je podle rady „překoupený“

Už na jednání rady zazněl názor, že skokovému posílení kurzu bude bránit zjevná „překoupenost“ trhu s korunou. V následujícím týdnu se to v podstatě potvrdilo. Poté, co záhy po ukončení intervencí začala koruna sílit o desítky haléřů, se měna ustálila v pásmu mezi 26,50 a 26,80 korunami za euro. Ve čtvrtek dopoledne se koruna obchoduje za 26,72. Příliš se tak zatím původní úrovni nevzdálila.

Bankovní rada ČNB ukončila režim devizových intervencí ve čtvrtek 6. dubna zhruba ve 12:30. ČNB tak již nebrání posílení koruny pod hranici 27 korun za euro. Již dříve ale centrální banka upozornila, že bude připravena nadměrné výkyvy kurzu koruny zmírňovat.

Devizové intervence centrální banka zahájila na počátku listopadu 2013. Během trvání kurzového závazku koupila v rámci intervencí na devizovém trhu eura za zhruba dva biliony korun, odhadují analytici. Podle nich to odpovídá přibližně 40 procentům hrubého domácího produktu, celková výše rezerv tak zřejmě překonala 70 procent HDP.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa zlevňuje po slibu Izraele neútočit na energetiku, údery omezil i Írán

Ceny ropy v pátek klesají poté, co Izrael uvedl, že přestane utočit na energetickou infrastrukturu. Počet íránských úderů na energetiku se oproti začátku tohoto týdne rovněž snížil, což také pomohlo zmírnit růst cen ropy, které se předtím pohybovaly poblíž čtyřletých maxim, uvedla agentura Bloomberg. Po výrazném čtvrtečním zdražení se po slibu o neútočení na infrastrukturu ustálila také cena plynu.
10:10Aktualizovánopřed 13 mminutami

Prezident podepsal státní rozpočet

Prezident Petr Pavel podepsal státní rozpočet na letošní rok se schváleným schodkem 310 miliard korun. Podepsaný rozpočet vyjde ještě v pátek ve Sbírce zákonů a v sobotu začne platit. Skončí tak rozpočtové provizorium, v němž stát od začátku roku hospodaří. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun.
09:50Aktualizovánopřed 32 mminutami

Energetici doporučují pracovat z domu, jezdit MHD a nelétat

Podpora veřejné dopravy, snížení rychlostních limitů na dálnicích alespoň o deset kilometrů v hodině, vyhýbání se letecké dopravě, práce z domova, pokud je to možné, podpora spolujízdy či podpora vaření na elektřině. To jsou příklady doporučení pro vlády, podniky a domácnosti, která představila Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Jejich cílem je zmírnit ekonomické dopady současné energetické krize způsobené válkou na Blízkém východě.
před 3 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 15 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Slovensko začalo regulovat prodej nafty, vyšší cena pro auta z ciziny zatím není

Na Slovensku začalo ve čtvrtek platit nařízení o omezení při prodeji nafty a o dvojích cenách tohoto paliva. Příslušné rozhodnutí kabinetu premiéra Roberta Fica (Smer) ze středy, které bude platit 30 dnů, bylo zveřejněno ve sbírce zákonů. Řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou zatím ale neplatí za naftu vyšší cenu než domácí motoristé. Mluvčí ministerstva financí Pavol Kirinovič totiž řekl, že vyhláška o stanovení ceny nafty pro vozidla z ciziny začne platit až v příštích dnech, konkrétně od pondělí.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami
Načítání...