Od středy platí druhá vlna EET. Polovina obchodníků ale není připravená

První vlnu zavádění EET zažilo Česko na sklonku loňského roku, kdy se do hlášení tržeb museli zapojit všichni provozovatelé hoteliérských a restauratérských služeb. Od 1. března se k nim má přidat i český velkoobchod a maloobchod. To v praxi znamená, že zákazník bude moct požadovat účtenku z registrační pokladny nejen od svého hostinského, ale i od knihkupce, trafikanta, prodavače elektra a také v každé samoobsluze, pekárně, drogerii, hračkářství nebo oděvech.

EET budou podle platných předpisů muset zavést i stánkaři, ať už prodávají langoše a párky v rohlíku u nádraží, nebo perníková srdce a keramiku na poutích a trzích. A protože se druhá vlna týká i velkoobchodu, postihne také prodejce aut, chemičky, papírny, textilky, zemědělce nebo společnosti prodávající nerostné suroviny.

Šedesát procent obchodníků bez pokladen

Přestože nyní do startu druhé fáze EET zbývají dva pracovní dny, autentizační údaje pro portál správce daně (čili přihlašovací údaje, které primárně tvoří uživatelské jméno a heslo) si do neděle vyzvedlo 106 500 maloobchodníků a velkoobchodníků z celkového čtvrt milionu.

Přibližně 145 000 obchodníků tak nechává zavedení EET na poslední chvíli, ačkoliv finanční správa na podnikatele dlouhodobě apeluje, aby nemeškali, a finanční úřady od půlky února prodloužily své úřední hodiny – a finanční správa již dříve uvedla, že u druhé vlny nebude její přístup tak benevolentní jako u první vlny. „Hájení bylo v prosinci a v lednu, a teď už musí evidovat všichni. Je to zákon,“ ptovrzuje ministr financí Andrej Babiš.

Neznalí podnikatelé a opožděné pokyny

Podle prodejců pokladních systémů je na vině neznalost podnikatelů a skutečnost, že měla finanční správa vydat zpřesňující pravidla až příliš pozdě.

„Je až neuvěřitelné, že se to děje znovu - identický scénář jako týden před první fází. Ze strany finanční správy po celou dobu slyšíme apely na podnikatele, aby přípravu na EET řešili včas. O to ironičtější je, že směrem k vývojářům tato instituce vydá zpřesňující pravidla až těsně před startem druhé fáze,“ řekl Michal Wantulok z firmy Dotykačka.

Finanční správa se brání tím, že dokument nemění dříve nastavená pravidla, pouze ukazuje na konkrétních příkladech, jak mají být tato pravidla aplikována. „Správa chtěla pomoci těm, kterým nebyly některé detaily jasné, a jak lépe to vysvětlit než na příkladech,“ sdělila mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová.

„V praxi se často setkáváme s podnikateli, kteří si myslí, že objednání pokladního systému zahrnuje nejenom samotnou instalaci, ale právě i vyzvednutí autentizačních údajů. Když přijede technik pokladnu nainstalovat, bývají podnikatelé velmi překvapeni, že tomu tak není,“ dodal ředitel společnosti Bizerba Martin Dvořák. To je podle něj důvod tak vysokého počtu obchodníků, kteří si autentizačních údaje nevyzvedli.

Limity pokladen? Počasí i handicap

Prodej elektronických systémů nicméně tento týden o desítky procent vzrostl; například u tuzemských mobilních operátorů šlo v posledních sedmi dnech o trojnásobek. Řada obchodníků totiž chtěla využít k instalaci systému víkendové dny, kdy mají buď menší provoz, nebo neotvírají.

Mnozí živnostníci, stejně jako tomu bylo u restauratérů, nyní přemýšlí o tom, že kvůli nutnosti pořízení pokladny skončí. Příkladem může být Alexan Mirzojan, který na jedné z brněnských tržnic prodává ovoce a zeleninu. „Nové pokladny nejsou určeny na venkovní použití, a my jsme přitom závislí na počasí, na větru, dešti,“ vznáší vůči systému výhrady.

Na limity narážejí pokladny také u netypické skupiny handicapovaných živnostníků. Například Jitka Michalská, která se v Karviné živí jako masérka, prakticky nevidí – a kvůli tomu nemůže standardní pokladny ovládat.

Takové zařízení, které by poskytovalo zpětnou vazbu hmatem a sluchem zároveň, ale není na trhu a Michalská musí doufat, že se situace do dvanácti měsíců, kdy se na ni povinnost hlášení začne vztahovat, změní. „Jinak by to znamenalo zavření živnosti, což je pro mě nepředstavitelné,“ dodává.