Sněmovna opětovně schválila novelu vinařského zákona, která má především pomoci omezit falšování vína a potírat černý trh s ním. Poslanci přijali pozměňovací návrhy, s nimiž ji do sněmovny vrátil Senát. Novela mimo jiné zvyšuje maximální pokuty až na padesát milionů korun. Sudové víno nebude možné prodávat jinde než u výrobců nebo dovozců.
Poslanci schválili novelu zákona proti falšování vína i se senátními úpravami
Prodej vína výrazně zpřísní. Kvůli falšování a černému trhu (zdroj: ČT24)
Poslanecká sněmovna schválila novelu vinařského zákona už loni v říjnu. Senátoři ji ale vrátili se dvěma pozměňovacími návrhy. Chtěli prodloužit lhůty pro doprodej sudového vína.
První návrh počítal s tím, že vinotéky, které se nezaregistrují jako příjemci nebo výrobci vína, budou mít šanci prodávat sudové víno ještě do konce příštího roku. Sněmovní verze jim dávala čas jen šest měsíců.
Dalším návrhem Senátu bylo, aby výrobci nebo příjemci vína mohli nahlásit provozovny s prodejem sudového vína do šesti měsíců místo do šedesáti dnů od účinnosti zákona.
Poslanci novelu i s oběma pozměňovacími návrhy odsouhlasili. „Ty změny jsou veliké a chceme, aby všichni účastníci trhu s vínem měli dost času na to doprodat do konce roku své zásoby. Velký tlak bude také na registraci,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Za falšování vína mohou padat až padesátimilionové pokuty
Novela mimo jiné zvyšuje pokuty až na 50 milionů korun, nyní jsou desetinové. Sudové víno by nemělo být možné prodávat jinde než u výrobců nebo dovozců. Výrobcem ale bude i ten, kdo si víno nechá vyrobit. Zakazuje se také prodej vína z automatů.
Například v jedné z brněnských vinoték žádné změny neplánují. Z nerezových sudů tady budou zákazníkům čepovat moravské víno i příští rok. „Uděláme smlouvu s vinařem, budeme vlastně jeho stáčírna a moravský vinař, který vypěstuje svoje vína, přihlásí kolik vín prodal,“ vysvětlil majitel Moravské Vinotéky Vladimír Adámek.
Kontrolu kvality vína provádí Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Ta minulý rok prověřila víc než čtrnáct set vzorků vína a zhruba v jedné třetině zjistila pochybení. Ta se nejčastěji týkala neodpovídajícího množství obsahu alkoholu, nadměrně přidaného cukru nebo většího než povoleného množství oxidu siřičitého.
Až sedmdesát procent nevyhovujících vzorků odebrali inspektoři ve vinotékách, a to právě jako čepované víno.
Za poslední uzavřený rok 2015 vedla Státní zemědělská a potravinářská inspekce v oblasti kontroly vína šest set padesát dva správních řízení a pravomocně ukončila správní řízení, ve kterých celkem uložila pokutu za dvacet milionů korun.
Rekordní pokutu 5 milionů korun uložila před sedmi lety SZPI Templářským sklepům Čejkovice. Milionovou pokutu dostala také společnost Vinium. Potravinářská inspekce zjistila při kontrole dokladů ve společnostech nesrovnalosti v původu hroznů. Vykoupily hrozny neznámého původu od tří různých společností, které je nakupovaly od různých překupníků.
Inspekce tehdy nevyloučila, že hrozny pocházejí ze zahraničí. Firmy se bránily tím, že hrozny kupovaly prostřednictvím velkoobchodníka na základě kupních smluv s deklarovaným původem. Inspektoři při kontrole odhalili víc než milion kilogramů hroznů neznámého původu.
Na lahvi bude muset být povinně trikolóra
Ministrovi zemědělství Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL) vadí povinnost, aby čeští vinaři museli používat na vrcholu lahví tzv. záklopky (fólie zakrývající zátku a vrchní část hrdla) s českou vlaječkou.
Výrobcům nyní schválená novela zákona přikazuje použití logotypu na láhvi, konkrétně na záklopce však ne. Vlastnosti logotypu má podle zákona upravit prováděcí vyhláška, kterou připravuje ministerstvo zemědělství. Povinné značení logotypem přidali do novely zákonodárci ve třetím sněmovním čtení.
Návrh připravované vyhlášky se nelíbí prezidentu Svazu vinařů ČR Tiboru Nyitrayovi. Ministerstvo podle něj do vyhlášky schválně nenapsalo, kam a v jaké velikosti by se měla vlaječka umístit, bude tak možné normu obcházet. Může být tak malá, že si jí nikdo ani nevšimne, řekl Nyitray.
„Zásadně mi vadí povinné záklopky, povinné trikolory, které budou na vrcholu lahví. Jsou zde vinaři, kteří exportují své produkty, a tudíž není vždy asi z marketingového hlediska ideální, když tuto povinnost mají,“ uvedl Jurečka. Podle něj by mělo zůstat na svobodném rozhodnutí vinaře, zda chce logotyp na lahev umístit.
Nyitray označil návrh ministerské vyhlášky za podraz. Ministerstvo podle něj hatí úmysl zákonodárců, podle kterých má být označení povinné.
Ministr reagoval, že návrh vyhlášky je nyní v meziresortním připomínkovém řízení, její konečná podoba se tak může změnit. Připouští, že vyhláška jasně neurčuje, kde přesně by měl logotyp na lahvi být.
Sudy s vínem nahradí krabice, víno podle vinařů podraží
Předpis obsahuje i ustanovení, že vinotéky, které prodávají víno jako sudové a přitom nebudou podle novely zákona příjemcem nebaleného vína nebo výrobcem, budou muset používat znovu nenaplnitelné nádoby s jednorázovým uzávěrem. Tedy například lahve nebo bag-in-boxy.
To kritizoval senátor Zdeněk Papoušek (za KDU-ČSL), který argumentoval tím, že jeden prázdný bag-in-box o objemu deseti litrů váží 0,4 kilogramu, takže se budou hromadit odpady, jejichž likvidace bude drahá.
Například ve vinařství v Novosedlech počítají s tím, že každý den naplní zhruba sedm set jednorázových obalů. Jejich cena sudové víno prodraží. „Podle současných kalkulací by cena mohla stoupnout, pokud by šlo o plnění do bag-in boxů nebo petainerů, o osm až deset korun za litr,“ řekl jednatel společnosti Vinofol Richard Foltýn.
To že víno kvůli novým obalům až o dvanáct korun za litr podraží, tvrdí i místopředseda Vinařské asociace ČR Petr Marek. Naopak prezident Svazu vinařů ČR Tibor Nyitray to odmítl. Jde podle něj o poplašné zprávy.
„Zákazník si nyní kupuje litr vína a k tomu PET lahev za pět korun. Cenový rozdíl mezi tím, když si koupí bag-in-box na pět nebo šest litrů, nebude,“ vysvětlil Nytrai. Podle něj novela prospěje českému vinařskému trhu a také českým vinařům. „Dopady nebudou na poctivé vinaře a poctivé obchodníky, kteří dosud dodržovali všechny předpisy, včetně daňových,“ dodal.
Zákon i přes předchozí neshody povoluje skladování nápoje v keg sudech. Ty ale musí být označeny kontrolní páskou, kterou na ně umístí ten, kdo víno stáčí. Páska bude mít unikátní několikačíselný kód, jenž bude také uvedený v evidenční knize. Tu budou muset vést firmy, které ji dostanou od Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského, stejně jako přidělené kódy.
Dovezené víno bude muset čekat deset dnů ve skladu
Dovozci budou muset do dvanácti hodin nahlásit státu import vína, poté budou muset víno nechat deset dnů ve skladu, aby mohlo být zkontrolováno. „Domnívám se, že tímto opatřením se podaří snížit dovoz pančovaného a nekvalitního vína do Česka. Inspektoři budou mít možnost v této lhůtě přijít do provozovny, odebrat vzorky a sdělit firmě, zda jsou vyhovující, či nikoli,“ řekl už dříve ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Podle studie, kterou si nechal vypracovat Svaz vinařů ČR, skončí nezdaněno každoročně 100 milionů litrů vína. Stát tak podle materiálu přichází každým rokem zhruba o 2,5 miliardy korun. Skutečný objem pančovaného vína však není známý.
Studii dlouhodobě rozporuje Sdružení obchodníků s vínem a vinoték. Vláda ve svém návrhu novely vinařského zákona uváděla, že v případě machinací s vínem si často spotřebitel kupuje produkt, který ve své podstatě často ani není vínem.
Novela umožňuje rozšiřování a obnovu vinic
Novela také reaguje na nová evropská nařízení, která opět umožňují rozšiřovat plochy vinic a upravují jejich obnovu. Ke konci roku 2015 se vinná réva v Česku pěstovala na 17 673 hektarech.
V posledních letech se u nás vyrobilo každoročně v průměru kolem 645 tisíc hektolitrů vína. Dvě třetiny z toho připadají na bílé víno, zbytek je červené.
Například v roce 2015 se však podle celních statistik více než dvojnásobek tohoto množství, tedy téměř 1,4 milionu hektolitrů vína, do Česka dovezl. Ve finančním hodnocení se tak dovezlo víno za 4,1 miliardy korun, píše se v loňské výhledové zprávě ministerstva zemědělství. Naopak z Česka se vyvezlo 107 800 hektolitrů.