Sklizeň ovoce v loňském roce klesla o 20 procent na 150 100 tun. Důvodem byly jarní mrazy, které zasáhly zejména jižní Moravu. Propady na historická minima zaznamenaly sklizně meruněk a broskví. Naopak výrazně nadprůměrná byla úroda třešní.
Celkové ztráty z mrazů ovocnáři vyčíslili na téměř 400 milionů korun. Na Ovocnářských dnech v Hradci Králové to řekl předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Vláda jim loni schválila odškodnění 133 milionů korun.
Sklizeň jablek, které jsou hlavním ovocným druhem, loni klesla o 19 procent na 126 434 tun. Nižší sklizni odpovídá i současná menší zásoba jablek ve skladech českých ovocnářů, jež k 1. lednu činila 33 845 tun a meziročně byla nižší o 31 procent. Jablka jdou podle Ludvíka v letošní obchodní sezoně na odbyt lépe než loni, k čemuž přispívají i jejich nižší ceny.
Úroda meruněk se pak propadla na pouhých 662 tun a broskví na 268 tun, meziročně o 70 a 79 procent. „Sklizeň meruněk a broskví dohromady tak byla na úrovni deseti procent sklizní před 25 lety, kdy se meruněk a broskví sklízelo deset až dvanáct tisíc tun,“ uvedl Ludvík. Doplnil, že u broskví výraznou roli hraje i to, že nejsou pro ovocnáře perspektivním druhem a za poslední čtyři roky byla vykácena téměř polovina broskvových sadů.
- jablka
2016 - 126 434 tun
2015 - 155 640 tun - hrušky
2016 - 6643 tun
2015 - 10 002 tun - meruňky
2016 - 662 tun
2015 - 2210 tun - broskve
2016 - 268 tun
2015 - 1282 tun - třešně
2016 - 2706 tun
2015 - 2306 tun - višně
2016 - 5190 tun
2015 - 5847 tun - slívy, švestky
2016 - 6378 tun
2015 - 8742 tun - angrešt
2016 - 1,31 tuny
2015 - 2,11 tuny - rybíz
2016 - 1767 tun
2015 - 2385 tun - maliny, ostružiny
2016 - 51 tun
2015 - 46 tun
Nižší sklizeň o 11 až 38 procent pak vykázaly také višně, rybízy, švestky, hrušky a angrešt.
Některým plodinám se přesto dařilo. Jediným z hlavních ovocných druhů s růstem sklizně byly loni třešně. Jejich úroda vzrostla o 17 procent na 2706 tun a byla tak nejvyšší od roku 2000. Růst sklizně ještě měly maliny a ostružiny, a to o 12 procent na 51 tun.
V porovnání s pětiletým průměrem byla loňská celková sklizeň ovoce v Česku vyšší o necelá tři procenta. Ovocnáři ale upozornili, že pětiletý průměr je ovlivněn výrazně nízkými sklizněmi v letech 2011 a 2012, kdy významnou část úrody tehdy také zdecimovaly jarní mrazy. Roční hodnota ovoce sklizeného českými sadaři se v průměrném roce pohybuje kolem 1,5 miliardy korun.
Díky podporám by se ovocnářství mělo podle Jurečky stabilizovat
Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by se ovocnářství i díky veřejným podporám mělo nyní dostávat do období stabilizace. Připomněl zejména investiční podpory na výsadby nových sadů či kapkové závlahy.
Větší šanci by měli podle ministra ovocnáři získat v programu Ovoce a zelenina do škol. V programu dostávají školáci prvního stupně základních škol zdarma ovoce, zeleninu a výrobky z nich. Po loňské úpravě podmínek programu mohou ovoce do škol dodávat nově přímo pěstitelé.
„Dnes máme zhruba 92 procent škol v tomto programu a zhruba 98 procent všech žáků,“ uvedl Jurečka. Podle zájmu pěstitelů o zapojení do programu by se podle ministra mohlo následně uvažovat o rozšíření programu i na druhý stupeň základních škol.
Výše úrody v Česku nemá přímý vliv na ceny v obchodech nebo na trzích. Ceny ovoce v Česku se podle Ludvíka řídí cenami na evropském trhu. Pokud podle něj dochází k pohybu cen, tak ne v důsledku nižší úrody v Česku, ale v jiných pěstitelsky velkých zemích.
