Poslanci navrhli ve státním rozpočtu přesunout 46 miliard. Rozhodne se ve třetím čtení

Poslanci navrhli ve středu přesunout přes 46 miliard korun ve státním rozpočtu na příští rok, o kterém jednala sněmovna ve druhém čtení. Peníze chtějí přidat například armádě, na platy a investice v sociálních službách, na platy policistů a hasičů a na investice do regionálního školství. Rozpočtový výbor přitom minulý týden doporučil přesuny jen za zhruba 1,5 miliardy.

K návrhům na navýšení armádního rozpočtu ministr financí Andrej Babiš (ANO) uvedl, že ministerstvo obrany si na nedostatek peněz nestěžuje. Stanovisko k pozměňovacím návrhům sdělí až za týden při závěrečném schvalování státního rozpočtu. Dopředu ohlásil, že nepodpoří úpravy, které by odebraly peníze na obsluhu státního dluhu.

Babiš také řekl, že ho zaujaly některé středeční návrhy poslanců. Není ale podle něj prostor na zvyšování jeho výdajů na úkor státního dluhu.  Zároveň se ve sněmovně jedná i o některých pozměňovacích návrzích týkajících se elektronické evidence tržeb. 

„Zaujal mě návrh paní poslankyně (Jany) Černochové, že by armáda mohla mít lepší režim u investic,“ řekl Babiš. Poslankyně ODS navrhovala růst rozpočtu obrany o deset miliard. Ministr řekl, že za dobrý nápad považuje zřízení speciálního zákona, podle kterého by armáda nakupovala.

Ministr však nemá dojem, že by si obrana stěžovala na nedostatek peněz. „Musí využít možnost a hlavně vysoutěžit zakázky velkého rozsahu, které překlenou víc než rok,“ řekl Babiš. Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) se v úterý shodli, že je reálné, aby Česko dávalo kolem roku 2025 na obranu dvě procenta HDP, jak požaduje NATO. Do roku 2020 chtějí dosáhnout na 1,4 procenta podle koaliční dohody.

Některé poslanecké návrhy Babiše zaujaly i v oblasti provozních nákladů. „Poslanci to studovali detailně, některé věci mě inspirovaly, takže se na to podívám. Ale základ je v tom, že skutečně není prostor na nějaké navyšování rozpočtu na úkor státního dluhu,“ řekl Babiš. O přesunech v rámci jednotlivých kapitol se musí poradit koalice, dodal.

Černochová: Nedávejte peníze UNESCO

Změny v rozpočtu žádali hlavně opoziční poslanci. Jednu z největších navrhli občanští demokraté. Předseda jejich poslanců Zbyněk Stanjura chce vzít z několika kapitol celkem 30 miliard korun a poslat je na obsluhu státního dluhu. Občanští demokraté uvádějí, že se jedná o úsporu státního rozpočtu, když jeho základní parametry se už měnit nemůžou. Z koaličních lavic zaznělo jen několik požadavků na úpravy rozpočtu.

Navýšení rozpočtu ministerstva obrany o deset miliard korun na úkor například podpory agropotravinářského komplexu navrhla Jana Černochová z ODS. Podobně argumentoval Jiří Skalický (TOP 09), jenž chce posílit armádní rozpočet z peněz na podporu agropotravinářského komplexu o 2,28 miliardy korun.

Černochová taky navrhla, aby Česko příští rok nedalo příspěvek 30,2 milionu korun Organizaci OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) kvůli údajnému šíření protižidovské propagandy. Peníze navrhla přidat ministerstvu kultury na podporu projektů, které by připomněly oběti holokaustu.

Velké zastání měly platy policistů a hasiči

K platům policistů a hasičů se sešlo hned několik návrhů. Martin Lank z Úsvitu na ně chce přidat 900 milionů z obsluhy státního dluhu, Zdeněk Ondráček (KSČM) 90 milionů z rozpočtu Ústavu pro studium totalitních režimů. Více požadavků bylo k platům v sociálních službách. Komunistka Marta Semelová na ně chce přidat půl miliardy korun z obsluhy státního dluhu, Markéta Adamová (TOP 09) 227 milionů z platů na ministerstvu práce a sociálních věcí a Jana Hnyková (Úsvit) 600 milionů z dávek v hmotné nouzi. Lidovec Vít Kaňkovský chce podpořit investice v sociálních službách částkou přes 322,5 milionu z podpor v nezaměstnanosti.

Občanský demokrat Vladislav Vilímec navrhl přidat 200 milionů na investice do základních a mateřských škol a jeho stranická kolegyně Jana Fischerová by poslala 300 milionů na veřejné knihovny. Zavedení třetí hodiny tělesné výchovy na prvním stupni základních škol prosazuje Anna Putnová (TOP 09). Z obsluhy státního dluhu na to požaduje 100 milionů. Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) by poslal 100 milionů korun ministerstvu školství na platy akademických a výzkumných pracovníků na vysokých školách z rozpočtů úřadu vlády a grantové a technologické agentury. Na platy na vysokých školách navrhl poslat 200 milionů korun z obsluhy státního dluhu František Vácha (za TOP 09).

Zvýšení kapitoly rozpočtové rezervy o 5,5 milionu korun na úkor položky na platy v prezidentské kanceláři kvůli údajné neprofesionalitě některých zaměstnanců chce prosadit Věra Kovářová (za TOP 09, STAN). Adamová chce kanceláři zase zkrátit rozpočet na zahraniční a tuzemské cesty, a to až o 1,5 milionu. V rozpočtovém výboru s těmito návrhy obě poslankyně už dříve neuspěly. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 10 mminutami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 4 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 13 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...