V posledních letech přibývá v Česku jen minimum nových kilometrů dálničních úseků. Peníze na budování infrastruktury přitom k dispozici jsou, připouští vláda. Zdlouhavá je ale příprava staveb. Podle opozice za to může špatná norma o posudcích vlivu na životní prostředí. Kabinet proto spoléhá na změny stavebního zákona – projedná je ve středu.
Česku chybí kilometry dálnic, peníze přitom jsou
Letos se má dálniční síť v Česku prodloužit o dvanáct kilometrů. Jde o poslední úsek dálnice D8 přes České středohoří. A teď, zhruba tři měsíce před dokončením, silničáři slibují, že ho stihnou. Přitom právě tato stavba je i velkým příběhem o tom, jak dlouho v Česku trvá, než se řidiči dostanou z bodu A do bodu B.
Stavba této silnice začala už v roce 1984 a zatím poslední úsek se otevřel před třemi lety. Práce zdržoval nejen sesuv po povodních, ale ještě předtím i spory o to, kudy vlastně dálnice povede. Nakonec bude zpoždění oproti slibovanému termínu šest let.
Loni přibylo v Česku jen pět kilometrů dálnic, rok předtím ani jeden. Opozice pomalé tempo kritizuje. Viní vládu a zákon o posuzování vlivů na životní prostředí. „Vždycky s pompou oznamují, kolik stovek kilometrů se zahájí, a pak velmi potichu o rok později řeknou, že se jim to nepovedlo,“ konstatuje poslanec Zbyněk Stanjura (ODS).
Urychlení až o několik let
Vláda očekává zrychlení od nového stavebního zákona. Zatímco doteď se formality vyřizují postupně a po každém kroku je možné odvolání, novela zavádí takzvané koordinované řízení. „Měla by právě přinést zrychlení minimálně o rok, ale my věříme, že v některých případech až o několik let schvalovacího procesu,“ uvedl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Stát letos budování některých dálnic alespoň zahájil. Vzniká poslední úsek D1 na Moravě i pokračování D3 do Českých Budějovic. Desítky kilometrů nových dálnic by se tak měly otevřít v příštích letech.