Zisk automobilky Jaguar Land Rover by mohl být v roce 2020 až o miliardu liber nižší, pokud by Británie opustila Evropskou unii. Tento černý scénář největšího britského výrobce automobilů se dostal prostřednictvím agentury Reuters na veřejnost ještě několik dní před referendem. Zároveň s tím se objevily úvahy o tom, že by firma pozastavila výstavbu továrny na Slovensku. Po samotném referendu, které nečekaně vyznělo pro brexit, ale automobilka slovenskému deníku Pravda oficiálně potvrdila, že svůj závod v Nitře vybuduje. Paradoxně tomu mohl pomoci i překvapivý výsledek hlasování.
Brexit brzdou britských investic? Automobilky zvažují rizika
Černý scénář automobilky Jaguar Land Rover, který unikl na veřejnost, pracoval s možností, že se Velká Británie vrátí k pravidlům Světové obchodní organizace (WTO). Ta platí pro obchod s Evropskou unií. EU by mohla uvalit clo ve výši 10 procent na každý automobil dovezený z Británie a clo ve výši 4 procent na všechny automobilové součástky.
Automobilka zároveň pracovala ještě s dalšími dvěma scénáři, které lze aplikovat nejen na automobilový průmysl. Podle prvního z nich by několikatelé vyjednávání Británie s EU vedlo k tomu, že země zůstane v jednotném trhu (Evropský hospodářský prostor). Druhý pak počítal se zavedením menších cel, což by znamenalo ztrátu „nižších“ stovek milionů.
- Evropský hospodářský prostor zahrnuje jak státy Evropské unie, tak země Evropského sdružení volného obchodu. Evropský hospodářský prostor umožňuje volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu mezi zeměmi EU a sdružení.
- Účast ve společném hospodářském prostoru také znamená, že země mimo Unii přijímají část legislativy EU v oblasti vnitřního trhu. Závazná ustanovení se ale například netýkají společné zemědělské a rybářské politiky.
- Sdružení vzniklo v šedesátých letech a Velká Británie byla tehdy jedním z mnoha zakládajících členů. Od té doby se jejich počet snížil, jak se postupně připojovali k EU. Ze zakládajících členů už nyní tvoří sdružení jenom Norsko a Švýcarsko a spolu s nimi je ještě Island a Lichtenštejnsko.
- Výjimkou z Evropského hospodářského prostoru je Švýcarsko, které ho odmítlo v roce 1992 v referendu. Se Švýcarskem tak uzavřela EU více než 120 odvětvových dvoustranných smluv.
Zisk společnosti Jaguar Land Rover před zdaněním přitom v hospodářském roce 2015/2016 činil 1,6 miliardy liber. Automobilka, která patří pod indickou společnost Tata Motors, loni prodala na britském trhu téměř čtvrtinu z celkové produkce přesahující 520 tisíc vozů.
Variantu se cly propočítával také Ford
Možné dopady brexitu zvažovala i automobilka Ford, která v Británii vyrábí pouze motory. Její zástupci uvedli pro agenturu Reuters, že brexit by znamenal možnost hrozby cel ve výši 2,7 procenta na export motorů a také importních cel až 10 procent na dovezené vozy.
Zastánci brexitu ještě před referendem argumentovali, že Británie by měla být schopna vyjednat si bezcelní obchod s Francií a Německem. Zdůvodňovali to tím, že automobily vyrobené v těchto zemích jsou u britských řidičů velmi oblíbené, uvedla agentura Reuters.
Situaci zvažují i další automobiloví producenti. Aston Martin například naléhá na britskou vládu, aby zajistila bezcelní přístup k trhům v EU. Automobilka Opel tvrdí, že je důležité, aby britská divize zůstala součástí Evropského hospodářského prostoru, v němž teď fungují i další země, které nejsou členy Unie.
Možná výhoda investice v EU
Chystanou investici Jaguaru Slovensko loni ohlásilo s velkou slávou. Bylo to pochopitelné, protože by mělo jít o jednu z největších akcí v novodobé historii země. Automobilka má v Nitře vyrábět až 150 tisíc aut ročně a zaměstnat zhruba 2800 lidí. Investovat by přitom měla v první fázi 1,1 miliardy liber (41 miliard korun), produkci by měli spustit v roce 2018.
Slovensko by tak posílilo svou pozici automobilové velmoci, již nyní se zde v přepočtu na obyvatele vyrobí nejvíce aut na světě. Stát poskytne Jaguaru Land Roveru pobídky formou dotace ve výši téměř 130 milionů eur (3,5 miliardy korun), což odpovídá devíti procentům hodnoty investice automobilky.
- V roce 2014 oznámil tehdejší britský ministr průmyslu Lord Ian Livingston plán zdvojnásobit v nadcházejících šesti letech investice do zemí střední a východní Evropy. Do roku 2020 měly dosáhnout 30 miliard liber.
- Česká republika
Velká Británie je 11. největším investorem v ČR. Přímé investice z Velké Británie na konci roku 2014 dosahovaly 72 miliard korun. Na našem území působí přibližně tři sta britských firem. Mezi nejvýznamnější patří Vodafone, Tesco, HSBC, Marks and Spencer, Mott MacDonald, AMEC, Rolls-Royce nebo Smith Medical. Některé z firem mají v Praze ústředí pro střední a východní Evropu. Britské investice od roku 1990 dosáhly více než 2,8 miliard eur. V roce 2015 byly nejvýznaměnjšími položkami českého dovozu kategorie reaktory, kotle, mechanické přístroje a nástroje, přístroje pro záznam/reprodukci zvuku a obrazu, motorová vozidla a farmaceutické výrobky. - Slovensko
Na Slovensku působí přes sto britských firem, díky čemuž je zde Británie 14. největším investorem. Mezi nejvýznamnější patří Tesco, Shell, Provident Financial, CP Holdings, Amec, Tate and Lyle nebo BAE Systems. V roce 2014 dovezla Británie na slovenský trh zboží za 451 milionů liber a obchodní bilance dosahovala 2,37 miliard liber přebytku ve prospěch Slovenska. Hlavními odvětvími investorů jsou ropné oleje a plyn, vozidla a autosoučástky nebo léčiva. - Maďarsko
V roce 2014 dosáhl bilaterální obchod s Británií hodnoty 1,684 milionů liber. Tři největší oblasti investic tvoří léčiva a farmacie (v hodnotě 20 milionů liber), elektronika (8,6 milionů liber) a generovaná elektrotechnika (7,6 milionů liber). Celkové investice Britů v Maďarsku činily od roku 1990 více než 3,5 miliardy liber. - Polsko
Nejdůležitější obchodní styky navázala Británie s Polskem, je jejím druhým největším obchodním partnerem. Hlavními investory jsou Tesco, Glaxo SmithKline, AVIVA, BP, Shell Overseas, HSBC, BUPA a Unilever. V roce 2013 investice dosáhly více než 3,3 miliardy eur.
Překvapivý výsledek referenda a mnoho nejistot s ním spojených mohou paradoxně projektu v Nitře pomoci.
„Zatím nikdo neumí říct, zda dojde k zavedení cel mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Pokud se tak stane, bude pro Jaguar Land Rover výhodné dotáhnout na Slovensko co nejvíce subdodavatelů,“ řekl listu Pravda Juraj Sinay, prezident Svazu automobilového průmyslu na Slovensku.
K případnému vycouvání automobilky z investice na Slovensku by tak mohl spíše než úvahy o clech vést prudký pokles kurzu britské libry. Pravda uvádí, že podle investiční smlouvy může firma záměr přehodnotit v případě, že kurz libry bude po dobu šesti měsíců nižší než euro. To se ale zatím neočekává.
Brexit také může dopadnout na investice britských firem v Česku. Tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba uvedl, že „v otázkách vnitřního trhu (tedy i volného pohybu zboží a částečně v oblasti investic) lze očekávat, že Velká Británie bude tlačit na setrvání na vnitřním trhu EU (jakýsi lepší norský model). Na druhou stranu Evropská komise nyní říká, že to pro ni nebude přijatelné“.
- V pořadí největších zahraničních majitelů českých firem podle kapitálu upsaného v základním jmění patří Velká Británie do první desítky. Ale zatímco v roce 2007 se nacházela na čtvrtém místě, letos je sedmá. Největšími investory jsou Německo a Nizozemsko.
Podle Kotrby tedy zatím nelze předvídat, jakým způsobem bude proudit zboží mezi Unií a Británií. Ministerstvo se však domnívá, že obě strany budou hledat co nejkomfortnější model nových ekonomických vztahů a vzájemných pravidel. „Politické dopady brexitu budou větší než ekonomické,“ dodal Kotrba.
Nastavení nových vztahů ale bude nějaký čas trvat, vyjednávání o vystoupení totiž mohou trvat měsíce. Britský premiér David Cameron to navíc chce nechat až na svém nástupci, který přijde po jeho podzimní demisi. Zástupci unijních institucí nicméně požadují, aby byly rozhovory o britském odchodu z Unie, pro který se v referendu vyslovilo skoro 52 procent Britů, zahájeny co nejdříve.