Odboráři: Společnost OKD chtějí koupit Pavel Tykač a René Holeček

2 minuty
Události: OKD už dluží i státu - za sociální pojištění
Zdroj: ČT24

Dalšího jednání o osudu krachující černouhelné společnosti OKD se účastnili ministři, odbory i hejtman Moravskoslezského kraje. Hornické odbory přišly s překvapivým návrhem řešení celé situace: Pavel Tykač a René Holeček mohou podle nich odkoupit společnost OKD. Odbory s nimi již vyjednávaly po řadu týdnů. Současnou situaci v OKD označili odboroví předáci za „alarmující“.

Tykač a Holeček by podnik mohli koupit jako „fyzické osoby“, uvedly odbory, které takovou nabídku vítají. Horníci totiž údajně nechtějí, aby do OKD vstupoval někdo zvenčí, ale měl by to být člověk, který má „zkušenosti s uhelným byznysem“. 

Pavel Tykač, který je mimo jiné majitelem mosteckých dolů, k tomu uvedl, že „v tomto případě nejde zdaleka jen o peníze“. Jde podle něj o zachování celého oboru. „A kdybych nebyl přesvědčen, že minimálně část OKD může existovat, tak bych nabídku odborů účastnit se na tomto projektu s díky odmítl,“ dodal.

Speciál ČT24: OKD by mohli koupit Pavel Tykač a René Holeček

 Skupina, kterou tvoří horničtí odboráři, Tykač a Holeček, má kromě koupě zájem i o pohledávky současných majitelů firmy. Odbory tvrdí, že dosavadní způsob řešení situace v OKD považují za nedostatečný a současný stav za „alarmující“.

„Vytváří zásadní nejistotu ohledně zajištění další existence podstatných částí OKD, o jejichž životaschopnosti jsme přesvědčeni,“ sdělil předseda Sdružení hornických odborů Jaromír Pytlík.

Odbory podle něj s firmou Mostecká uhelná vyjednávaly po řadu týdnů. „Zajímali jsme se o to, jak by to mohlo proběhnout, teď je otázka, jak se dohodnout,“ podotkl Pytlík, který se obává také další eskalace napětí ve firmě. Horníci například dosud nevědí, zda dostanou příští měsíc výplatu. „To bohužel nikdo není schopen zodpovědět. Je to úkolem i insolvenčního správce,“ řekl. 

„Našim společným zájmem je podílet se na přípravě restrukturalizačního plánu s cílem zajistit co možná nejplynulejší fungování OKD, zajištění maximální možné zaměstnanosti a vytvoření podmínek pro další existenci OKD v řádu roků,“ doplnil odborový předák Jan Sábel.

Podle Sábela skupina, která chce koupit OKD, navíc nežádá státní garance. „Je jasné, že pan Tykač nebude dávat stamiliony či miliardy korun skupině AHG (vlastník OKD), protože OKD má zhruba minus deset miliard korun. Jen 9,6 miliardy by stála technická likvidace včetně škod a sociálních nákladů,“ uvedl. Jinou možností je, že by do OKD vstoupil stát, dodal. 

Jiné varianty řešení OKD podle Sábela z hlediska odborů ve hře nejsou, protože další zájemci mají zájem o odkup OKD pouze v rámci konkurzu. „My se konkurzu bojíme, protože je to rozprodej majetku, a pak je otázka, co by odkoupili, jestli by třeba neodkoupili jen jeden důl a zbytek by zůstalo na státu,“ uvedl. Tykač podle něj má podporu odborů i díky tomu, že těží na Mostecku. „Snaha, aby ovládl vedle hnědého uhlí i černé uhlí je dobrým motivem,“ dodal.

Ve hře bylo víc podnikatelů

Lidové noviny nabízely jiný scénář: peníze na další provoz OKD mohli dát podle listu podnikatelé Petr Paukner a Petr Otava. OKD by poskytli provozní půjčku ve výši dvou miliard korun na nákup uhlí. Peníze nechtějí dát přímo OKD, ale prostřednictvím státní firmy Diamo nebo jinému státem vlastněnému podniku.

Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík taková jednání potvrdil. „My jsme jednali s mnoha skupinami, jednali jsme s panem Otavou, s panem Pauknerem, s panem Krúpou. Kdo odkoupí akcie a většinu pohledávek a stane se většinou ve věřitelském výboru, je to podstatné. Úplně stejnou věc může učinit stát a bude to pod plnou kontrolou státu. Takže teď je otázkou, jak se zachová stát,“ řekl Pytlík.

Takový návrh se však údajně nelíbí ministru financí Andreji Babišovi (ANO). A za „zbytečný bypass“ ho označil také hejtman Miroslav Novák (ČSSD). „Pokud by stát měl převzít garance, tak ať to udělá rovnou,“ řekl s tím, že je hlavně potřeba zabezpečit provozní financování OKD.

Velkým problémem je podle Nováka také to, že OKD má velký seznam věřitelů. Jen z Moravskoslezského kraje je na něm podle Nováka 650 firem. „Kdyby každá firma měla propustit na tři desítky lidí, je to 20 tisíc lidí bez práce,“ vypočítal. „Doporučuji proto vládě, aby poskytla OKD státní půjčku,“ doplnil.

Například v Orlové proto v pondělí jednali zástupci měst o současné situaci a možnostech řešení. Dluhy OKD již ohrožují desítky pracovních míst ve zdejších firmách. Podle zjištění redaktorky České televize Markéty Radové už kvůli tomu musela propouštět zdejší strojírenská společnost. Zástupci Orlové oslovili nedaleké Třinecké železárny coby možného zaměstnavatele osob, které kvůli krachující OKD přijdou o místo.  

Pondělní schůzky se účastnil rovněž prezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák či předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka, vládní zmocněnec Jiří Cienciala nebo primátor Karviné Tomáš Hanzel (ČSSD). Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) uvedl, že na jednání k OKD „vyhodnocoval dosavadní kroky vlády a plánovaná opatření pro pomoc zaměstnancům i kraji“.

Odbory na jednání opět otevřely téma hornických důchodů. Poslanci na začátku května rozhodli, že horníci z hlubinných dolů budou moci odcházet do starobního důchodu o sedm let dříve než ostatní pracovníci. Novela o penzijním pojištění má nyní zamířit k posouzení do horní komory.

Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly budou odbory požadovat, aby se Senát možnosti projednávání návrhu vzdal a pustil ho rovnou k podpisu prezidenta. Vláda také již dříve schválila příspěvek pro propouštěné z OKD. Havíři dostanou sedm tisíc korun, nebo případně osm tisíc korun.

Černouhelná OKD s téměř 12 000 zaměstnanci na sebe na začátku května podala insolvenční návrh. Firma dluží více než 650 věřitelům přes 17 miliard korun, nedokáže své závazky splácet a její majetek nedosahuje ani hodnoty sedmi miliard korun. Krajský soud v Ostravě následně vyhlásil úpadek firmy. Do insolvenčního řízení se už se svými pohledávkami přihlásilo 50 věřitelů, kteří po OKD chtějí celkem více než deset miliard korun. Věřitelem OKD se stal také stát, firma totiž nezaplatila část sociálního pojištění. Pohledávka činí zhruba 70 milionů korun.

Na firmu, která je v platební neschopnosti, dohlíží insolvenční správce Lee Louda. Redaktorům České televize před několika dny sdělil, že neočekává žádné brzké konkrétní výsledky. Situace je podle něj velmi složitá.

Majitelem černouhelných dolů OKD, které mají existenční problémy, je společnost NWR. Novým vlastníkem NWR se po odchodu společnosti CERCL Mining, kterou z poloviny vlastní podnikatel Zdeněk Bakala, stala letos v únoru skupina Ad Hoc Group (AHG). Ta sdružuje tři britské investiční společnosti a v NWR má nyní 60 procent hlasovacích práv a je zároveň hlavním věřitelem černouhelné společnosti OKD. Podle předběžných informací má jen sama AHG pohledávky za 13 miliard korun.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
před 23 hhodinami

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...