Sněm Agrární komory v neděli označil vládou schválené kompenzace škod způsobených loňským suchem za nedostatečné. Zemědělci nesouhlasí ani s krácením peněz pro velké podniky v případě, že celkové nároky přesáhnou 600 milionů korun, což je částka, kterou ve středu kabinet odsouhlasil.
Podle prezidenta Agrární komory Miroslava Tomana loňské sucho způsobilo zemědělcům škody za tři miliardy korun. I proto pokládá vládou stanovenou částku za nedostatečnou.
„Některé sektory na odškodnění velmi obtížně dosáhnou, zejména chmelaři,“ uvedl k podmínkám kompenzací. Zemědělci si stěžují také na to, jak dlouho musejí na kompenzace čekat. Kolegové v Polsku již peníze dostali v září loňského roku.
Ministr zemědělství Marián Jurečka (KDU-ČSL) řekl, že výhrady vnímá a je připraven dál se zemědělci diskutovat. Požádal však o strpení – chce nejprve počkat na to, kolik se nakonec sejde žádostí a zda vůbec bude nutné krátit velkým podnikům náhrady.
Komora je za zrušení sankcí
Agrární komora ČR bude také apelovat na představitele Evropské unie, aby začali s Ruskem jednat o perspektivním ukončení sankcí. Komora chystá s kolegy z visegrádské čtyřky společnou výzvu. Zemědělství by se podle Tomana nemělo stát rukojmím v politických přestřelkách.
„Zemědělci neprodávají zbraně, ale potraviny,“ řekl Toman. Když jde o zemědělství, nemělo by se podle něj řešit, „kdo a kde jakou vlajku vyvěšuje“. Když Evropská komise zemědělcům nevyhoví, budou požadovat další kompenzace, zdůraznil Toman.
Moskva odpověděla na unijní sankce spuštěné vůči Rusku kvůli ukrajinské krizi omezením dovozu. Evropská komise loni v září představila balík opatření za půl miliardy eur, která měla trh stabilizovat. Patří mezi ně výkupy a skladování nadprodukce či podpora vývozu. Podle Tomana jsou ale dopady na evropské zemědělce mnohem vyšší.
Problémy teď mají zejména producenti mléka a vepřového masa, kde nadvýroba stlačuje cenu.
„Je třeba, aby se k tomu Evropská unie postavila čelem a aby se peníze dokázaly najít,“ řekl Jurečka. Rozhodnutí o společných sankcích bylo politické rozhodnutí, tak by měla být podle něho zajištěna evropská pomoc pro zemědělce ve všech státech.
„Chceme, aby se zopakoval loňský pomocný balíček, který byl z evropského rozpočtu. Zároveň by to nemělo být z krizové rezervy společné zemědělské politiky,“ řekl Jurečka.
Podle jihomoravského hejtmana Michala Haška (ČSSD) jsou sankce už nyní nesmyslné. Také prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý uvedl, že sankce nezměnily politické chování druhé strany, a nesplnily tak svůj účel. „Současně sankce zbytečně tvrdě dopadají na nás na všechny,“ řekl Dlouhý.
Zlomový rok pro zemědělce?
Toman na sněmu také řekl, že letošní rok bude pro mnohé zemědělské podniky zlomový. Vážná je podle něj situace zejména v produkci mléka a vepřového masa. Zemědělci se potýkají s dopady ruských sankcí i ostrou konkurencí ze zahraničí, loňský rok mnozí proto hodnotí negativně. Právě kvůli dovozu uvažují velké podniky o rušení chovu prasat.
Ministr zemědělství z připravovaných podpůrných kroků jmenoval například nový dotační titul na kvalitu mléka a životní podmínky dojnic v objemu 850 milionů korun ročně a také rozšíření úvěrových možností u Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu.
„Příští týden by měla vláda projednat návrh na změnu zákona o spotřební dani, kde by se měla projevit zelená nafta pro živočišnou výrobu, je to zhruba částka 385 milionů korun, která by měla zůstat u českých zemědělců,“ uvedl Jurečka.
