V prvním měsíci vykázalo hospodaření státu přebytek 45,9 miliardy korun. Ministerstvo financí uvedlo, že jde o nejlepší lednový výsledek rozpočtu od vzniku České republiky. Růst příjmů nejvíc ovlivnily prostředky přijaté z Evropské unie. Ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek ale upozorňuje, že lednové výsledky dávají jen málo signálů o ekonomickém vývoji nebo rozpočtové politice státu. Marek Dřímal z Komerční banky dodává, že obecně na začátku každého roku bývá přebytek rozpočtu.
Rozpočet dosáhl v lednu nejvyššího přebytku v historii České republiky
Události ČT: K vysokému přebytku pomohl růst ekonomiky, vyšší výběr pojistného a peníze z fondů EU (zdroj: ČT24)
Pozitivní je, že se navyšují mzdy, tím pádem jsou i větší odvody a samozřejmě pro odvody na důchodový systém je to velice důležité.
Celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly částky skoro 126 miliard korun. Meziročně vzrostly o 14,8 miliardy. Zásadní část představují prostředky z Evropské unie.
Celkové daňové příjmy bez sociálního zabezpečení v lednu meziročně stouply o 0,4 miliardy na 52,6 miliardy korun. Platby za sociální pojištění ale přinesly do rozpočtu o miliardu a půl víc než loni a podel ministra financí Andreje Babiše (ANO) je tak pozitivní, že se navyšují mzdy a tím pádem jsou vyšší i odvody.
Od ekonomů ale zaznívá, že tím nelze konstatovat, že se vládě daří zlepšovat daňový výběr. „Příznivý stav plnění rozpočtu lze stále, podobně jako loni, vysvětlit čistě na základě vzmáhající se ekonomické aktivity, související s celkovým hospodářským růstem, případně přechodnými faktory typu čerpání prostředků z EU,“ uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.
Dřímal: Na každém začátku roku bývá přebytek rozpočtu (zdroj: ČT24)
První letošní měsíc byl z hlediska hospodaření státu úspěšný, leden ale málo vypovídá o trendech celého roku.
Například inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) meziročně kleslo o 0,2 miliardy. Na úrovni veřejných rozpočtů ovšem podle ministerstva výnos daně stoupl. Pokles v případě rozpočtu je podle úřadu způsoben lednovou změnou rozpočtového určení daní, kdy došlo k navýšení podílu krajů na celkovém výnosu DPH ze 7,86 procenta na 8,92 procenta.
„Naopak pozitivně by měl na inkaso působit růst výdajů domácností a vládních institucí na spotřebu,“ uvedl resort financí s tím, že by se v průběhu roku mělo pozitivně odrazit na inkasu DPH zavedení kontrolního hlášení. Zlepšení očekává i v souvislosti s elektronickou evidencí tržeb, která však stále čeká ve sněmovně na schválení, i když koalice už prosadila termín hlasování o EET na 10. února.
Lednové příjmy státního rozpočtu v roce 2016
Lednové výdaje státu se pohybovaly v objemu 80 miliard korun. Meziročně byly o 2,4 miliardy nižší. „Na meziročním poklesu se podílí i nižší čerpání nároků z nespotřebovaných výdajů minulých let v oblasti společných programů EU a České republiky o 3,8 miliardy korun, což souvisí i s tím, že v roce 2015 eskalovalo čerpání výdajů spadajících do programového období 2007–2013,“ uvedlo ministerstvo.
Tradičně platí, že z lednového plnění nemůžete vyčíst absolutně žádnou predikci na celý rok. První čísla, která nám napoví, jak bude rok vypadat, budou čísla z 31. března.
Hospodaření státního rozpočtu tak na konci ledna skončilo přebytkem ve výši 45,9 miliardy korun. Oproti stejnému období roku 2015 je to výsledek lepší o 17,3 miliardy. V roce 2014 byl ale výsledek podobný, byť o něco nižší – 45 miliard. Podle ministerstva tak stát v letošním lednu dosáhl nejlepšího výsledku od vzniku České republiky.
„První letošní měsíc byl z hlediska hospodaření státu úspěšný, leden ale málo vypovídá o trendech celého roku,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Zveřejněná čísla podle něj dávají jen málo signálů o aktuálním vývoji ekonomiky či rozpočtové politice státu. „Obecně na začátku každého roku bývá přebytek rozpočtu, pokud se nejedná o nějaký krizový rok,“ uvedl analytik Komerční banky Marek Dřímal.
Rozpočet 2016
Schválený rozpočet pro rok 2016 počítá se schodkem 70 miliard korun, což je proti loňskému schodku o 30 miliard méně. Celkové výdaje rozpočtu budou 1,251 bilionu a příjmy 1,181 bilionu korun. Vláda v souvislosti s tím počítá s růstem ekonomiky o 2,5 procenta a průměrným růstem spotřebitelských cen o 1,5 procenta.