Nevyčerpaných 30 miliard v eurofondech ještě snížíme, věří Šlechtová

Česko za programové období 2007 až 2013 nevyčerpalo z evropských fondů celkem asi 30 miliard korun, uvedla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO). Věří ale, že se částku podaří ještě snížit. Česká republika totiž získala výjimku, podle které bude moci zpětně doplatit projekty za miliardy korun.

U nedočerpaných peněz z minulého období sehraje výjimka z Bruselu ještě významnou roli. „Během následujícího půl roku se budeme snažit dát takzvané retrospektivní projekty do stávajících operačních programů,“ uvedla ministryně Šlechtová. Přesnější čísla, jak dopadne toto dočerpání, oznámí vláda v červenci.

Když naše vláda začátkem roku 2014 začala úřadovat, příjemci dotací z programového období 2007–2013 měli proplaceno 389 miliard korun, což bylo asi 55 procent z částky, kterou jsme mohli vyčerpat. A je potřeba si uvědomit, že v té době už to období v podstatě skončilo. Neumím si představit, že bychom v roce 2020 měli proplacenu jenom polovinu prostředků z nového období. To se nestane.
Bohuslav Sobotka
premiér

Celkově mělo Česko v programovém období 2007 až 2013 k dispozici v evropských fondech 700 miliard korun. „Z té částky nedočerpaných 30 miliard nemohla mít naše vláda na 11 miliard žádný vliv, protože ty peníze nebyly vyčerpány v roce 2013 a naše vláda nastoupila na začátku roku 2014,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Jak ale upozorňuje redaktor serveru HlídacíPes.org Petr Holub, faktury, které Česko poslalo do Bruselu, nemusejí projít přesně tak, jak by si vláda přála. „Česká republika odeslala všechny možné faktury a ani se moc nekontrolovaly. Pokud by došlo v Bruselu k nějaké přísnější kontrole, tak dojde ke korekcím a ty už nebude možné napravit,“ dodává Holub s tím, že by eurodotace nemusely pokrýt například požadovaných osm miliard na prodloužení metra - ministerstvo dopravy zde totiž upozorňuje na velké machinace. 

Místo nedočerpání tentokrát EIA

V novém programovém období už byly podle premiéra předloženy výzvy na téměř 40 procent z částky přidělené pro léta 2014 až 2020. „S tím stavem jsem velmi spokojen. Zdá se, že začátek máme úspěšně za sebou,“ řekl Sobotka. Vláda podle něj vypsala už 180 výzev. V monitorovacím systému evropských fondů eviduje zhruba 11 tisíc žádostí.

Problém je ale v tomto případě jinde – více než 60 dopravním stavbám hrozí pozastavení. Evropská unie od nich totiž požaduje aktuální takzvanou studii EIA, tedy posouzení vlivu na životní prostředí.

Pokud by to musela být opakovaná plnohodnotná EIA, tak u některých staveb bychom měli velký problém to vůbec projednat.
Dan Ťok

„Skutečně máme na řadu významných staveb ty takzvané staré EIA, které jsou bohužel předvstupní a jsou velmi staré – jsou to 17 až 20 let stará hodnocení na životní prostředí,“ uvedl v pondělí ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Vypracování nových studií by mohlo zdržet nebo pozastavit čerpání zhruba 90 miliard korun z evropských fondů. Sobotka chce podle svých slov tuto situaci řešit, až „to bude takticky vhodné a když se bude jednat třeba na úrovni vedení Evropské komise“.

  • Od svého vstupu do Evropské unie v květnu 2004 Česká republika čerpala a čerpá evropské peníze ve třech programových obdobích. V prvním zkráceném do roku 2006 získala zhruba 80 miliard korun. 
  • Ve druhém období mělo Česko k dispozici 700 miliard, podle posledního vývoje z toho nevyčerpalo asi 30 miliard korun. Ve hře je ale stále výjimka od EU, takže výsledné číslo bude zřejmě nižší. 
  • Ve třetím programovém období 2014–2020 má k dispozici přibližně 650 miliard korun.