Biopaliva jsou sice levnější, ale ne všechny motory je zvládnou

Praha – Při prvním pohledu na stojany benzinových pump se zdá být vše jasné – biopaliva vyjdou řidiče při placení na méně než jejich klasické verze. Ale tato ekologicky šetrnější paliva mají i druhou stránku mince. Auta, která na ně jezdí, mají vyšší spotřebu, náklady na údržbu jsou také vyšší a hlavně – ne všechna auta na ně pojedou.

Biopaliva jsou sice levnější, ale dražší je zase údržba (zdroj: ČT24)

„Vypadalo to na nějaké závady v motoru, protože nestartoval. Vyměnili jsme baterii, ale motor pořád nechtěl naskočit,“ popisuje Američan David Staedtler, který žije v Česku, stav svého auta poté, co začal tankovat ecodiesel. Až po několika servisních prohlídkách se ukázalo, že do jeho auta bionafta vůbec nepatří.

Motory, které jsou poháněny bionaftou, potřebují obecně více péče. „Ta nafta není tak mastná a dochází k tomu, že se zadírají jednotlivé vstřiky, vydírá se čerpadlo, “ říká automechanik Aleš Soukup, který tyto auta servisuje.

A právě z tohoto důvodu není celková úspora v případě tankování biopaliv tak jednoznačná, a to ani u bioetanolu. Jejich cena je sice nižší než klasický benzin nebo nafta, ale auto ho většinou potřebuje na stejnou vzdálenost víc. K tomu je ještě potřeba připočítat i úpravu motoru, která řidiče vyjde řádově na tisíce korun. „Na předělání je potřeba řídicí jednotka, která ovládá stávající systém palivový, to znamená benzinový,“ vysvětluje Soukup.

„Pokud člověk hodně jezdí, tak může třeba za tři roky mít tu krabičku vlastně vrácenou, tu investici do té přestavby. Nebo se dá říct, že na litru paliva potom šetří zhruba korunu,“ uvedl předseda CZ Biom Jan Habart. I tak ale spoustu lidí biopaliva spíše odrazují. „Levnější je, ale nechci riskovat, že když ušetřím dvě koruny nebo tři koruny na litru, tak si zničím motor, který stojí mnohem víc,“ říká Marek Tomíšek, šéfredaktor serveru Úsporně.info, který auta testuje a zkouší úspornou jízdu.

Do rozhodování o tom, jaké si koupíme auto, zasahuje ještě jeden faktor, a to cena ropy. Čím je nižší, tím méně budou pro řidiče biopaliva atraktivní.

V současné době probíhá ve sněmovně bouřlivá debata ohledně prodloužení daňového zvýhodnění právě na biopaliva. Ministr financí Andrej Babiš je v této situaci podle opozice i sociální demokracie ve střetu zájmů. (čtěte více)

Biopaliva první a druhé generace

Surovinou pro výrobu současných biopaliv první generace je biomasa. Mezi biopaliva první generace patří bioetanol, vyrobený z obilí, cukrové řepy, cukrové třtiny, kukuřice, škrobu, rostlinných odpadů kvašením a rafinací, metylester řepkového oleje, vyrobený z vylisované řepky olejné esterifikací, dále metylester mastných kyselin (FAME), vyrobený z vylisovaných olejnatých rostlin (palmový olej, slunečnicový olej…) či biobutanol vyrobený katalytickou konverzí bioetanolu.

U biopaliv druhé generace je surovinou tzv. nepotravinářská biomasa, jako je lesní biomasa včetně těžebních zbytků, zemědělský odpad (sláma, seno, kukuřičné, řepkové a jiné zbytky), energetické rostliny (křídlatka, čirok, šťovík apod.) či biologický odpad z domácností. Mezi biopaliva vyrobená z této suroviny patří bioetanol, motorová nafta jako syntetický produkt Fischer-Tropschovy syntézy, methanol, resp. benzin jako produkt katalytické konverze syntézního plynu, biobutanol z bioetanolu aj.