Hranice 27 korun k euru možná bude déle, než se čekalo

Důvodem pro krok, proč ČNB zvažuje udržovat hranici 27 korun k euru, je skutečnost, že v dohledné době zřejmě nebude potřeba v Česku zpřísnit měnovou politiku. „Dovážíme a ještě nějakou dobu zřejmě budeme importovat systematické protiinflační a často i deflační tlaky z eurozóny. Kurzovní závazek na nějaké hranici pomáhá omezovat jejich negativní důsledky na poptávku v české ekonomice. Limit na úrovni 27 korun za euro tu s námi pravděpodobně zůstane déle, než jsme předpokládali,“ uvedl Singer v rozhovoru pro slovenský list Hospodárske noviny.  

Režim devizových intervencí se zmiňovaným závazkem ČNB zahájila předloni v listopadu a později oznámila, že ho neukončí dříve než v roce 2016. Koruna tento měsíc oslabila až k úrovni 28,50 Kč za euro. Následně část ztrát smazala a dostala se pod hranici 28 Kč/EUR. Singer uvedl, že kolísání kurzu české měny nebylo nijak dramatické. „My necháváme kurz volně fluktuovat na úrovních nad stanovených 27 korun. Nemáme určenou žádnou horní hranici,“ dodal Singer. Guvernér ČNB také poznamenal, že klesající ceny ropy jsou spíše pozitivním faktorem pro ekonomiku. Sice prý mohou být překážkou pro dosažení inflačního cíle ČNB, ale na druhé straně pomáhají firmám.  

Z douhodobého hlediska se nemusí stát nic

Na to, co to nyní udělá s korunou, si budeme muset chvíli počkat. To, co prohlásil Singer, může nyní zafungovat i jako červený hadr na býka a je samozřejmě otázkou, zda to nevyvolá spekulativní nájezdy na měnu. Nicméně podle některých analytiků se nemusí stát vůbec nic. Poukazují na fakt, že to, že ČNB bude držet intervenční režim déle, už zaznělo z jejích úst několikrát. Proto ještě takové prohlášení, míní, nemusí mít vliv na oslabování české koruny. „Myslím, že aby to vyvolalo dlouhodobé oslabení nad 28 korun za euro, tak by musela ČNB jednoznačně prohlásit například to, že intervenční hranici skutečně posunuje, anebo třeba, že jí bude držet až do roku 2020,“ vysvětluje Markéta Šichtářová z Next Finance. Nevylučuje sice, že koruna oslabit může, ale v takovém případě půjde podle ní jen o krátkodobou záležitost, v řádů několika dnů, maximálně týdnů. 

Český trh spíše již nějakou dobu spekuluje o opačných tendencích. Ty by mohly nastat spolu s výměnou některých členů bankovní rady ČNB. Noví členové mohou totiž znamenat i nové názory. „Intervenční režim by pak naopak mohl skončit dříve, než by se očekávalo,“ poukazuje Šichtářová. 

Vedle toho tady máme také aktuální příklady ze Švýcarska a Dánska. Švýcarsko bylo vlastně nuceno vzhledem k vývoji opustit intervenční režim, které udržovalo. Dánsko ho sice ještě neopustilo, ale tamní centrální banka má plné ruce práce. Trh spekuluje nad posilováním dánské koruny a tamní centrální banka už dvakrát po sobě snížila úrokové sazby, aby právě od těchto spekulací demotivovala.

„Vyjádření to překvapující není. Již loni v prosinci jsme psali, že ČNB prodlouží závazek přibližně do konce roku 2016, nicméně nebude posouvat intervenční hladinu,“ soudí hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Podle něj sice posunutí termínu nepřinese nové potřebné tlaky na růst cen, ale zabrání předčasnému zpřísnění měnových podmínek, pokud by se opustil režim intervencí dříve a koruna začala posilovat. 

I podle analytika UniCredit Bank Pavla Sobíška by bylo možné prodloužení režimu považovat za logickou reakcí, pokud se vyloučí posunutí kurzového závazku. „Předpokládám, že ČNB v únoru přijde s upřesněním, že se svým kurzovým režimem neskončí dříve než na konci roku 2016,“ uvedl. Podle hlavního ekonoma finanční skupiny Rokle můžetaké dojít k tomu, že termín ukončení ponechá ČNB otevřený s tím, že jej podmíní určitým kýženým vývojem inflace," uvedl.

Obavy vyvolala nízká inflace

Diskuse a obavy investorů z dalšího zásahu centrální banky vyvolaly především údaje o prosincové velmi nízké inflaci z počátku ledna. Po zveřejnění dat proto oslabila koruna na několikaletá minima k euru. Ztráty ovšem později částečně smazala. Analytici nyní očekávají v prvním čtvrtletí pokles cen, tedy deflaci. Ta je ovšem způsobena především klesajícími cenami ropy a potravin a vývojem veurozóně.

Singer v souvislosti s tím nedávno uvedl, že není nutné, aby měnová politika centrální banky rychle reagovala na pokles cen ropy nebo potravin. Již dříve hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že opětovná hrozba deflace v ekonomice není vinou ČNB. Ta naopak loni díky intervencím deflaci podle něj odvrátila. "ČNB by mohla posunout i hranici kurzového závazku, tedy oslabit korunu. Této možnosti se ale bude ČNB snažit spíše vyhnout. Podle Marka by jinak mohla čelit kritice ze zahraničí, eurozóny i zemí střední Evropy, že si oslabením kurzu ČR pomáhá na jejich úkor.

Hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil také upozornil, že ČNB nebude dlouhodobě schopna dostat inflaci ke svému dvouprocentnímu inflačnímu cíli. Důvodem bude především přetrvávající tlak ze zahraničí na pokles cen.