Bratislava - Rusko v polovině týdne obnovilo dodávky plynu do Evropy a státy tak mohou začít sčítat škody. Politici nejvíce krizí zasažených států nešetří silnými slovy. Slovensko nebo Bulharsko muselo sáhnout k regulacím spotřeby, tam jsou škody nejvyšší. Česko, i díky zásobám, vyvázlo bez větších problémů.
V Bulharsku nebo na Slovensko se podle nezávislého analytika Vratislava Ludvíka škody vyšplhají díky nuceným přerušením výrob do miliard eur. Bulharský ministr hospodářstí a energetiky přirovnal uzavření plynových kohoutků k teroristickému útoku. Podle něj to bude mít katastrofální dopady na Bulharskou ekonomiku. „Plynová krize není přírodní katastrofou, je to politický úder ze zahraničí. A my máme právo na politickou kompenzaci a solidaritu ze strany EU,“ upozornil bulharský ministr hospodářství a energetiky Petar Dimitrov. Bulharsko předpokládá snížení hrubého domácího produktu o procento. Slováci dokonce o půl procenta víc.
Jedním z řešení do budoucna má být pro Slovensko i širší spolupráce s ruským plynárenským podnikem, jedním z přispěvatelů krize, společností Gazprom.
Slovenská vláda uvažuje o vytvoření státem ovládané plynárenské firmy se zahraničním akcionářem, která by konkurovala společnosti Slovenský plynárenský priemysel (SPP). Oznámil to po schůzce se zástupcem ruského plynárenského koncernu Gazprom Alexandrem Medveděvem premiér Robert Fico.
Medveděv řekl, že Gazprom má zájem na Slovensku založit společný podnik, v úvahu ale podle Fica připadá i společnost RWE. „Je možné vytvořit společný podnik s Gazpromem, je možné vytvořit rovněž společný podnik s RWE,“ řekl Fico.
Podle některých energetických expertů by ale evropské státy měli spíše propojit své energetické sítě a čelit tak podobným krizím, jakou bylo omezení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu. Další možností je postavit více uložišť této suroviny.
