Brusel – Dluhová krize, kterou v současné době prochází Evropa, je nejhorší od druhé světové války. Před členy výboru Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to prohlásil šéf Evropské centrální banky (ECB) Jean-Claude Trichet. Evropa musí podle něj rychle pokročit v integraci a založit společné ministerstvo financí. Trichet tím dal znovu najevo, že členové EU musejí více spolupracovat.
„Všechna naše nestandardní opatření jsou navržena tak, aby obnovila lepší přenos měnové politiky,“ řekl Trichet o politice Evropské centrální banky. „Máme bilanční sumu, která je o 77 procent větší ve srovnání s obdobím před začátkem krize. Americká centrální banka (Fed) má bilanční sumu, která je větší o 226 procent,“ dodal.
Masivní nárůst bilanční sumy je výsledkem podpory evropské ekonomiky a zadlužených zemí eurozóny. Evropská centrální banka v rámci těchto opatření nakupuje státní dluhopisy vybraných zemí, aby udržela vysokou likviditu. Ta je nezbytná k hladkému úvěrování firem i domácností. Podobné kroky v posledních letech aplikuje i Fed.
Popírat existenci krize by byla chyba
„Snažili jsme být maximálně opatrní, důrazní a přesní, jak jen to šlo. Snažit se ale popírat, že máme nejhorší krizi od druhé světové války, to by podle mého názoru byla ta největší chyba, jakou bychom mohli udělat,“ varoval Trichet.
Trichet zároveň upozornil, že růst hrubého domácího produktu eurozóny bude ve druhém pololetí tohoto roku jen velmi slabý. „Rizika ohrožení hospodářského výhledu, která byla až dosud vyrovnaná, teď ukazují na zhoršení situace,“ zdůraznil. Míra inflace v nadcházejících měsících zůstane nad hranicí dvou procent, kterou Evropská centrální banka považuje za strop cenové stability. S poklesem pod dvě procenta banka počítá až příští rok.
Ekonomové často upozorňují, že citelným rozšířením měnové báze centrální banka rozehrává nebezpečnou hru, která se může vymknout a způsobit vysokou inflaci. Trichet nicméně odmítá, že by inflace znamenala bezprostřední riziko. „Ve střednědobém i dlouhodobém výhledu jsou inflační očekávání stabilní,“ řekl Trichet. Dodal, že na posledním zasedání bankovní rady se rizika ohrožení střednědobého výhledu jevila jako vyrovnaná.
Trichet sice připouští, že od začátku finanční krize už centrální banka výrazně zvýšila bilanční sumu, na druhou stranu ale nejnovější statistická data podle něj naznačují, že peníze nejdou přímo do spotřeby. Část se jich drží na účtech, patrně z preventivních důvodů, kdyby se opět zhoršil přístup k úvěrům.
Evropa musí vykročit směrem k politické jednotě
„Podle mého osobního názoru bude muset Evropa udělat výrazný krok směrem k politické jednotě, kde bude existovat výkonná odnož a parlament. Obě tyto instituce by měly rozšířenou zodpovědnost, jako už je tomu v každé demokracii. Součástí té výkonné odnože by bylo také Evropské ministerstvo financí,“ řekl Trichet.
Navrhované evropské ministerstvo by podle Tricheta mohlo zodpovídat za velké federální rozpočty, ale zcela jistě za silnou ekonomiku a za dohled nad fiskální politikou. Na starosti by tak mělo finanční sektor a navenek by zastupovalo hospodářskou a měnovou unii.
