Matolcsy podle agentury Reuters novinářům řekl, že navrhovaná daň bude činit 0,1 procenta. Od daně mají být osvobozeny transakce, které provádí centrální banka a ministerstvo financí. Finanční transakce v Maďarsku mají hodnotu asi 600 bilionů forintů. Ministr také oznámil novou daň pro podniky z odvětví energetiky a veřejně prospěšných služeb. Daň bude činit 30 procent.
Vláda má rovněž v plánu získat asi 30 miliard forintů (zhruba 2,6 miliardy korun) z nových daní, které od 1. července uvalí na telefonování. Daň budou platit poskytovatelé služeb. Navrhovaná opatření mají zajistit, že Maďarsko v letošním a příštím roce sníží deficit veřejných financí tak, jak po něm požaduje Evropská unie.
Pokud by to nedokázalo, mohlo by přijít o peníze z rozvojového fondu v objemu téměř půl miliardy eur (skoro 13 miliard Kč). Brusel avizoval, že k takovému kroku by sáhnul od příštího roku, pokud Budapešť do června nebude mít plán snižování zadlužení. Zveřejněný návrh předpokládá, že Maďaři nahradí kontroverzní krizové daně, které se týkaly bank a energetických firem, dlouhodobějšími daněmi uvalenými na ty samé sektory. Původní daně EU kritizovala kvůli tomu, jak byly koncipovány.
Maďarsko také hodlá zahájit rozhovory s Mezinárodním měnovým fondem a EU o novém financování. Matolcsy řekl, že tato jednání by mohla začít brzy, zřejmě po tom, co parlament schválí příslušné dodatky ke spornému zákonu o centrální bance. To byla hlavní příčina krachu jednání, která měla začít už před několika měsíci.
