„Vláda se s trojkou dohodla na největší části programu,“ řekl ministr po schůzce politických lídrů. Ti jednali právě o sporných reformách na trhu práce. Trojkou se rozumí věřitelé, což je Mezinárodní měnový fond (MMF), Evropská komise (EK) a Evropská centrální banka (ECB). „Jednání o pracovních otázkách zatím pokračují a jejich cílem je zlepšit podmínky. Trojka určité ústupky učinila,“ sdělil ministr. Odmítl ale říci, jaké ústupky věřitelé nabídli.
Premiér Antonis Samaras řekl zákonodárcům ze své politické strany Nová demokracie, že vláda potřebuje rozhovory s věřiteli co nejdříve ukončit. V rámci rozhovorů Řekové jednají zároveň o dalších podmínkách pomoci, kterou mají od věřitelů slíbenou.
Řecko se v roce 2010 stalo první zemí eurozóny, která byla nucena požádat o mezinárodní finanční pomoc. Věřitelé ji Aténám přiznali ve výši 110 miliard eur. Záhy se ukázalo, že tato částka stačit nebude a Řecko si dohodlo nový úvěr za 130 miliard eur (asi 3,2 bilionu Kč). Bez této pomoci by Řecko patrně muselo vyhlásit státní bankrot.
Tisk: Řecko dostane více času na snížení deficitu a reformy
Řecká vláda dostane o dva roky více času na snížení rozpočtového deficitu. Prodlouženy budou také lhůty pro realizaci hospodářských reforem a privatizaci státního majetku. Informoval o tom německý list Süddeutsche Zeitung s odvoláním na návrh dohody mezi Řeckem a mezinárodními věřiteli.
Řecko podle listu bude muset snížit rozpočtový deficit pod tři procenta hrubého domácího produktu do roku 2016 místo původně plánovaného roku 2014. Tamní vláda může údajně také počítat s brzkým uvolněním další části úvěrové pomoci v objemu téměř 32 miliard eur (téměř 800 miliard Kč). Dále pak musí Řecko do roku 2015 získat prodejem státního majetku pouze 8,8 miliardy eur místo doposud předpokládaných 19 miliard, napsala agentura DPA.
