Londýn - Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD), Evropská investiční banka (EIB) a Světová banka (SB) spojily své síly a podpoří střed a jihovýchod Evropy 30 miliardami eur (téměř 763 miliard korun). Plán má pomoci zemím zotavit se z hospodářské krize. Šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi mezitím prohlásil, že ekonomické vyhlídky eurozóny nejsou dobré a zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se měla situace v dohledné době zlepšit.
Plán, na němž se instituce dohodly, je koncipován na dva roky. Jde o podobnou pomoc, jakou tyto globální banky poskytly i po finanční krizi let 2008 a 2009. „Je to přímá odpověď na přetrvávající dopady, které mají problémy v eurozóně na mladé evropské ekonomiky,“ uvedly instituce ve svém společném prohlášení.
EBRD už během finanční krize iniciovala vznik takzvané Vídeňské iniciativy, jejímž smyslem bylo ochránit bankovní sektor ve střední Evropě před dopady rychlého oddlužování v mateřských bankách z eurozóny. Nyní je EBRD připravena poskytnout střední Evropě v letech 2013 a 2014 celkem čtyři miliardy eur. Největší část pomoci podle agentury Reuters poskytne EIB, a to zhruba 20 miliard. Zhruba 6,5 miliardy eur poskytne Světová banka.
Pomoc půjde do Albánie, Bosny a Hercegoviny, Bulharska, České republiky, Chorvatska, Estonska, Makedonie, Maďarska, Kosova, Lotyšska, Litvy, Černé Hory, Polska, Rumunska, Srbska, na Slovensko a do Slovinska. „Tyto země učinily klíčové změny na fiskálním i běžném účtu, zvýšily úspory domácností a zlepšily bilanci bank. Pořád ale čelí vážným těžkostem, včetně pokračujícího dopadu problémů v eurozóně,“ uvádí zpráva, kterou instituce vydaly.
Instituce mají v plánu podpořit iniciativu v soukromém i veřejném sektoru, včetně infrastruktury, podnikových investic a finančního sektoru.
Draghi mezitím uvedl, že vyhlídky eurozóny nejsou nijak růžové. Riziko růstu inflace nad stanovenou úroveň je podle něj relativně nízké. ECB podle očekávání nechala základní úrok na historickém minimu 0,75 procenta. „Očekáváme, že ekonomická aktivita v zemích eurozóny zůstane slabá, ačkoliv ji nadále podporuje naše měnová politika,“ řekl Draghi.
Na druhou stranu se ale prý viditelně zlepšila důvěra na finančních trzích, což je podle šéfa ECB výsledek rozhodnutí ECB zahájit program OMT (Outright Monetary Transactions; přímé měnové transakce). ECB program OMT přijala v září, zatím jej ale nezačala používat. Program by měl pomoci zadluženým zemím eurozóny, jimž se prodražila obsluha státního dluhu.
ECB nicméně trvá na tom, že pokud chce některá země pomoci ECB využít, musí o ni nejprve aktivně požádat a následně se řídit dalšími podmínkami. Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o Španělsku. „Podmínky OMT jsou jasné a my jsme připraveni jednat. Program OMT, jak víte, je plně efektivní brzdou, která byla navržena tak, aby eliminovala v eurozóně největší rizika,“ řekl Draghi.
Na letošní rok počítá Evropská komise podle nové prognózy v eurozóně s propadem hrubého domácího produktu o 0,4 procenta, v celé Evropské unii pak o 0,3 procenta. Hospodářský růst v unii oživí až v roce 2014, kdy se začnou projevovat strukturální reformy, které podnikají země ohrožované dluhovou krizí. Růst v zemích eura by měl dosáhnout 1,4 procenta. Komise také očekává že až v roce 2014 začne klesat nezaměstnanost.
