Brusel – Česká ekonomika se dočká růstu až v příštím roce, letos musí počítat s poklesem o jedno procento. Takový je aktuální pohled Evropské komise na tuzemský hospodářský vývoj. Propad HDP o 0,4 procenta čeká i eurozónu, unie jako celek však bude podle komise stagnovat. Nejnovější makroekonomická prognóza zároveň předpokládá, že český deficit veřejných financí se udrží pod třemi procenty HDP.
S růstem ekonomiky může Česko počítat až v příštích dvou letech, kdy se podle nejnovější makroekonomické prognózy Evropské komise (EK) hrubý domácí produkt zvýší o 1,8, resp. o 2,2 procenta. Proti jarní prognóze tedy komisaři odhad vývoje české ekonomiky zhoršili – v květnu předpokládali pokles o 0,4 procenta, v zimě dokonce stagnaci.
„Za celoroční pokles je zodpovědný především pokles HDP v prvním kvartálu, kdy ekonomika poklesla o hlubokých 1,3 procenta. A i když v následujících kvartálech ekonomika rostla, tak vzrůsty stejně nebudou schopny vykompenzovat pokles v prvním kvartálu. To, co jsme zažili, je nejdelší recese v dějinách samostatné české ekonomiky,“ říká analytik Raiffeisenbank Václav Franče.
Komise navíc upozornila, že bez dodatečných opatření se opět začne zvyšovat deficit veřejných financí. Zatímco letos bude činit 2,9 procenta HDP, už v příštím roce by se mohl zvýšit na tři procenta a v roce 2015 na 3,5 procenta. Česko by tak opět porušilo podmínku tříprocentního schodku, jejíž splnění je nutné pro přijetí eura.
Vládní dluh se podle komise v letošním roce vyšplhá na 49 procent HDP. V příštím roce by pak měl o 0,6 procenta překročit hranici 50 procent HDP. I tak zůstane v mezích nutných pro přijetí eura, hranice v tomto případě činí 60 procent HDP.
Inflaci v ČR předpověděla komise pro letošní rok na úrovni 1,4 procenta. V příštím roce by ale měla inflace výrazně zpomalit na 0,5 procenta, zejména kvůli očekávanému snížení cen energií. V roce 2015 by měla opět vzrůst, a to až k úrovni 1,6 procenta.
Co se týče nezaměstnanosti, odhaduje Brusel pro letošní rok hodnotu 7,1 procenta a v roce 2014 očekává jen velmi mírný pokles na rovných sedm procent. K dalšímu snížení podílu lidí bez práce dojde i v roce 2015, a to na 6,7 procenta.
Evropu čeká mírný růst
Na mírný růst se v příštích letech může těšit i evropská ekonomika. V roce 2014 konkrétně o 1,4 procenta (celá EU), resp. o 1,1 procenta (eurozóna). O rok později to má být dokonce 1,9 a 1,7 procenta. „Množí se signály, že evropská ekonomika dosáhla bodu obratu. Fiskální konsolidace a strukturální reformy přijaté v Evropě vytvořily základ pro obnovu,“ doufá eurokomisař pro hospodářskou a měnovou politiku Olli Rehn.
Do černých čísel by se v příštím roce měly vrátit i země nejvíce zasažené krizí, tedy Itálie, Španělsko a Řecko. Kypr si bude muset počkat až do roku 2015.
Rehn nicméně varuje před brzkou oslavou vítězství – problémem zůstává vysoká nezaměstnanost. Ta bude nejvyšší v Řecku a Španělku (26 až 27 procent). Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti 5,1 procenta komise předpovídá Rakousku.
Prognóza připomíná, že vývoj na pracovním trhu obvykle kopíruje pohyby HDP s půlročním i delším zpožděním, a tak se zvýšená ekonomická aktivita v příštích měsících jen postupně promítne do zvýšeného počtu pracovních míst.
