Babiš: V roce 2017 bychom mohli mít vyrovnaný rozpočet

Praha – Stát by mohl už za tři roky hospodařit bez deficitu. „Jsem přesvědčen, že v roce 2017 budeme mít vyrovnaný rozpočet, vzhledem k tomu, co máme připravené. K tomu směřujeme. Ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr financí Andrej Babiš (ANO). Bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09) považuje takovou konsolidaci veřejných rozpočtů za příliš tvrdou – podle něj stačí, aby vláda nezvyšovala výdaje a využila ekonomického růstu.

Šéf hnutí ANO v debatě zdůraznil, že dosažení vyrovnaného rozpočtu je cílem současného kabinetu, o němž však nemůže s jistotou říct, zda bude dosažen. „Směřujeme k tomu, já nevím, jestli se to povede,“ řekl Babiš. „Hlavní sdělení je, že nezvyšujeme daně. To jsme slíbili a to děláme,“ poznamenal.

Za nejdůležitější opatření v oblasti daní, která by měla dosažení vyrovnané bilance pomoci, označil ministr financí elektronický výkaz DPH a elektronickou evidenci tržeb. „Já jsem o tom mluvil s chorvatským ministrem financí. Oni to tam zavedli a funguje to skvěle, protože finanční správa vidí fakturaci de facto online. Takže když v neděli večer vidí, že se v nějakém baru nefakturuje, tak tam mohou poslat svoji jednotku,“ popsal Babiš.

Vicepremiér pro ekonomiku rovněž nastínil, že vyšší výběr daní po zavedení elektronické evidence tržeb by kabinetu dovolil snížit daňovou zátěž. „Pokud bychom v roce 2017 zavedli chorvatský model, tak můžeme uvažovat o tom, že snížíme nižší sazbu DPH z 15 na 10 procent,“ uvažuje Babiš.

Nutno dodat, že dosavadní vládní plány prohlášení Andreje Babiše o vyrovnaném rozpočtu nenasvědčují. Koalice chce víc investovat a zvyšovat důchody nebo platy státních zaměstnanců. V rozpočtovém výhledu na rok 2017 proto počítá se schodkem 95 miliard korun.

Kalousek: Pokud ušetříte, zvedneme ruku pro vaše rozpočty

Jeho oponent v debatě, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, přišel s jinou strategií. Koalici vybídl, aby postupně snížila poměr strukturálního deficitu k HDP na 0,5 procenta. Podle bývalého ministra financí se toho dá dosáhnout jen tím, že se nebudou zvyšovat výdaje, zatímco ekonomický růst zajistí vyšší příjmy do státního rozpočtu. Tím se sníží podíl schodku na hrubém domácím produktu.

„Nechceme, aby vláda snižovala výdaje. My říkáme, aby nezvyšovala výdaje o víc než tři až čtyři miliardy a to půl procento jí zařídí hospodářský růst,“ uvedl Kalousek, podle kterého by díky dvouprocentnímu zvýšení HDP přiteklo do státní kasy asi 20 miliard ročně navíc. „Pan Kalousek dobře ví, že ten jeho návrh je nereálný,“ odbyl Babiš nápad svého předchůdce.

Pokud by nicméně Sobotkův tým na takový postup kývl, TOP 09 by podpořila vládou sestavené státní rozpočty, finanční ústavu a ratifikaci fiskálního paktu Evropské unie. To už ostatně kabinetu jednou nabídla (celá zpráva). Zákon o státním rozpočtu může koalice protlačit sněmovnou i sama, ke schválení zbylých dvou norem už ale hlasy opozice potřebovat bude. Jedná se totiž o ústavní zákon, resp. mezinárodní smlouvu, pro něž musí hlasovat tři pětiny poslanců.

Navrhovaný limit schodku veřejných financí ve výši 0,5 procenta HDP vychází právě z tzv. fiskálního paktu Evropské unie. K tomu Česko zatím přistoupilo jen formálně, prakticky se jeho pravidly pro udržitelnost veřejných financí řídit nemusí (rozpočtová pravidla by byla závazná až po přijetí eura). V loňském roce činil podíl deficitu na HDP 1,5 procenta.

Letošní rozpočet má plánovaný schodek ve výši 112 miliard, v příštím roce by měl být rozdíl mezi příjmy a výdaji rovných 100 miliard. Hlavní ekonom Patria Finance David Marek se domnívá, že mít v roce 2017 vyrovnaný rozpočet je nejen reálné, ale i žádoucí. Vzhledem k tomu, že v letošním i příštím roce by se mělo ekonomice dařit, není podle něj důvod, aby vláda saldo nesnižovala.

Babišův záměr dosáhnout v roce 2017 vyrovnaného rozpočtu by si však podle Kalouska vyžádal mnohem tvrdší rozpočtová opatření než postup navrhovaný TOP 09. I tak by nejsilnější pravicová strana rozpočty předložené vládou podpořila, protože by se vešly do jejích požadavků. Stejně tak Kalousek nezavrhl ani připravovaná daňová opatření. „Elektronické vykazování DPH je krok správným směrem,“ uznal exministr. Jeho strana se prý o podpoře takového opatření teprve rozhodne – klíčové budou administrativní a investiční náklady, jež si zavedení elektronických systémů vyžádá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
před 9 hhodinami

VideoFinanční správa vyzývá podnikatele k aktivaci EET

Podnikatelé už si mohou nainstalovat počítačový soubor pro elektronickou evidenci tržeb (EET). Ta bude znovu povinná od 1. ledna 2027. Informaci zaslala finanční správa všem podnikatelům v zemi do datové schránky. Na rozdíl od první vlny budou muset evidovat i samoobslužné provozy typu čerpacích stanic, prádelen nebo mycích linek. Pro podnikatele, kteří nemají pokladní systém, nebo si ho nechtějí pořizovat, připravuje finanční správa webovou aplikaci. Příští týden chce vydat podrobné informace, jak bude aplikace fungovat.
12. 11. 2026‌‌

VideoSkopeček má sektorovou daň za ekonomické zlo. Pařil by u bank hledal jinou cestu

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické společnosti, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést by to prý mělo nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028. Na tento rok plánuje snížit schodek rozpočtu. Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Patrika Pařila (ANO) se banky „nechovají společensky odpovědně a myslí pouze na svoje zisky“, podíval by se prý ale na jiný způsob zdanění, než je zrovna mimořádná daň. Hovořil například o procentuálním zdanění aktiv. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) má sektorovou daň za „ekonomické zlo“. Česko podle něj musí vytvářet ekonomické prostředí a dostatek investičních příležitostí, aby banky a investoři měli důvod v tuzemsku zisky reinvestovat. Debatou v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
12. 11. 2026‌‌

Španělsko ochromila generální stávka, zapojily se miliony lidí. Část jich vyšla do ulic

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Za vyšší platy a dostupnější bydlení stávkovaly miliony lidí. Omezena byla mimo jiné hromadná doprava, školy či některé služby. Protestující blokovali několik silnic vedoucích do Madridu, do Barcelony i dalších měst. Po celé zemi vypukly demonstrace a došlo i ke střetům. Úřady uvedly, že zadrženo bylo v celém Španělsku 52 lidí. V Madridu a v Barceloně vyšly do ulic podle pořadatelů stovky tisíc lidí. Odhady účasti policie a zaměstnavatelů jsou ale podle médií střídmější.
11. 11. 2026Aktualizováno11. 11. 2026‌‌

VideoZemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí

Ze zisku do ztráty – zemědělci mluví zřejmě o nejtíživějším roce od vstupu Česka do Evropské unie. Náklady žene vzhůru i evropský tlak na ochranu životního prostředí. Pomoct může větší soběstačnost a tím i konkurenceschopnost. Problém není jen v tuzemsku, ale celé Evropě. Ta se podle zástupců odvětví místo ekonomického směru zaměřila na společenská témata. Resort zemědělství chce v Česku podpořit výrobce a zpracovatele. Nově platí, že státní instituce by měly do konce roku 2028 nejméně 65 procent peněz určených na nákup potravin vydat za produkty českého původu. Praxi chtějí rozšířit na samosprávy.
11. 11. 2026‌‌

Česko a Ukrajina rozšíří spolupráci v energetice

Šéf ministerstva průmyslu Karel Havlíček (ANO) a ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal podepsali několik memorand o spolupráci v energetice. Týkají se jaderné a vodní energetiky a obnovitelných zdrojů, řekl Havlíček po skončení oficiální části česko-ukrajinského podnikatelského fóra.
11. 11. 2026‌‌

VideoVláda dle Babiše uvažuje o sektorových daních pro banky, zbrojaře a energetické firmy

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy, potvrdil ve středu premiér Andrej Babiš (ANO). Vynést to má nižší desítky miliard. Kabinet by je rád využil hlavně v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Babiš už několik týdnů jedná o možných sektorových daních s ministryní financí Alenou Schillerovou (ANO). Argumentují faktem, že firmy působící v těchto oblastech mají neúměrně vysoké zisky.
11. 11. 2026‌‌

Reportéři ČT zmapovali Babišův zdravotnický byznys a možný střet zájmů

Vyvstaly další otazníky kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco většinu svých firem vložil do svěřenského fondu, ty, které působí ve zdravotnictví, si nechává. Umělé oplodnění, ale také ortopedie, onkologie, chirurgie nebo laboratorní diagnostika – to všechno jsou oblasti, v nichž předseda vlády prostřednictvím firem, které spoluvlastní, podniká. Stát přitom nastavuje pravidla pro fungování celého systému, například pro úhrady od zdravotních pojišťoven.
11. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.