Šéf hnutí ANO v debatě zdůraznil, že dosažení vyrovnaného rozpočtu je cílem současného kabinetu, o němž však nemůže s jistotou říct, zda bude dosažen. „Směřujeme k tomu, já nevím, jestli se to povede,“ řekl Babiš. „Hlavní sdělení je, že nezvyšujeme daně. To jsme slíbili a to děláme,“ poznamenal.
Za nejdůležitější opatření v oblasti daní, která by měla dosažení vyrovnané bilance pomoci, označil ministr financí elektronický výkaz DPH a elektronickou evidenci tržeb. „Já jsem o tom mluvil s chorvatským ministrem financí. Oni to tam zavedli a funguje to skvěle, protože finanční správa vidí fakturaci de facto online. Takže když v neděli večer vidí, že se v nějakém baru nefakturuje, tak tam mohou poslat svoji jednotku,“ popsal Babiš.
Vicepremiér pro ekonomiku rovněž nastínil, že vyšší výběr daní po zavedení elektronické evidence tržeb by kabinetu dovolil snížit daňovou zátěž. „Pokud bychom v roce 2017 zavedli chorvatský model, tak můžeme uvažovat o tom, že snížíme nižší sazbu DPH z 15 na 10 procent,“ uvažuje Babiš.
Nutno dodat, že dosavadní vládní plány prohlášení Andreje Babiše o vyrovnaném rozpočtu nenasvědčují. Koalice chce víc investovat a zvyšovat důchody nebo platy státních zaměstnanců. V rozpočtovém výhledu na rok 2017 proto počítá se schodkem 95 miliard korun.
Kalousek: Pokud ušetříte, zvedneme ruku pro vaše rozpočty
Jeho oponent v debatě, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, přišel s jinou strategií. Koalici vybídl, aby postupně snížila poměr strukturálního deficitu k HDP na 0,5 procenta. Podle bývalého ministra financí se toho dá dosáhnout jen tím, že se nebudou zvyšovat výdaje, zatímco ekonomický růst zajistí vyšší příjmy do státního rozpočtu. Tím se sníží podíl schodku na hrubém domácím produktu.
„Nechceme, aby vláda snižovala výdaje. My říkáme, aby nezvyšovala výdaje o víc než tři až čtyři miliardy a to půl procento jí zařídí hospodářský růst,“ uvedl Kalousek, podle kterého by díky dvouprocentnímu zvýšení HDP přiteklo do státní kasy asi 20 miliard ročně navíc. „Pan Kalousek dobře ví, že ten jeho návrh je nereálný,“ odbyl Babiš nápad svého předchůdce.
Pokud by nicméně Sobotkův tým na takový postup kývl, TOP 09 by podpořila vládou sestavené státní rozpočty, finanční ústavu a ratifikaci fiskálního paktu Evropské unie. To už ostatně kabinetu jednou nabídla (celá zpráva). Zákon o státním rozpočtu může koalice protlačit sněmovnou i sama, ke schválení zbylých dvou norem už ale hlasy opozice potřebovat bude. Jedná se totiž o ústavní zákon, resp. mezinárodní smlouvu, pro něž musí hlasovat tři pětiny poslanců.
Otázky Václava Moravce
Otázky Václava Moravce
Témata, o kterých se začne mluvit
Babiš plánuje vyrovnaný rozpočet a další změny ve státních firmách
Babiš a Kalousek se střetli nad rozpočtem
Navrhovaný limit schodku veřejných financí ve výši 0,5 procenta HDP vychází právě z tzv. fiskálního paktu Evropské unie. K tomu Česko zatím přistoupilo jen formálně, prakticky se jeho pravidly pro udržitelnost veřejných financí řídit nemusí (rozpočtová pravidla by byla závazná až po přijetí eura). V loňském roce činil podíl deficitu na HDP 1,5 procenta.
Letošní rozpočet má plánovaný schodek ve výši 112 miliard, v příštím roce by měl být rozdíl mezi příjmy a výdaji rovných 100 miliard. Hlavní ekonom Patria Finance David Marek se domnívá, že mít v roce 2017 vyrovnaný rozpočet je nejen reálné, ale i žádoucí. Vzhledem k tomu, že v letošním i příštím roce by se mělo ekonomice dařit, není podle něj důvod, aby vláda saldo nesnižovala.
Babišův záměr dosáhnout v roce 2017 vyrovnaného rozpočtu by si však podle Kalouska vyžádal mnohem tvrdší rozpočtová opatření než postup navrhovaný TOP 09. I tak by nejsilnější pravicová strana rozpočty předložené vládou podpořila, protože by se vešly do jejích požadavků. Stejně tak Kalousek nezavrhl ani připravovaná daňová opatření. „Elektronické vykazování DPH je krok správným směrem,“ uznal exministr. Jeho strana se prý o podpoře takového opatření teprve rozhodne – klíčové budou administrativní a investiční náklady, jež si zavedení elektronických systémů vyžádá.