Babiš: V roce 2017 bychom mohli mít vyrovnaný rozpočet

Praha – Stát by mohl už za tři roky hospodařit bez deficitu. „Jsem přesvědčen, že v roce 2017 budeme mít vyrovnaný rozpočet, vzhledem k tomu, co máme připravené. K tomu směřujeme. Ale samozřejmě musíme udělat opatření z hlediska výběru daní,“ prohlásil v Otázkách Václava Moravce ministr financí Andrej Babiš (ANO). Bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09) považuje takovou konsolidaci veřejných rozpočtů za příliš tvrdou – podle něj stačí, aby vláda nezvyšovala výdaje a využila ekonomického růstu.

Šéf hnutí ANO v debatě zdůraznil, že dosažení vyrovnaného rozpočtu je cílem současného kabinetu, o němž však nemůže s jistotou říct, zda bude dosažen. „Směřujeme k tomu, já nevím, jestli se to povede,“ řekl Babiš. „Hlavní sdělení je, že nezvyšujeme daně. To jsme slíbili a to děláme,“ poznamenal.

Za nejdůležitější opatření v oblasti daní, která by měla dosažení vyrovnané bilance pomoci, označil ministr financí elektronický výkaz DPH a elektronickou evidenci tržeb. „Já jsem o tom mluvil s chorvatským ministrem financí. Oni to tam zavedli a funguje to skvěle, protože finanční správa vidí fakturaci de facto online. Takže když v neděli večer vidí, že se v nějakém baru nefakturuje, tak tam mohou poslat svoji jednotku,“ popsal Babiš.

Vicepremiér pro ekonomiku rovněž nastínil, že vyšší výběr daní po zavedení elektronické evidence tržeb by kabinetu dovolil snížit daňovou zátěž. „Pokud bychom v roce 2017 zavedli chorvatský model, tak můžeme uvažovat o tom, že snížíme nižší sazbu DPH z 15 na 10 procent,“ uvažuje Babiš.

Nutno dodat, že dosavadní vládní plány prohlášení Andreje Babiše o vyrovnaném rozpočtu nenasvědčují. Koalice chce víc investovat a zvyšovat důchody nebo platy státních zaměstnanců. V rozpočtovém výhledu na rok 2017 proto počítá se schodkem 95 miliard korun.

Kalousek: Pokud ušetříte, zvedneme ruku pro vaše rozpočty

Jeho oponent v debatě, místopředseda TOP 09 Miroslav Kalousek, přišel s jinou strategií. Koalici vybídl, aby postupně snížila poměr strukturálního deficitu k HDP na 0,5 procenta. Podle bývalého ministra financí se toho dá dosáhnout jen tím, že se nebudou zvyšovat výdaje, zatímco ekonomický růst zajistí vyšší příjmy do státního rozpočtu. Tím se sníží podíl schodku na hrubém domácím produktu.

„Nechceme, aby vláda snižovala výdaje. My říkáme, aby nezvyšovala výdaje o víc než tři až čtyři miliardy a to půl procento jí zařídí hospodářský růst,“ uvedl Kalousek, podle kterého by díky dvouprocentnímu zvýšení HDP přiteklo do státní kasy asi 20 miliard ročně navíc. „Pan Kalousek dobře ví, že ten jeho návrh je nereálný,“ odbyl Babiš nápad svého předchůdce.

Pokud by nicméně Sobotkův tým na takový postup kývl, TOP 09 by podpořila vládou sestavené státní rozpočty, finanční ústavu a ratifikaci fiskálního paktu Evropské unie. To už ostatně kabinetu jednou nabídla (celá zpráva). Zákon o státním rozpočtu může koalice protlačit sněmovnou i sama, ke schválení zbylých dvou norem už ale hlasy opozice potřebovat bude. Jedná se totiž o ústavní zákon, resp. mezinárodní smlouvu, pro něž musí hlasovat tři pětiny poslanců.

Navrhovaný limit schodku veřejných financí ve výši 0,5 procenta HDP vychází právě z tzv. fiskálního paktu Evropské unie. K tomu Česko zatím přistoupilo jen formálně, prakticky se jeho pravidly pro udržitelnost veřejných financí řídit nemusí (rozpočtová pravidla by byla závazná až po přijetí eura). V loňském roce činil podíl deficitu na HDP 1,5 procenta.

Letošní rozpočet má plánovaný schodek ve výši 112 miliard, v příštím roce by měl být rozdíl mezi příjmy a výdaji rovných 100 miliard. Hlavní ekonom Patria Finance David Marek se domnívá, že mít v roce 2017 vyrovnaný rozpočet je nejen reálné, ale i žádoucí. Vzhledem k tomu, že v letošním i příštím roce by se mělo ekonomice dařit, není podle něj důvod, aby vláda saldo nesnižovala.

Babišův záměr dosáhnout v roce 2017 vyrovnaného rozpočtu by si však podle Kalouska vyžádal mnohem tvrdší rozpočtová opatření než postup navrhovaný TOP 09. I tak by nejsilnější pravicová strana rozpočty předložené vládou podpořila, protože by se vešly do jejích požadavků. Stejně tak Kalousek nezavrhl ani připravovaná daňová opatření. „Elektronické vykazování DPH je krok správným směrem,“ uznal exministr. Jeho strana se prý o podpoře takového opatření teprve rozhodne – klíčové budou administrativní a investiční náklady, jež si zavedení elektronických systémů vyžádá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Útok ochromil saúdskoarabský ropovod na týdny, píše AP

Klíčový saúdskoarabský ropovod Východ-Západ, který byl minulý týden poškozen při dronovém útoku, bude po dobu několika týdnů z větší části mimo provoz. Agentuře AP to sdělili dva činitelé pod podmínkou zachování anonymity. Ceny ropy na začátku týdne rostou po nových útocích hútíů a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022.
08:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 9 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 11 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 21 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 21 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.