„Odborová organizace palubních průvodčích přistoupila k nastalé situaci velmi odpovědně. Dosažený výsledek nelze interpretovat jako vítězství či porážku ani jedné ze stran. Jsem rád, že převládla fakta, věcná jednání a odpovědnost za budoucnost firmy nad emocemi,“ řekl Luboš Pomajbík, předseda Odborového svazu dopravy, který se dnešní schůzky také zúčastnil.
Vedení ČSA začalo rozdávat výpovědi ve čtvrtek. Restrukturalizaci spočívající ve snižování mezd a v masivním propouštění ve středu podpořil jejich menšinový vlastník, Korean Air. Dopravce by mělo nakonec opustit 69 letušek a stevardů, 65 pilotů a 26 administrativních pracovníků, uvedl mluvčí dopravce Daniel Šabík. Část z těchto počtů už naplnili zaměstnanci, kteří výměnou za déle vyplácené odstupné společnost opustili dobrovolně. Podle původních informací mělo propouštění postihnout 77 pilotů, 172 palubních průvodčích a 66 technicko-hospodářských pracovníků.
„Základní parametry restrukturalizačního plánu se touto dohodou nemění. Jsem rád, že jsme našli společné kompromisní řešení, což považuji za pozitivní signál směrem k dalším akcionářům ČSA,“ shrnul schůzku Václav Řehoř, předseda představenstva Českého aeroholdingu.
Petra Posová, předsedkyně Odborové organizace posádek letadel
„Součástí dohody je i to, že na vrtulových letadlech budou létat dva stevardi a ne jeden, jak bylo zamýšleno.“
Luboš Pomajbík, předseda Odborového svazu dopravy
„Když se řekne kompromis, tak je potřeba říct, že ani jedna strana není vítězem.“
Letušky a stevardi stávkovat nebudou
Odbory po dnešním jednání odvolaly nejen samotnou stávku, ale i stávkovou pohotovost. „Jsme rádi, že se nám podařilo uchránit dodatečná pracovní místa palubních průvodčích v ČSA nad rámec plánovaného propouštění,“ sdělila jejich předsedkyně Petra Posová.
- ČSA nyní zaměstnávají 230 pilotů, téměř 400 palubních průvodčích a téměř 270 pracovníků v administrativě.
- V roce 2011 dopravce podle výroční zprávy zaměstnával bezmála 1 500 lidí, z toho 292 pilotů a 613 letušek a stevardů.
- V roce 2010 dopravce zaměstnával přes 2 000 lidí, z toho 415 pilotů a 752 palubních průvodčích.
Odborová organizace posádek letadel se pro stávku rozhodla poté, co předsednictvo ČSA včera odmítlo přistoupit na jejich tři kompromisní požadavky. „Jejich splněním by se zachránilo nějakých 40 pracovních míst. Například jsme požadovali, aby s boeingy, které teď mají přijít od společnosti Travel Service, létaly posádky ČSA, a ne zaměstnanci Travel Service,“ upřesnila Posová.
Propouštění a snižování platů bylo také jednou z podmínek finanční injekce od menšinového vlastníka aerolinek Korean Air, které se rozhodly pomoci stabilizovat ČSA. „V dosavadních jednáních s Korean Air nastal výrazný posun. Představenstvo Českých aerolinií včera obdrželo od společnosti Korean Air písemné rozhodnutí finančně se podílet na stabilizaci Českých aerolinií a současně i návrh na příspěvek do kapitálu ČSA,“ uvedl mluvčí ČSA Daniel Šabík.
Podle ministra financí Adreje Babiše (ANO) je restrukturalizace nevyhnutelná. „Je to vlastně podmínka de facto hlavního akcionáře, protože až transakce proběhne, stát bude mít jenom 20 %,“ řekl ministr financí. O pomoci ČSA, kterou iniciovalo ministerstvo financí, jsme psali ZDE.
Počet pasažérů Českým aerolinkám dlouhodobě klesá. V roce 2006 jich bylo 5,5 milionu, předloni už jen 4,2 milionu. Obsazenost letadel se pohybuje kolem 70 procent. Kvůli krizi byly ČSA nuceny řadu tradičních letů zrušit. V červnu ukončily po 66 letech spoj z Prahy do Berlína. Na začátku letošního roku to byla linka do Abú Dhabí. V minulosti přestaly létat například do Londýna nebo Toronta.
Služebně starší pilot českých aerolinek dostává měsíčně 100 tisíc. U německého dopravce – Lufthansy – je to čtyřnásobek. A velký rozdíl je také v ohodnocení letušek a stevardů. U ČSA je mají 27 tisíc, u Lufthansy osmdesát. Ani taková výše platů ale často zahraničním pilotům a letuškám nestačí. A tak stávky v posledních letech nejsou výjimečné. Piloti Lufthansy se nyní brání změnám v důchodovém programu. Piloti Air France se naposledy vzbouřili v září. Vadilo jim, že pro nízkonákladové dceřiné linky Transavia by museli létat za nižší platy. Velké společnosti ale musí šetřit, aby obstály v konkurenci nízkonákladových aerolinek. V opačném případě se může stát, že kvůli vysokým požadavkům přijdou o všechno.
Levné aerolinky, jako jsou Ryanair, EasyJet nebo Air Shuttlej, mají každoročně o 5,5 milionů pasažérů víc než tradiční společnosti.
Hospodaření ČSA
- 2011 - ztráta 241 milionů Kč, tržby 14 miliard Kč
- 2012 - účetní zisk 849 milionů Kč, tržby 13,7 miliardy Kč
- 2013 - ztráta 922 milionů Kč, tržby 13,3 miliardy Kč
Milníky ČSA
- Poprvé měly vzlétnout na oslavu pátého výročí vzniku samostatného Československa 28. října 1923. První let Československých aerolinek se ale kvůli husté mlze o den opozdil. Dvouplošník Aero A-14, pilot, novinář a 760 gramů pošty. Z pražských Kbel do 321 kilometrů vzdálené Bratislavy trval let 2 hodiny 25 minut.
- Později se otvíraly linky do Káhiry nebo Ankary.
- Komunistický puč znamenal omezení letů na Západ.
- V roce 1949 přišla první sovětská letadla. V roce 1957 vstoupily zařazením proudové letecké techniky, Tupolevů TU 104, mezi deset nejlepších celosvětově známých leteckých společností. Pasažérům tehdy ČSA nabízely komfort a pohodlí na světové úrovni. Letadla začala obsazovat i dálkové tratě – jak na východ, tak i na západ.
- V 60. letech se nakonec létalo do 48 zahraničních destinací a počet letadel dosáhl maxima – bylo jich 54. Své místo ČSA uhájily i v 80. letech.
- Ústup ze slávy přišel až po změně režimu. Přišly neúspěšné pokusy o privatizaci. Měnilo se vedení společnosti, ubývalo linek i letadel. Dnes jich má jedna z pěti nejstarších dosud fungujících leteckých společností na světě jen 23. A dalších šest má ještě ubýt.