Soud potrestal dva muže za vzpouru za mřížemi. Mají také zaplatit škody vězeňské službě

Čtyři a půl roku za mřížemi vyměřil prvoinstanční soud Tomáši Opeltovi a dva roky Josefu Lukáčovi za to, že se podíleli na vzpouře vězňů v severočeských Bělušicích. Oba mají také zaplatit stovky tisíc jako náhradu škod vězeňské službě a policejnímu ředitelství Ústeckého kraje. U vynesení rozsudku nebyl ani jeden z obžalované dvojice, v minulosti odmítali vinu. Rozsudek není pravomocný.

Tomáše Opelta označil Okresní soud v Mostě za organizátora bělušické vzpoury vězňů. „Soud nemá pochyb o tom, že pan Opelt stál na počátku celého tohoto incidentu,“ řekl soudce. Josef Lukáč se podle soudu dopustil přečinu tím, že při nepokojích slovně napadal dozorce a svým chováním strhl ostatní vězně k neukázněnosti.

Při svých dřívějších výpovědích oba obžalovaní odmítli vinu. Opelt navíc tvrdil, že se nepokojům snažil zabránit, což potvrdil i ředitel věznice Ondřej Kroupa.

I podle soudce se potvrdilo, že nakonec se Opelt snažil vyhrocenou situaci mezi spoluvězni uklidnit. „Z úst poměrně velkého množství svědků bylo toto potvrzeno, nicméně je třeba reagovat na skutečnost, že toto konání obžalovaného bylo až jeho konáním následným,“ poukázal. Zprvu totiž podle soudu naopak vězně burcoval – měl mezi nimi vedoucí postavení.

Státní zástupce Václav Richter označil Opelta za prvotního iniciátora vzpoury vězňů. Jeho chování bylo plánované a vysoce manipulativní, řekl žalobce. Podle něj vzpouru vyvolal a poté předstíraně uklidňoval ostatní vězně.

Lukáč před soudem přiznal, že kopl do mřížových dveří a byl vulgární, ale odmítl, že by tím povzbuzoval k nekázni další odsouzené. Soud však vycházel z výpovědí svědků, kteří vypověděli, že Lukáč byl v čele skupiny a jeho chování vůči vězeňské službě bylo nejagresivnější.

Soud udělil Opeltovi trest o půl roku kratší než pět let, které navrhoval státní zástupce. Žalobce svůj návrh odůvodnil i tím, že muž byl opakovaně odsouzen za páchání trestné činnosti. Lukáč naopak dostal o půl roku delší trest než osmnáct měsíců požadovaných státním zástupcem. Navíc má podle nepravomocného rozsudku Opelt zaplatit 428 tisíc korun a Lukáč 806 tisíc korun jako náhradu škody vězeňské službě a policii.

Advokáti obou obžalovaných navrhovali zproštění obžaloby. Opeltův právník řekl, že 29 svědků vypovědělo v jeho prospěch. Advokát Lukáče uvedl, že jeho klient není osobnostně tip, který by se spolčoval. „Dle mého názoru na to ani nemá mentální kapacitu,“ podotkl.

Do protestů se zapojily stovky vězňů

Před přednesením závěrečných řečí soud ještě přehrál hovory Lukáče s jeho družkou z obou dnů nepokojů. Lukáč svou partnerku opakovaně žádal, aby zavolala televizi. „Je tady koronavir,“ řekl. V pozadí byl slyšet hluk bouřících se vězňů. „Vem si roušku,“ odpověděla mu partnerka a ujistila ho, že do televize zavolá.

Lukáčův obhájce navrhl vyhotovení znaleckého posudku z oboru klinické psychologie, aby posoudil jeho chování. Soudce návrh nepřijal. Uvedl, že soustavné nevhodné chování obžalovaného a opakované páchání trestné činnosti nejsou důvodem, aby byl znalecky zkoumán. Přehrané záznamy navíc podle něj dokazují, že si byl vědom toho, co se dělo.

Do protestů se první den zapojilo dvě stě vězňů, další den se k nim připojily další dvě stovky. Policie tehdy zavřela přístupové trasy k věznici včetně obce Bělušice a nepouštěla do obce nikoho kromě místních a dozorců z věznice. Věznice Bělušice je věznice s ostrahou. Její kapacita je 578 míst, vyplývá z informací na webu Vězeňské služby.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 6 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...