Původní návrh normy Euro 7 platit nebude, tvrdí Kupka. Označil jej za nerealistický

Nahrávám video

Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) prohlásil, že původní návrh nového emisního nařízení Euro 7 platit nebude. Originální předloha by totiž podle něj mohla nejen ublížit automobilkám, ale také životnímu prostředí, které má chránit. Řekl to v pondělních Událostech, komentářích. Původní návrh normy označil za nerealistický – a stejně o něm hovořil i europoslanec Ondřej Knotek (ANO). Podle europoslance Mikuláše Peksy (Piráti) je debata o přenastavení některých limitů legitimní.

Kupka už dříve v pondělí informoval, že návrh Euro 7 v současné kompromisní podobě zřejmě nebude znamenat zpřísnění emisních limitů pro osobní i nákladní auta proti stávající normě Euro 6. Stále je prý nutné zajistit limity termínů pro přijetí souvisejících předpisů v rámci Evropské unie. Podle Kupky má o návrhu jednat Rada ministrů EU odpovědných za konkurenceschopnost příští pondělí 25. září.

„Měli bychom dosáhnout toho, že norma bude mnohem realističtější. Hrozilo, že by ta nerealistická podoba normy měla ve výsledku kontraproduktivní efekt – že by životnímu prostředí nejen nepomohla, ale ubližovala mu. Například v okamžiku, kdy by se zpomalila obnova vozového parku tam, kde třeba průměrné stáří vozidel je podobné jako v České republice,“ řekl Kupka.

Podle ministra by zavedení normy v původní verzi mohlo skutečně znamenat to, čeho se obává automobilový trh – tedy ochromení českých automobilek či zastavení trhu z auty. „To je reálná obava, je podložená výpočty toho, co by to znamenalo z hlediska prodražení zejména těch nejmenších modelů,“ poznamenal s tím, že automobilky by mohly přestat s výrobou těchto modelů, které jsou nezastupitelné z hlediska možností mobility velké části obyvatel Evropské unie. „Nám jde o to, aby ta norma byla realistická, aby negativní dopady nepřevýšily ty pozitivní,“ doplnil.

„Bez debaty s průmyslem“

A právě o to se podle Kupky nyní zasazuje skupina osmi velkých států, mezi nimiž je například Francie, Itálie nebo Polsko. Ministr připomněl, že tento klub zemí iniciovalo a organizuje Česko. Kompromisní návrh nyní podle něj směřuje k tomu, že by se norma změnit měla. „Dokonce bych řekl, že s ohledem na to, že v tuto chvíli držíme blokační menšinu, dokonce je to skoro spíš už většina, tak ta původní norma Euro 7 platit nebude,“ přislíbil.

Také podle Knotka návrh Evropské komise nebyl reálný. Ocenil že Česko je součástí klubu, který „rebeluje, respektive má na to svůj názor“. Podotkl, že Evropský parlament je ve věci velmi rozdělený. Potíž spatřuje v tom, že když norma Euro 7 vznikala, neproběhla debata s průmyslem. „Už jenom to, že norma Euro 7 měla platit od roku 2025. Ale aby automobilky splnily limity, další podmínky, tak na to potřebují minimálně tři roky. Takže toto bylo nereálné,“ upozornil.

Peksa by si přál, aby norma přispěla k praktickému výsledku a zlepšila ovzduší v Česku i zbytku Evropy. „Zároveň vnímám, že ta norma nastavuje velké množství čísel a některá může být jednodušší splnit, některá může být složitější splnit. A je asi legitimní mluvit o tom, jestli všechna mají být úplně přesně nastavena tak, jak říkala Evropská komise,“ řekl.

Prachové částice místo oxidů dusíku

Podle Peksy by bylo namístě se například soustředit na řešení problému prachových částic. „Protože ten tady byl, je a bude bez ohledu na to, jestli budeme používat spalovací auta, elektroauta nebo jakákoliv jiná,“ poznamenal. Menší přísnost si dokáže naopak představit v oblasti oxidu dusíku. „Protože oxidy dusíku jsou z povahy věci něco, co produkují vyloženě spalovací motory. A s tím, jakým způsobem má spalovacích motorů ubývat v následujících letech, tak ten problém se de facto řeší sám skrze jiný zákon, tudíž nemá cenu ho nadále vyostřovat v rámci Euro 7,“ dodal.

Knotek souhlasí s Peksou v tom, že je potřeba dívat se i na otázku zdraví. „Ale zároveň, pokud se podíváme na to, že vůz, pokud bude splňovat Euro 7, bude dražší a ty odhady jsou mnohem více, než odhadla Evropská komise, tak zkrátka vznikne bariéra, aby lidé se starším vozem přecházeli na Euro 7. Už si nepořídí Euro 6 a vlastně ten zdravotní dopad může být ve výsledku ještě horší,“ varoval. Za nejlepší považuje se co nejvíce držet normy Euro 6.

Kupka věří, že bude nalezena shoda v otázce emise pevných částic, tedy z obrusu brzd a pneumatik. „Najdeme limity, které budou schůdné a které budou znamenat menší negativní dopady dopravy,“ řekl.

Norma Euro 7 je klíčovou součástí unijního balíčku nazvaného Fit for 55, který má snížit množství produkovaných emisí v Evropské unii za příštích sedm let o 55 procent. Původní návrh Euro 7 počítá stejně jako předchozí normy se sledováním škodlivých látek, jako je oxid uhelnatý nebo oxidy dusíku. Nově by se měly ale kontrolovat také částice, které vznikají třením brzd nebo pneumatik. Konkrétně u dusíku je současný limit emisí u benzinových aut šedesát miligramů na ujetý kilometr, u nafty pak osmdesát miligramů. Euro 7 v původní verzi počítala s tím, že se limity u všech druhů automobilů srovnají na šedesát miligramů.

Prodloužila by se i doba, kdy se produkce emisí u aut sleduje. Nyní je to pět let a sto tisíc ujetých kilometrů. Návrh Evropské komise tento limit dvojnásobí. Celkem si od normy EU slibuje u nově prodaných aut o desítky procent méně vyprodukovaných emisí oxidu dusíků a snížení produkce pevných částic z výfuku nebo prachových částic z brzd. Zavedení normy by díky zlepšení kvality ovzduší mělo v důsledku vést i k záchraně lidských životů. Podle studie by se mohlo podařit zabránit více než sedmi tisícům předčasných úmrtí ročně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Den pozemního vojska Bahna u Strašic nabízí pohled na armádní techniku i výcvik

Ukázkami techniky a bojové připravenosti pozemních sil české armády ožívá v sobotu prostor Zadní Bahna u Strašic na Rokycansku v bývalém vojenském újezdu Brdy. Koná se tu tradiční Den pozemního vojska Armády ČR Bahna 2026. Mezi hlavní lákadla jedné z největších prezentací armády pro veřejnost v Česku patří novinky zaváděné do výzbroje armády – bojové vozidlo pěchoty CV90 nebo tank Leopard 2A4.
03:25Aktualizovánopřed 24 mminutami

Blahořečení kněží Buly a Drboly vyvrcholí slavnostní mší v Brně

Slavnostní mší na výstavišti v Brně v sobotu vyvrcholí blahořečení kněží Jana Buly a Václava Drboly, kteří při ní budou prohlášeni za blahoslavené. Zakončí se tím více než dvacetiletý proces blahořečení, které je předstupněm k uznání člověka za svatého. K blahoslaveným se mohou věřící modlit a prosit u nich o přímluvu. Drbola a Bula patří k obětem zpolitizované komunistické justice po takzvaných babických událostech v 50. letech minulého století.
07:21Aktualizovánopřed 52 mminutami

Úniky dat či zahlcení serverů. Menší firmy už půl roku hlásí kybernetické útoky

Podvodné e-maily, škodlivé kódy v infrastruktuře nebo zahlcení serverů. Po půl roce fungování nového zákona o kybernetické bezpečnosti už menší firmy státu nahlásily 27 útoků, řekl České televizi mluvčí Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Jakub Neščivera. Zákon platí od loňského listopadu a rozšířil počet firem, které musí státu hlásit kybernetické incidenty. Zástupci podnikatelů mluví o vyšších finančních nákladech.
před 3 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 4 hhodinami

Rusko zařadilo na seznam extremistů i českou pobočku organizace Memorial

Ruské ministerstvo spravedlnosti zařadilo na svůj seznam extremistických organizací hnutí na ochranu lidských práv Memorial včetně jeho české pobočky. Informovala o tom v pátek ruská státní tisková agentura TASS. Sdružení, které je nositelem Nobelovy ceny míru, uvedlo, že tím nabyl právní moci dubnový verdikt ruského nejvyššího soudu, který hnutí označil za extremistické a zakázal jeho působení v zemi.
před 13 hhodinami

Poslanci zvolili členy Rady ČT i novou ombudsmanku

Poslanci v pátek vybírali veřejnou volbou členy Rady ČT. Těmi se opět stali Jiří Šlégr a Luboš Xaver Veselý. Doplní je exposlanec ANO a moderátor Stanislav Berkovec, Martin Chalupský, Lucie Plíšková a Petr Brozda. Předseda poslanců Motoristů Boris Šťastný avizoval, že vládní poslanci nepodpoří Pavla Matochu a Romana Bradáče, což se s několika výjimkami také stalo. Zákonodárci zvolili rovněž novou ombudsmanku, kterou se stane Eva Kostolanská. Projednáním volebních bodů nynější schůze sněmovny skončila.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Sněmovna zvolila Urbanovou svou místopředsedkyní

Poslanecká sněmovna v pátek zvolila nominantku opozičního hnutí STAN Barboru Urbanovou novou místopředsedkyní. Ke zvolení bylo v pátečním druhém kole tajné volby nutných 87 hlasů. Hlasovalo 172 poslanců, z nichž Urbanovou podpořilo 126. Ta se tak stává poslední zvolenou místopředsedkyní dolní komory a pětičlenné vedení sněmovny v čele s předsedou Tomiem Okamurou (SPD) je nyní kompletní. Urbanová byla v nynější volbě jedinou kandidátkou.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Vedoucí Úřadu vlády uzavřela formální převod agend na ministerstva. Stávce navzdory

Vedoucí Úřadu vlády Tünde Bartha informovala, že uzavřela formální převod expertů a agend ochrany lidských práv, rovnosti žen a mužů, duševního zdraví či závislostí ze Strakovy akademie na jednotlivá ministerstva. Proti němu v pátek stávkovalo 58 pracovníků Úřadu, obávají se mimo jiné ztráty nezávislosti. Nadále budou pokračovat ve stávkové pohotovosti a usilovat o další jednání. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se však na jejich fungování nic nezmění.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami
Načítání...