Koncesionářský poplatek za ČT má podle vlády vzrůst na 160 korun měsíčně, rozhlasový na 55

Koncesionářský televizní poplatek se od začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší o 25 korun na 160 korun měsíčně. Rozhlasový vzroste o deset na 55 korun za měsíc. Počítá s tím návrh takzvané velké mediální novely, na kterém se shodli zástupci vládní koalice. Na úterní tiskové konferenci o tom informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh nyní čeká meziresortní připomínkové řízení.

Podle Baxy se rozšíří také počet plátců. Nově budou televizní a rozhlasový poplatek platit ti, kteří disponují jakýmkoliv zařízením, které umožňuje příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem nebo počítačem. Počet poplatníků se má zvýšit zhruba o 230 tisíc. U firem bude nově zavedena platba podle počtu zaměstnanců, podniky do pěti lidí a osoby samostatně výdělečně činné budou od platby osvobozeny.

České televizi tak vzroste výnos z poplatků z letos očekávaných 5,7 miliardy o 1,4 miliardy korun po odečtení příjmu z končící výjimky platby DPH. U Českého rozhlasu příjem vzroste o šest set milionů korun ze stávajících dvou miliard korun.

Hospodaření České televize i Českého rozhlasu bude nově moci kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad.

Podle Baxy je finální návrh novel o České televizi, Českém rozhlasu a rozhlasových a televizních poplatcích výsledkem zhruba roční práce v koalici. „Shodli jsme se na tom, jak zachovat kvalitu veřejnoprávního vysílání a jeho další rozvoj,“ dodal Baxa. Shoda podle něj byla i na tom, že financování veřejnoprávních médií by mělo být nezávislé na státním rozpočtu.

Televizní poplatek je už patnáct let na stejné výši, a to 135 korun. Od té doby jeho reálná hodnota podle Baxy klesla v tehdejších cenách na 72 korun. Rozhlasový poplatek ve výši 45 korun se nezměnil osmnáct let a jeho hodnota je podle této metriky v současnosti poloviční.

9 minut
Vládní koalice navrhuje zvýšení vysílacích poplatků
Zdroj: ČT24

„Návrh vlády jednoznačně vítáme a věříme, že najde podporu v legislativním procesu. Je výsledkem naší dlouhodobé komunikace s politiky a veřejností a dlouholetého předkládání argumentů o neudržitelnosti veřejné služby při nevyřešení jejího financování,“ uvedl končící generální ředitel ČT Petr Dvořák. Věří, že se díky vyřešenému financování podaří nejen zachovat stávající šíři veřejné služby, ale i narovnat platový dluh, který má ČT vůči svým zaměstnancům i tvůrcům. Česká televize je podle něj posledních pět let opakovaně nejsledovanější televizní skupinou a spolu s Českým rozhlasem se zároveň těší nejvyšší důvěře.

Opatření podle předsedy Asociace producentů Vratislava Šlajera ČT umožní věnovat se i doposud opomíjeným diváckým skupinám prostřednictvím žánrů, jako jsou animace, dokument nebo tvorba pro děti a mladé diváky.

„Věřím, že navýšení rozhlasového poplatku budou vnímat jako nutnost i obě komory parlamentu. Zároveň mě těší, že současný systém výběru rozhlasových poplatků zůstal zachován, protože představuje záruku nezávislosti médií veřejné služby jako dalšího z pilířů naší demokratické společnosti,“ reagoval generální ředitel ČRo René Zavoral.

Podle vedoucího projektu Nezávislá média Martina Luhana je dobře, že se ministerstvo rozhodlo napravit některé nedostatky zákonů o ČT a ČRo, například rozdíly v úpravách dozorčích komisí v ČT a ČRo nebo nejasné formulace, které v průběhu minulých let umožňovaly radním i politikům svévolné výklady. „Nicméně zásadní pokrok na cestě k udržitelnému financování českých médií veřejné služby nenastal. Jednorázově zvýšení a změna definice poplatníka nejsou opatřeními, která by zajistila udržitelnost do budoucna,“ podotkl.

Proti navyšování rozpočtu ČT jsou zástupci komerčních televizí, podle kterých by to znamenalo nerovnováhu na trhu. Česká televize i Český rozhlas mají oproti komerčním subjektům omezené příjmy z reklamy a zásadní položkou je právě koncesionářský poplatek. Pravidla pro vysílání reklamy by se podle Baxy neměla u komerčních ani veřejnoprávních subjektů měnit. ČT letos hospodaří s rozpočtem 7,4 miliardy korun a Český rozhlas s 2,3 miliardy korun.

14 minut
Hvížďala a Rožánek hovořili o úloze veřejnoprávních médií
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nepřátelé nepočkají, až Evropa dokončí zelenou tranzici, řekl Fiala

Budování bezpečnostní architektury Evropy na důvěře vůči Rusku nemá smysl, dokud Rusko nepřestane krást cizí území, řekl na konferenci o bezpečnosti na Pražském hradě premiér Petr Fiala (ODS). Nepřátelé svobodného světa podle něj nepočkají, až Evropa dokončí svou zelenou tranzici. Na akci promluví i prezident Petr Pavel nebo poradce ukrajinského prezidenta Oleksandr Kamyšin.
09:02Aktualizovánopřed 25 mminutami

Zemřel spoluzakladatel Činoherního klubu Jaroslav Vostrý

Ve věku 94 let v úterý ráno zemřel divadelník Jaroslav Vostrý. Uznávaný dramaturg, režisér, dramatik, publicista, divadelní kritik, teoretik a pedagog stál v polovině 60. let u vzniku Činoherního klubu v Praze. Slavnou divadelní scénu v ulici Ve Smečkách zakládal s režisérem Ladislavem Smočkem. Vostrý se stal jeho prvním uměleckým šéfem, za normalizace ale musel Činoherní klub opustit. Vrátit se mohl až po roce 1989.
před 40 mminutami

ÚS: Vrabel nešířil poplašnou zprávu, šlo o politický projev

Ústavní soud (ÚS) zrušil rozsudek nad Ladislavem Vrabelem, ten tak nemusí zaplatit peněžitý trest za šíření poplašné zprávy. Pořadatel protivládních demonstrací tvrdil, že Česko plánuje zaútočit jadernými zbraněmi ze stíhaček na Rusko a varoval před odvetným ruským útokem. Tuzemsko přitom jadernými zbraněmi nedisponuje. Případ se nyní vrací k Obvodnímu soudu pro Prahu 1.
10:14Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Většina lidí nemá možnost bydlet v „přátelském“ nájmu, říká Uhlová

Novinářka Saša Uhlová si udělala zajímavou sondu do trhu s bydlením. Napsala na sociální síti prosbu o pomoc s hledáním bytu s určitými parametry a uspěla. Podle ní to vypovídá něco o jejím sociálním kapitálu, většina lidí ale prý nemá možnost řešit situaci podobným způsobem a získat „přátelský“ nájem. Viceprezident Asociace realitních kanceláří a generální ředitel Remax Jan Hrubý míní, že ve velkých evropských městech je s dostupností bydlení problém, pomohla by prý nová výstavba.
před 3 hhodinami

Ukončit financování Svobodné Evropy je od USA krátkozraké, soudí Jourová

Rozhodnutí vlády USA ukončit financování stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) považuje bývalá místopředsedkyně Evropské komise a současná prorektorka Univerzity Karlovy Věra Jourová za krátkozrakou politiku. V Interview ČT24 uvedla, že nastala doba, aby si Evropa ujasnila své možnosti směrem k této stanici. Podobně by měl starý kontinent hrát větší roli ve své obraně a bezpečnosti, je přesvědčena.
před 6 hhodinami

Stát plánuje zahrnout obsah branných kurzů do běžné výuky

Jak se chovat při mimořádných událostech, jako jsou živelní pohromy, ale i teroristický útok nebo válka, či jaká je úloha armády, jsou témata, která si mohou začít s novým vzdělávacím programem osvojovat děti na základních školách. Odborníci z resortu obrany už začali s výukou prvních budoucích učitelů. O dalších vzdělávacích kurzech na tato témata chce s pedagogickými fakultami jednat i ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
před 6 hhodinami

Malí zemědělci dostanou peníze na likvidaci střech s azbestem

Ministerstvo životního prostředí nabízí menším zemědělcům dotaci na ekologickou likvidaci střešní krytiny s azbestem, k dispozici je sto milionů korun. Eternit obsahující zdraví nebezpečný azbest byl populární v druhé polovině minulého století, protože se v zemi vyráběl a je žáruvzdorný, připomněl šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Stát chce na windfall tax vybrat přes třicet miliard

Na dani z neočekávaných zisků od energetických firem, bank nebo rafinérií chce stát letos – podle rozpočtu – vybrat téměř 34 miliard. Drtivou většinu znovu zaplatí jím ovládaný ČEZ. Jeho ředitel Daniel Beneš ČT řekl, že skupina by měla odvést skoro třicet miliard. Daň má tak vládě znovu pomoci ve snaze snižovat rozpočtový schodek, jenž má podle plánu klesnout z loňských 271 na 241 miliard.
před 16 hhodinami
Načítání...