Koncesionářský poplatek za ČT má podle vlády vzrůst na 160 korun měsíčně, rozhlasový na 55

Koncesionářský televizní poplatek se od začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší o 25 korun na 160 korun měsíčně. Rozhlasový vzroste o deset na 55 korun za měsíc. Počítá s tím návrh takzvané velké mediální novely, na kterém se shodli zástupci vládní koalice. Na úterní tiskové konferenci o tom informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh nyní čeká meziresortní připomínkové řízení.

Podle Baxy se rozšíří také počet plátců. Nově budou televizní a rozhlasový poplatek platit ti, kteří disponují jakýmkoliv zařízením, které umožňuje příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem nebo počítačem. Počet poplatníků se má zvýšit zhruba o 230 tisíc. U firem bude nově zavedena platba podle počtu zaměstnanců, podniky do pěti lidí a osoby samostatně výdělečně činné budou od platby osvobozeny.

České televizi tak vzroste výnos z poplatků z letos očekávaných 5,7 miliardy o 1,4 miliardy korun po odečtení příjmu z končící výjimky platby DPH. U Českého rozhlasu příjem vzroste o šest set milionů korun ze stávajících dvou miliard korun.

Hospodaření České televize i Českého rozhlasu bude nově moci kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad.

Podle Baxy je finální návrh novel o České televizi, Českém rozhlasu a rozhlasových a televizních poplatcích výsledkem zhruba roční práce v koalici. „Shodli jsme se na tom, jak zachovat kvalitu veřejnoprávního vysílání a jeho další rozvoj,“ dodal Baxa. Shoda podle něj byla i na tom, že financování veřejnoprávních médií by mělo být nezávislé na státním rozpočtu.

Televizní poplatek je už patnáct let na stejné výši, a to 135 korun. Od té doby jeho reálná hodnota podle Baxy klesla v tehdejších cenách na 72 korun. Rozhlasový poplatek ve výši 45 korun se nezměnil osmnáct let a jeho hodnota je podle této metriky v současnosti poloviční.

9 minut
Vládní koalice navrhuje zvýšení vysílacích poplatků
Zdroj: ČT24

„Návrh vlády jednoznačně vítáme a věříme, že najde podporu v legislativním procesu. Je výsledkem naší dlouhodobé komunikace s politiky a veřejností a dlouholetého předkládání argumentů o neudržitelnosti veřejné služby při nevyřešení jejího financování,“ uvedl končící generální ředitel ČT Petr Dvořák. Věří, že se díky vyřešenému financování podaří nejen zachovat stávající šíři veřejné služby, ale i narovnat platový dluh, který má ČT vůči svým zaměstnancům i tvůrcům. Česká televize je podle něj posledních pět let opakovaně nejsledovanější televizní skupinou a spolu s Českým rozhlasem se zároveň těší nejvyšší důvěře.

Opatření podle předsedy Asociace producentů Vratislava Šlajera ČT umožní věnovat se i doposud opomíjeným diváckým skupinám prostřednictvím žánrů, jako jsou animace, dokument nebo tvorba pro děti a mladé diváky.

„Věřím, že navýšení rozhlasového poplatku budou vnímat jako nutnost i obě komory parlamentu. Zároveň mě těší, že současný systém výběru rozhlasových poplatků zůstal zachován, protože představuje záruku nezávislosti médií veřejné služby jako dalšího z pilířů naší demokratické společnosti,“ reagoval generální ředitel ČRo René Zavoral.

Podle vedoucího projektu Nezávislá média Martina Luhana je dobře, že se ministerstvo rozhodlo napravit některé nedostatky zákonů o ČT a ČRo, například rozdíly v úpravách dozorčích komisí v ČT a ČRo nebo nejasné formulace, které v průběhu minulých let umožňovaly radním i politikům svévolné výklady. „Nicméně zásadní pokrok na cestě k udržitelnému financování českých médií veřejné služby nenastal. Jednorázově zvýšení a změna definice poplatníka nejsou opatřeními, která by zajistila udržitelnost do budoucna,“ podotkl.

Proti navyšování rozpočtu ČT jsou zástupci komerčních televizí, podle kterých by to znamenalo nerovnováhu na trhu. Česká televize i Český rozhlas mají oproti komerčním subjektům omezené příjmy z reklamy a zásadní položkou je právě koncesionářský poplatek. Pravidla pro vysílání reklamy by se podle Baxy neměla u komerčních ani veřejnoprávních subjektů měnit. ČT letos hospodaří s rozpočtem 7,4 miliardy korun a Český rozhlas s 2,3 miliardy korun.

14 minut
Hvížďala a Rožánek hovořili o úloze veřejnoprávních médií
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Šmírovat lidi na internetu? Nic takového nebude, reaguje Fiala

Premiér Petr Fiala (ODS) vyloučil, že by za jeho vlády mohla začít platit vyhláška, podle níž by poskytovatelé internetového připojení měli uchovávat adresy webových stránek, na které se lidé připojují. Příslušnou novelu vyhlášky připravovaly na úrovni pracovní skupiny resorty průmyslu a vnitra. Měla pomoct policistům lépe zacílit vyšetřování. Kritici jí ale vyčítali přílišný zásah do soukromí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Počet případů tuberkulózy se loni příliš nezměnil

V Česku se v loňském roce pohyboval počet případů tuberkulózy (TBC) zhruba na stejné výši jako v roce 2023. Podle předběžných dat bylo do národního registru TBC hlášeno 454 případů, o sedm případů víc než ve stejném období před rokem. Téměř polovinu tvoří cizinci, většinou z Ukrajiny.
před 15 hhodinami

Sněmovna odmítla zákaz tlumičů na pistole a revolvery

Sněmovna se místo schvalování zákonů stala opět místem, v němž se v pátek střetli hlavně předseda ANO Andrej Babiš a ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Tématem byly zejména akvizice pro armádu. Sněmovna se ke schvalování zákonů dostala až hodinu před koncem jednacího dne. Ani na třetí pokus nedokončila schvalování školské novely, odmítla však zákaz tlumičů na pistole a revolvery pro běžné použití.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

ANO vyloučilo Suchánka kvůli zbrani ve sněmovně

Předsednictvo hnutí ANO na návrh krajské organizace vyloučilo šéfa zastupitelského klubu v Praze 7 Martina Suchánka kvůli incidentu se zbraní ve sněmovně. Informaci sdělil mluvčí ANO Martin Vodička. Vedení pražského ANO o vyloučení zastupitele požádalo ve čtvrtek večer, zároveň Suchánka vyzvalo k rezignaci na zastupitelský mandát.
před 17 hhodinami

ÚOHS zamítl námitky Stadleru k tendru na automatické vlaky pro metro C a D

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zamítl připomínky firmy Stadler k veřejné zakázce na automatické vlaky a dopravní systém pro linky C a D pražského metra za 86 miliard korun. Informaci Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) potvrdil mluvčí antimonopolního úřadu Martin Švanda. Doplnil, že rozhodnutí není pravomocné a běží lhůta pro podání rozkladu. V platnosti tak zůstává zákaz uzavřít smlouvu na tuto zakázku.
před 17 hhodinami

Památkáři podali v kauze zámku Opočno ústavní stížnost

Národní památkový ústav (NPÚ) v lednu podal ústavní stížnost proti loňskému verdiktu Nejvyššího soudu (NS) o vydání části mobiliáře státního zámku Opočno na Rychnovsku dědicům rodu Colloredo-Mansfeld, a to Kristině Colloredo-Mansfeldové a jejímu bratranci Jerome Colloredo-Mansfeldovi. V pátek to řekl kastelán opočenského zámku Tomáš Kořínek.
před 19 hhodinami

Česká pošta loni prohloubila ztrátu o půl miliardy

Česká pošta loni podle předběžných výsledků hospodařila se ztrátou kolem 1,25 miliardy korun, což je o půl miliardy více než o rok dříve. Důvodem zhoršení výsledku je především neuskutečněný plánovaný prodej budovy hlavní pošty v Praze, který měl vynést zhruba 1,4 miliardy korun, sdělil generální ředitel Miroslav Štěpán.
před 21 hhodinami

Objem hypoték v únoru stoupl o třináct procent

Banky a stavební spořitelny poskytly v únoru hypotéky za 25,5 miliardy korun, což je proti lednu nárůst o třináct procent. Nové úvěry bez refinancování stouply stejným tempem na 21,1 miliardy korun. Úrokové sazby v únoru pokračovaly v mírném poklesu a snížily se v průměru ze 4,78 procenta na 4,72 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami
Načítání...