Koncesionářský televizní poplatek se od začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší o 25 korun na 160 korun měsíčně. Rozhlasový vzroste o deset na 55 korun za měsíc. Počítá s tím návrh takzvané velké mediální novely, na kterém se shodli zástupci vládní koalice. Na úterní tiskové konferenci o tom informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh nyní čeká meziresortní připomínkové řízení.
Koncesionářský poplatek za ČT má podle vlády vzrůst na 160 korun měsíčně, rozhlasový na 55
Podle Baxy se rozšíří také počet plátců. Nově budou televizní a rozhlasový poplatek platit ti, kteří disponují jakýmkoliv zařízením, které umožňuje příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem nebo počítačem. Počet poplatníků se má zvýšit zhruba o 230 tisíc. U firem bude nově zavedena platba podle počtu zaměstnanců, podniky do pěti lidí a osoby samostatně výdělečně činné budou od platby osvobozeny.
České televizi tak vzroste výnos z poplatků z letos očekávaných 5,7 miliardy o 1,4 miliardy korun po odečtení příjmu z končící výjimky platby DPH. U Českého rozhlasu příjem vzroste o šest set milionů korun ze stávajících dvou miliard korun.
Hospodaření České televize i Českého rozhlasu bude nově moci kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad.
Podle Baxy je finální návrh novel o České televizi, Českém rozhlasu a rozhlasových a televizních poplatcích výsledkem zhruba roční práce v koalici. „Shodli jsme se na tom, jak zachovat kvalitu veřejnoprávního vysílání a jeho další rozvoj,“ dodal Baxa. Shoda podle něj byla i na tom, že financování veřejnoprávních médií by mělo být nezávislé na státním rozpočtu.
Televizní poplatek je už patnáct let na stejné výši, a to 135 korun. Od té doby jeho reálná hodnota podle Baxy klesla v tehdejších cenách na 72 korun. Rozhlasový poplatek ve výši 45 korun se nezměnil osmnáct let a jeho hodnota je podle této metriky v současnosti poloviční.
9 minut
Vládní koalice navrhuje zvýšení vysílacích poplatků
„Návrh vlády jednoznačně vítáme a věříme, že najde podporu v legislativním procesu. Je výsledkem naší dlouhodobé komunikace s politiky a veřejností a dlouholetého předkládání argumentů o neudržitelnosti veřejné služby při nevyřešení jejího financování,“ uvedl končící generální ředitel ČT Petr Dvořák. Věří, že se díky vyřešenému financování podaří nejen zachovat stávající šíři veřejné služby, ale i narovnat platový dluh, který má ČT vůči svým zaměstnancům i tvůrcům. Česká televize je podle něj posledních pět let opakovaně nejsledovanější televizní skupinou a spolu s Českým rozhlasem se zároveň těší nejvyšší důvěře.
Opatření podle předsedy Asociace producentů Vratislava Šlajera ČT umožní věnovat se i doposud opomíjeným diváckým skupinám prostřednictvím žánrů, jako jsou animace, dokument nebo tvorba pro děti a mladé diváky.
„Věřím, že navýšení rozhlasového poplatku budou vnímat jako nutnost i obě komory parlamentu. Zároveň mě těší, že současný systém výběru rozhlasových poplatků zůstal zachován, protože představuje záruku nezávislosti médií veřejné služby jako dalšího z pilířů naší demokratické společnosti,“ reagoval generální ředitel ČRo René Zavoral.
Podle vedoucího projektu Nezávislá média Martina Luhana je dobře, že se ministerstvo rozhodlo napravit některé nedostatky zákonů o ČT a ČRo, například rozdíly v úpravách dozorčích komisí v ČT a ČRo nebo nejasné formulace, které v průběhu minulých let umožňovaly radním i politikům svévolné výklady. „Nicméně zásadní pokrok na cestě k udržitelnému financování českých médií veřejné služby nenastal. Jednorázově zvýšení a změna definice poplatníka nejsou opatřeními, která by zajistila udržitelnost do budoucna,“ podotkl.
Proti navyšování rozpočtu ČT jsou zástupci komerčních televizí, podle kterých by to znamenalo nerovnováhu na trhu. Česká televize i Český rozhlas mají oproti komerčním subjektům omezené příjmy z reklamy a zásadní položkou je právě koncesionářský poplatek. Pravidla pro vysílání reklamy by se podle Baxy neměla u komerčních ani veřejnoprávních subjektů měnit. ČT letos hospodaří s rozpočtem 7,4 miliardy korun a Český rozhlas s 2,3 miliardy korun.
14 minut
Hvížďala a Rožánek hovořili o úloze veřejnoprávních médií
