Koncesionářský televizní poplatek se od začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší o 25 korun na 160 korun měsíčně. Rozhlasový vzroste o deset na 55 korun za měsíc. Počítá s tím návrh takzvané velké mediální novely, na kterém se shodli zástupci vládní koalice. Na úterní tiskové konferenci o tom informoval ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh nyní čeká meziresortní připomínkové řízení.
Podle Baxy se rozšíří také počet plátců. Nově budou televizní a rozhlasový poplatek platit ti, kteří disponují jakýmkoliv zařízením, které umožňuje příjem veřejnoprávních médií, tedy i mobilem nebo počítačem. Počet poplatníků se má zvýšit zhruba o 230 tisíc. U firem bude nově zavedena platba podle počtu zaměstnanců, podniky do pěti lidí a osoby samostatně výdělečně činné budou od platby osvobozeny.
České televizi tak vzroste výnos z poplatků z letos očekávaných 5,7 miliardy o 1,4 miliardy korun po odečtení příjmu z končící výjimky platby DPH. U Českého rozhlasu příjem vzroste o šest set milionů korun ze stávajících dvou miliard korun.
Hospodaření České televize i Českého rozhlasu bude nově moci kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad.
Podle Baxy je finální návrh novel o České televizi, Českém rozhlasu a rozhlasových a televizních poplatcích výsledkem zhruba roční práce v koalici. „Shodli jsme se na tom, jak zachovat kvalitu veřejnoprávního vysílání a jeho další rozvoj,“ dodal Baxa. Shoda podle něj byla i na tom, že financování veřejnoprávních médií by mělo být nezávislé na státním rozpočtu.
Televizní poplatek je už patnáct let na stejné výši, a to 135 korun. Od té doby jeho reálná hodnota podle Baxy klesla v tehdejších cenách na 72 korun. Rozhlasový poplatek ve výši 45 korun se nezměnil osmnáct let a jeho hodnota je podle této metriky v současnosti poloviční.
„Návrh vlády jednoznačně vítáme a věříme, že najde podporu v legislativním procesu. Je výsledkem naší dlouhodobé komunikace s politiky a veřejností a dlouholetého předkládání argumentů o neudržitelnosti veřejné služby při nevyřešení jejího financování,“ uvedl končící generální ředitel ČT Petr Dvořák. Věří, že se díky vyřešenému financování podaří nejen zachovat stávající šíři veřejné služby, ale i narovnat platový dluh, který má ČT vůči svým zaměstnancům i tvůrcům. Česká televize je podle něj posledních pět let opakovaně nejsledovanější televizní skupinou a spolu s Českým rozhlasem se zároveň těší nejvyšší důvěře.
Opatření podle předsedy Asociace producentů Vratislava Šlajera ČT umožní věnovat se i doposud opomíjeným diváckým skupinám prostřednictvím žánrů, jako jsou animace, dokument nebo tvorba pro děti a mladé diváky.
„Věřím, že navýšení rozhlasového poplatku budou vnímat jako nutnost i obě komory parlamentu. Zároveň mě těší, že současný systém výběru rozhlasových poplatků zůstal zachován, protože představuje záruku nezávislosti médií veřejné služby jako dalšího z pilířů naší demokratické společnosti,“ reagoval generální ředitel ČRo René Zavoral.
Podle vedoucího projektu Nezávislá média Martina Luhana je dobře, že se ministerstvo rozhodlo napravit některé nedostatky zákonů o ČT a ČRo, například rozdíly v úpravách dozorčích komisí v ČT a ČRo nebo nejasné formulace, které v průběhu minulých let umožňovaly radním i politikům svévolné výklady. „Nicméně zásadní pokrok na cestě k udržitelnému financování českých médií veřejné služby nenastal. Jednorázově zvýšení a změna definice poplatníka nejsou opatřeními, která by zajistila udržitelnost do budoucna,“ podotkl.
Proti navyšování rozpočtu ČT jsou zástupci komerčních televizí, podle kterých by to znamenalo nerovnováhu na trhu. Česká televize i Český rozhlas mají oproti komerčním subjektům omezené příjmy z reklamy a zásadní položkou je právě koncesionářský poplatek. Pravidla pro vysílání reklamy by se podle Baxy neměla u komerčních ani veřejnoprávních subjektů měnit. ČT letos hospodaří s rozpočtem 7,4 miliardy korun a Český rozhlas s 2,3 miliardy korun.
