Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) na středečním setkání v Brně se zástupci romské komunity ujistil, že v Česku neexistuje nic jako rasová justice. Propuštění z vazby muže, který je podezřelý z červnové vraždy u Brněnské přehrady, považuje za standardní postup. Debatu Blažek označil za přínosnou.
Debata se konala v souvislosti s rozhodnutím soudu, podle něhož bude podezřelý muž stíhán na svobodě. Sedmatřicetiletý cizinec podle obvinění poblíž tramvajové zastávky nožem při potyčce zranil dva lidi, kteří skončili v nemocnici. Jeden z nich později v nemocnici zemřel. Zabitým byl mladý Rom, útočníkem podle nepotvrzených informací Ukrajinec.
Záhy po mladíkově smrti se částí romské komunity začala šířit nenávist vůči Ukrajincům, událost z 10. června vyvolala v Brně nepokoje. Informace o propuštění podezřelého z vazby v romské komunitě opět vyvolala nespokojenost.
„Nevěděl jsem, že mezi Ukrajinci a Romy existuje takové napětí. Tento incident ale ukázal, že je to dlouhodobý problém. Úlohou státu je uklidňovat situaci, proto jsem tady, abych si vyslechl, co vás trápí,“ řekl Blažek.
Zástupci romské komunity míní, že nemají stejná práva a jsou ve společnosti znevýhodňováni. Někteří Romové se také domnívají, že k nim soudy přistupují nespravedlivě a rozhodují na základě barvy pleti.
„Situace mezi Romy a Ukrajinci je spíš jenom nějakou roznětkou, která je tady delší dobu, je to mnohem komplexnější problém,“ uvedla v pořadu Události, komentáře ředitelka Muzea romské kultury Jana Horváthová. Podle ní se v současnosti ukazuje spíše frustrovanost Romů a jejich nejistota, kterou prožívají.
Propuštění domnělého útočníka z vazby podle ní pak nebylo dost jasně komentováno. „Prostě tady chybí informace,“ pokračovala. Problém podle jejích slov spočívá také v tom, že se Romové cítí přehlížení a tato situace je důsledkem.
Žádný systémový diskriminační přístup
Blažek odmítá jakýkoli systémový diskriminační přístup. „Nemohu zaručit, že žádný jedinec nemá předsudky, ale nic jako rasová justice u nás neexistuje. Rozhodnutí ohledně vazby se mi jeví jako standardní. Děje se běžně, že je někdo propuštěný z vazby, pokud má soudce více informací. Není to jiné proto, že mrtvý je Rom,“ ujistil Blažek. Účastníci debaty po něm také žádali, aby se zaručil za to, že cizinec neuprchne ze země. „Je to na zodpovědnosti soudu,“ uvedl ministr.
Připustil, že by na soudce měl být vytvářen třeba médii větší tlak, aby svá rozhodnutí důkladněji vysvětlovali. Právě nedostatečná komunikace podle romských organizací způsobila v komunitě nejistotu.
Středečního setkání se zúčastnil i soudce Martin Vrbík, který proces vysvětlil. Zdůraznil, že soudce rozhoduje o vzetí do vazby s minimem informací. V době řízení jich získává víc a je povinen na ně reagovat.
Hlídky u škol
Tématem setkání byl také začátek školního roku a možné střety mezi romskými a ukrajinskými dětmi. Náměstek primátorky Robert Kerndl (ODS) při debatě uvedl, že se tématu vedení města věnuje.
„Zřídili jsme poradní orgán, kde je dvanáct zástupců romské komunity, já a paní Irena Matonohová, která má na starost školství. Pro příští týden jsme se domluvili se zástupci Policie ČR a městské policie, že u škol, kam chodí více Romů a Ukrajinců, budou hlídky. Chceme se ale dívat i do budoucna a dále řešit problémy komunity související se vzděláním, bydlením nebo zaměstnaností,“ sdělil.
Starosta městské části Brno-sever Martin Maleček (Hnutí SOL), v níž je velké území brněnské vyloučené lokality, doplnil, že radnice je v kontaktu s řediteli škol. Podle něj se tolik neobávají konfliktu mezi dětmi, ale spíše mezi rodiči.
