Mleté maso od výrobců Kostelecké uzeniny a Maso uzeniny Polička obsahovalo méně hovězího masa, než bylo uvedeno na obalech. Zjistila to Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI). Ta odebrala vzorky z řetězců supermarketů Lidl, Albert a Billa. Rozbor v laboratoři potvrdil u jednoho výrobku místo deklarovaných padesáti procent hovězího masa 13,33 procenta. Společnostem hrozí pokuta až padesát milionů korun.
Obal sliboval padesát procent masa, rozbor ukázal třináct. Výrobci se brání, hrozí jim pokuta
Takzvaná „Řezníkova čerstvá porce mleté maso mix 100%“ od výrobce Maso uzeniny Polička se prodává v řetězci Lidl. Podle informací na obalu by měla obsahovat padesát procent hovězího masa. Rozbor v akreditované laboratoři v Jihlavě ale podle Státní zemědělské a potravinářské inspekce zjistil 13,33 procent tohoto masa.
Podobné zjištění odhalil rozbor i u mletého masa od výrobce Kostelecké uzeniny. Výrobek s názvem „Vocílka Mělněné maso Vepřové a hovězí“ má ve své nabídce řetězec Billa, podle obalu by měl výrobek obsahovat 44 procent hovězího. V laboratoři ale potvrdili 23,34 procenta tohoto masa. „Výrobek z mletého masa mix, Albertovo Kvalitní vepřové & hovězí“ pak namísto avizovaných dvaceti procent hovězího masa zase podle zjištění inspektorů obsahoval jen 12,92 procent.
Špatná metoda měření, tvrdí výrobci
Mluvčí holdingu Agrofert, pod který spadají Kostelecké uzeniny, ale se zjištěním inspekce nesouhlasí. „Na základě nevyhovujících výsledků provedla naše společnost mimořádnou revizi všech receptur, kde nebylo zjištěno pochybení, to znamená veškeré receptury jsou v souladu se značením výrobku,“ okomentoval pro ČT Pavel Heřmanský s tím, že společnost podala odpor vůči řízení, které bylo zahájeno správním orgánem.
Ředitel společnosti Maso uzeniny Polička to vidí podobně. „Výsledek testu byl stanoven metodou, která je primárně určena k detekci rostlinných bílkovin, nikoliv živočišných,“ uvedl Josef Polánek. Podle něj tak nelze použitou metodu považovat za zcela věrohodnou.
Pokuta až 50 milionů korun
To ale odmítá mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce Pavel Kopřiva. „SZPI má zákonem uloženo pracovat pouze s akreditovanými laboratorními metodami. Nemůžeme si vybírat, jaké budeme používat,“ sdělil Kopřiva. Podle něj SZPI využívá metody, které jsou podle aktuálního vědeckého poznání nejlepší možné.
Správní řízení stále probíhá, za falšování nebo klamání spotřebitele může SZPI udělit pokutu až 50 milionů korun. Typicky se sankce pohybují od desítek tisíc do milionů v závislosti na závažnosti zjištění.
