Pěstitele brambor sužuje sucho, hlízy jsou kvůli malému množství vody v půdě menší, následné výnosy jsou tak nižší. To by mohlo ovlivnit jejich prodejní cenu, shodují se zemědělci. Podle Agrární komory trápí sucho celou Evropu. Pomoct by ale pořád ještě mohly vydatné a trvalejší srážky.
Na poli pěstitele Jaroslava Crháka v Bořitově na Blanensku napršelo v neděli asi šest centimetrů vody. Půda je i tak suchá, už v hloubce dvou milimetrů připomíná podle zemědělce spíše popel. Odráží se to pak ve velikosti brambor. „Normální výnos se u nás pohybuje kolem třiceti tun na hektar, tady jsme tak na patnácti tunách,“ vysvětluje pěstitel.
V současné době by brambory měly mít už dvojnásobnou velikost. Právě oblast Blanenska patří podle dat projektu Intersucho k nejsušším místům.
Kromě nedostatku vody jsou pak pro brambory problémem i vysoké teploty. „Jak je teplota přes 25 stupňů, tak brambory přestávají růst. Když je ještě teplá noc přes 20 stupňů, tak nemají moc prostoru, kde by rostly,“ kalkuluje Crhák. I proto se sklizní na jižní Moravě začali letos o tři týdny později. Zatím je 30 procent raných brambor výrazně menších, než je běžné.
Každý Čech spotřebuje za rok průměrně 70 kilogramů brambor. Podle dat Agrární komory (AK ČR) v tuto chvíli z loňské sklizně není na skladech už téměř nic, a to jak v tuzemsku, tak i v zahraničí. „V rámci produkce brambor jsme soběstační ze zhruba 75 procent, zbytek dovážíme z Německa, ale i z jiných států Evropské unie,“ říká mluvčí komory Barbora Pánková.
Podle AK ČR ale sucho trápí celou Evropu, což bude mít vliv na ceny brambor. I Jaroslav Crhák musel cenu zvýšit z loňských patnácti korun na dvacet. Pomoci by mohly už jen pravidelné a vydatné srážky, které jsou podle něj schopné úrodu ještě zachránit.
